První lord admirality

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Budova Admirality v Londýně

První lord admirality[pozn. 1] (First Lord of the Admiralty) je historické označení funkce ministra námořnictva v Anglii a Velké Británii v 17.–20. století.

Dějiny úřadu[editovat | editovat zdroj]

Anglie, potažmo Velká Británie jako ostrovní stát vždy kladla důraz na správu námořnictva a marina byla vždy upřednostňována před pozemní armádou. Vrchním velitelem námořnictva byl zhruba od roku 1400 admirál Anglie (Admiral of England), respektive lord admirál (Lord Admiral), později lord nejvyšší admirál (Lord High Admiral). Za Jindřicha VIII. byl v roce 1539 zřízen námořní úřad (Navy Board), stejně tak jako post námořního pokladníka (resp. prezidenta úřadu námořního pokladu – Navy Treasurer).

Winston Churchill jako první lord admirality (1914)

Od 17. století probíhala správa námořnictva pod dohledem admirality (Admiralty), v jejímž čele stál první lord (First Lord of The Admiralty). Prvním nositelem této funkce byl 1. hrabě z Portlandu, který správu námořnictva převzal po zavražděném 1. vévodovi z Buckinghamu. Admiralita měla ve svých kompetencích především válečné námořnictvo, zatímco obchodní a civilní loďstvo spadalo pod zmíněný námořní úřad. Pokud stál v čele admirality člen panovnického rodu, neměl titul prvního lorda, ale lorda nejvyššího admirála (Lord High Admiral). Jedinou ženou zastávající tento post byla královna Anna, která funkci Lord High Admiral převzala nakrátko v roce 1708 po smrti svého manžela. Kromě prvního lorda bylo členy admirální rady pět až sedm lordů admirality. V 17. a 18. století byli lordové admirality převážně civilisté (post lorda admirality byl často odrazovým můstkem pro začínající politiky z řad aristokracie i vlivných úřednických rodin), nezřídka se stalo, že v admirální radě nezasedal žádný námořník. Zkušení námořní vojevůdci přebírali správu námořnictva zpravidla v době válek. Převaha civilistů v úřadu admirality pak vedla k tomu, že v roce 1794 (po zahájení války s revoluční Francií) byl zřízen post prvního námořního lorda (First Sea Lord), který byl poradcem admirality pro odborné otázky.

K další změně ve správě námořnictva došlo ve 20. a 30. letech 19. století. V roce 1829 byla upravena organizace admirality v tom smyslu, že místo lordů admirality byli jmenováni druhý až pátý námořní lord, což byli námořní důstojníci s přesně rozdělenými kompetencemi. Dále pak admiralita měla dva vysoké civilní úředníky, civilního lorda admirality (Civil Lord of the Admirality) a prvního tajemníka (First Secretary of the Admiralty). V roce 1831 byl zrušen námořní úřad a jeho působnost přesla na úřad admirality (Board of the Admiralty). V roce 1836 byl zrušen post prezidenta úřadu námořního pokladu a novým správcem námořních financí byl nadále první tajemník admirality. Proto také jeho funkce od té doby nese název finanční tajemník admirality (Financial Secretary of the Admiralty). Finanční tajemník byl zároveň často mluvčím admirality v Dolní sněmovně (tj. Financial and Parliamentary Secretary of the Admiralty).

Úřad prvního lorda admirality byl zrušen v roce 1964 a správa námořnictva přešla pod ministerstvo obrany (Ministry of Defence).

Nejdéle úřadujícím prvním lordem admirality byl 2. vikomt Melville, který funkci zastával ve dvou funkčních obdobích celkem 17 let (18121827, 18281830). Nejznámějším prvním lordem admirality byl Winston Churchill, který funkci vykonával dvakrát před první a druhou světovou válkou (19111915, 19391940).

Seznam prvních lordů admirality 1628–1964[editovat | editovat zdroj]

Richard Weston, 1. hrabě z Portlandu (1577–1635), první lord admirality 1628–1635
Princ Ruprecht Falcký (1619–1682), lord nejvyšší admirál 1673–1678
Admirál James Berkeley, 3. hrabě Berkeley (1681–1736), první lord admirality 1717–1727
John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche (1718–1792), první lord admirality 1748–1751, 1763, 1771–1782
Admirál John Jervis (1735–1823), první lord admirality 1801–1804
Robert Dundas, 2. vikomt Melville (1771–1851), první lord admirality 1812–1827, 1828–1830
Thomas Baring, 1. hrabě Northbrook (1826–1904), první lord admirality 1880–1885
Albert Victor Alexander (1885–1965), první lord admirality 1940–1945, 1945–1946

1628–1635 Richard Weston, 1. hrabě z Portlandu (1577–1635)

1635–1636 Robert Bertie, 1. hrabě z Lindsey (1582–1642)

1636–1638 William Juxon (1582–1663)

1642–1643 Algernon Percy, 10. hrabě z Northumberlandu (1602–1668)

1643–1646 Francis Cottington, 1. baron Cottington (1579–1652)

29.1.1661–9.7.1673 Vévoda z Yorku (1633–1701) (Lord High Admiral)

9.7.1673–14.5.1679 princ Ruprecht Falcký (1619–1682) (Lord High Admiral)

14.5.1679–19.2.1681 Sir Henry Capell (1638–1686)

19.2.1681–19.5.1684 Daniel Finch, 2. hrabě z Nottinghamu (1647–1730)

19.5.1684–6.2.1685 Karel II., král anglický (1630–1685) (Lord High Admiral)

