Sberbank

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sberbank Rosii
Logo
Logo
Hlavní budova v Moskvě
Hlavní budova v Moskvě
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1841 / 1988
PředchůdceSberbank of the USSR
ZakladatelCentrální banka Ruské federace
SídloMoskva, Ruská federace
Adresa sídlaMoskva, Rusko
Souřadnice sídla
Počet poboček20 000
Klíčoví lidéHerman Gref (prezident)
Charakteristika firmy
Oblast činnostifinančnictví, finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování a banking in Russia
Produktyretailové bankovnictví
Službybankovnictví
Tržní kapitalizace67 880 mil. $ (k 31.12.2012)[1]
Obrat744 mld. rublů (2011)[2]
Provozní zisk2,3 bil. ₽ (2021)[3]
1,7 bil. ₽ (2020)[4]
Výsledek hospodaření316 mld. rublů (2011)[2]
Celková aktiva10 835 mld. rublů (2011)[2]
Vlastní kapitál5,6 bil. ₽ (2021)[3]
5 bil. ₽ (2020)[4]
Zaměstnanci266 187[2]
Mateřská společnostCentrální banka Ruské federace
Dceřiné společnostiSberbank CZ
Eapteka
2GIS
CityDrive
Sber Bank (Belarus) (98,4 %)
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.sbrf.ru
ISINRU0009029540
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sberbank Rosii (rusky Сбербанк России; dlouhá verze: сберегательный банк; česky: Ruská spořitelna) je největší ruská banka. Se svou hustou sítí 20 tisíc poboček je v mnohých oblastech Ruska jedinou dostupnou bankou[zdroj?].

Centrální banka Ruské federace drží dvoutřetinový podíl v bance,[2] ostatní akcie jsou obchodovány na akciových trzích. Podle některých odhadů drží mimoruští investoři asi 20% podíl.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik a počátky[editovat | editovat zdroj]

I když svůj původ odvozuje od předrevolučních spořitelen fungujících od roku 1841, současná společnost byla založena v roce 1988 v rámci reorganizace sovětského bankovnictví jako spořitelna sbírající vklady od drobných vkladatelů. V roce 1991 byla přeměněna na akciovou společnost a částečně zprivatizována. Dále se zaměřovala na drobnou klientelu a vlastnila asi 50 procent ruských státních dluhopisů. Po ruské finanční krizi v roce 1998 banka ustupovala od investicí do státních dluhopisů a zaměřila se na firemní klientelu, zvláště velké těžařské společnosti.[6]

Koncem 20. století, po privatizaci, byla banka kritizována za nízkou kvalitu služeb,[7] které ale banka v následujících letech expandovala a zlepšila.[8] Kolem roku 2010 byla banka považována za lídry odvětví co se kvality týče.[zdroj?]

Banka v minulosti sponzorovala různé sporty a charity v ruských regionech.[9] Banka také sponzoruje vzdělávací programy, zejména v oblasti finanční gramotnosti.[10]

Rusko-ukrajinský konflikt[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinští představitelé roku 2014 obvinili banku z podporování proruských nepokojů. Tato tvrzení však banka zamítla, což potvrdila investigace Ukrajinské národní banky.[zdroj?]

Krátce po ruské invazi na Ukrajinu 2022 byla banka zasažena sankcemi ze strany USA, které ji odřízly od amerického finančního systému a zmrazily její aktiva, jež se amerického finančního systému dotýkala. Počátkem června schválila Evropská unie v rámci 6. sankčního balíčku proti Rusku kromě jiného také odpojení Sberbank a dvou dalších ruských bank od systému SWIFT, který je zprostředkovatelem a vykonavatelem finančních transakcí v mezinárodním platebním styku.[11][12]

Úpadek Sberbank Europe AG (2022)[editovat | editovat zdroj]

Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) Evropské unie koncem února 2022 rozhodl, že východoevropská divize banky se sídlem ve Vídni Sberbank Europe AG a její dceřiné společnosti v Chorvatsku (Sberbank d.d.) a Slovinsku (Sberbank banka d.d.) jsou v důsledku rychlého zhoršení likvidity pravděpodobně v úpadku. Dále rozhodl o převedení chorvatské Sberbank d.d. na Chorvatskou poštovní banku (Hrvatska Poštanska Banka d.d.) a slovinské Sberbank banka d.d. na Nova ljubljanska banka d.d. V případě rakouské mateřské společnosti Sberbank Europe AG nepřijal SRB žádná opatření, takže úpadková řízení měla nadále probíhat podle vnitrostátních předpisů.[13]

Sberbank CZ[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sberbank CZ.

V roce 2011 Sberbank odkoupila aktiva rakouské Volksbank v Bosně a Hercegovině, Česku, Chorvatsku, Maďarsku, na Slovensku, ve Slovinsku, Srbsku a na Ukrajině. Dohodnutá kupní cena činila 585 až 645 milionů eur (podle hospodářských výsledků společnosti v roce 2011).[14] Transakce zahrnovala i českou Volksbank CZ, a.s., která proto od března 2013 změnila název na Sberbank CZ, a.s.[15] Banky Sberbank ve střední Evropě a na Balkáně (včetně České republiky, ale již bez Slovenska a Ukrajiny) tak on února 2012 spadaly pod Sberbank Europe se sídlem ve Vídni, kterou majoritně vlastnila ruská Sberbank.

Z důvodu ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 začaly soukromé osoby, firmy a samosprávy v České republice rušit své bankovní účty v této bance.[16] Vzhledem ke skutečnosti, že Sberbank nebyla od 25. února schopna plnit závazky vůči klientům, zahájila 28. února Česká národní banka kroky k odejmutí bankovní licence Sberbank CZ,[17] což nabylo právní moci 30. dubna. Městský soud v Praze počátkem května poslal banku do likvidace.[18][19]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FT Global 500 December 2012
  2. a b c d e Sberbank 2011 IFRS Statements and Auditor’s Report
  3. a b Report for 4Q 2021. 4. března 2022. Dostupné online. [cit. 2022-03-04]
  4. a b Financial Statement 4 quarter 2020. 4. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-03-04]
  5. Reuters - UPDATE 1-Sberbank rights issue "looking good" - source
  6. Sberbank - Company history
  7. В погоне за длинным гудком. www.kommersant.ru [online]. 2006-09-04 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (rusky) 
  8. Новая система работы для ускорения обслуживания клиентов Сбербанка. Банки Воронежа [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Поволжский банк проводит донорский марафон «СБЕРегая тепло сердец». www.kommersant.ru [online]. 2015-10-12 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (rusky) 
  10. Сбербанк запустил сайт для повышения финансовой грамотности россиян. The Village [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (rusky) 
  11. ČTK. EU schválila částečné embargo na ruskou ropu i sankce proti bankám. ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2022-06-03 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  12. KRKOŠKA, David. Unie našla shodu na ropném embargu, Sberbank vykáže ze systému SWIFT. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-06-02 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  13. Sberbank Europe AG: chorvatské a slovinské dceřiné společnosti obnovují po svém prodeji provoz, zatímco u rakouské mateřské společnosti nejsou opatření k řešení krize nutná, 1.3.2022
  14. RT: Sberbank completes Volksbank buy. rt.com [online]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-23. 
  15. Volksbank CZ, a.s. se mění na Sberbank CZ, a.s.. www.volksbank.cz [online]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-08. 
  16. CHVÁTAL, Dalibor Z. Lidé, firmy i samosprávy ruší účty u „české“ Sberbank, pro banku to může znamenat konec. Měšec.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  17. ČNB zahájila kroky k odejmutí licence Sberbank CZ - Česká národní banka. www.cnb.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  18. BENEDIKTOVÁ, Jana. Sberbank CZ přišla o licenci, soud ji poslal do likvidace. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-02 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  19. ČNB odebrala licenci Sberbank CZ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]