6.2.1685–11.12.1688 Jakub II., král anglický (1633–1701) (Lord High Admiral)

1688–1689 Vilém III. Oranžský, král anglický (1650–1702) (Lord High Admiral)

8.3.1689–20.1.1690 admirál Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu (1647–1716)

20.1.1690–10.3.1692 Thomas Herbert, 8. hrabě z Pembroke (1656–1733)

10.3.1692–15.4.1693 Charles Cornwallis, 3. baron Cornwallis z Eye (1655–1698)

15.4.1693–2.5.1694 Anthony Cary, 5. vikomt Falkland (1656–1694)

2.5.1694–31.5.1699 admirál Edward Russel, 1. hrabě z Orfordu (1653–1727)

31.5.1699–19.3.1701 John Egerton, 3. hrabě z Bridgewateru (1646–1701)

4.4.1701–20.5.1702 Thomas Herbert, 8. hrabě z Pembroke (1656–1733)

20.5.1702–28.10.1708 princ Jiří Dánský (1653-1708) (Lord High Admiral)

28.10.1708–29.11.1708 Anna Stuartovna, královna Velké Británie (1665–1714) (Lord High Admiral)

29.11.1708–8.11.1709 Thomas Herbert, 8. hrabě z Pembroke (1656–1733)

8.11.1709–4.10.1710 admirál Edward Russel, 1. hrabě z Orfordu (1653–1727)

4.10.1710–30.9.1712 admirál Sir John Leake (1656–1720)

30.9.1712–14.10.1714 Thomas Wentworth, 1. hrabě ze Straffordu (1672–1739)

14.10.1714–16.4.1717 admirál Edward Russel, 1. hrabě z Orfordu (1653–1727)

16.4.1717–29.7.1727 admirál James Berkeley, 3. hrabě z Berkeley (1681–1736)

29.7.1727–17.1.1733 admirál George Byng, 1. vikomt Torrington (1663–1733)

25.1.1733–19.3.1742 admirál Sir Charles Wager (1666–1743)

19.3.1742–27.12.1744 Daniel Finch, 8. hrabě z Winchilsey, 3. hrabě z Nottinghamu (1689–1769)

27.12.1744–20.2.1748 John Russell, 4. vévoda z Bedfordu (1710–1771)

20.2.1748–22.6.1751 John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche (1718–1792)

22.6.1751–19.11.1756 admirál George Anson, 1. baron Anson ze Sobertonu (1697–1762)

19.11.1756–6.4.1757 Richard Grenville, 2. hrabě Temple (1711–1779)

6.4.1757–2.7.1757 Daniel Finch, 8. hrabě z Winchilsey, 3. hrabě z Nottinghamu (1689–1769)

2.7.1757–6.6.1762 admirál George Anson, 1. baron Anson ze Sobertonu (1697–1762)

19.6.1762–1.1.1763 George Montagu-Dunk, 2. hrabě z Halifaxu (1716–1771)

1.1.1763–23.4.1763 George Grenville (1712–1770)

23.4.1763–10.9.1763 John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche (1718–1792)

10.9.1763–10.9.1766 John Perceval, 2. hrabě z Egmontu (1711–1770)

10.9.1766–10.12.1766 admirál Sir Charles Saunders (1713–1775)

10.12.1766–12.1.1771 admirál Sir Edward Hawke (1710–1781)

12.1.1771–30.3.1782 John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche (1718–1792)

30.3.1782–28.1.1783 admirál Augustus Keppel, 1. vikomt Keppel (1725–1786)

28.1.1783–8.4.1783 admirál Richard Howe, 1. vikomt Howe (1725–1799)

8.4.1783–30.12.1783 admirál Augustus Keppel, 1. vikomt Keppel (1725-1786)

30.12.1783–12.7.1788 admirál Richard Howe, 1. vikomt Howe (1725–1799)

12.7.1788–20.12.1794 John Pitt, 2. hrabě z Chathamu (1756–1835)

20.12.1794–19.2.1801 George John Spencer, 2. hrabě Spencer (1758–1834)

19.2.1801–15.5.1804 admirál John Jervis, 1. hrabě ze St. Vincent (1734–1823)

15.5.1804–30.4.1805 Henry Dundas, 1. vikomt Melville (1742–1811)

30.4.1805–11.2.1806 admirál Charles Middleton, 1. baron Barham (1726–1813)

11.2.1806–29.9.1806 Charles Grey, vikomt Howick (1764–1845)

29.9.1806–4.4.1807 Thomas Grenville (1755–1846)

4.4.1807–1.5.1810 Henry Phipps, 3. baron Mulgrave (1755–1831)

1.5.1810–24.3.1812 Charles Philip Yorke (1764–1834)

24.3.1812–17.4.1827 Robert Dundas, 2. vikomt Melville (1771–1851)

17.4.1827–17.9.1828 princ William Hannover, vévoda z Clarence (1765–1837) (Lord High Admiral)

17.9.1828–25.11.1830 Robert Dundas, 2. vikomt Melville (1771–1851)

25.11.1830–7.6.1834 Sir James Robert George Graham (1792–1861)

7.6.1834 –22.12.1834 George Eden, 2. baron z Aucklandu (1784–1849)

22.12.1834–23.4.1835 Thomas de Grey, 2. hrabě de Grey (1781–1859)

23.4.1835–15.9.1835 George Eden, 2. baron z Aucklandu (1784–1849)

15.9.1835–6.9.1841 Gilbert Elliot, 2. hrabě z Minto (1782–1859)

6.9.1841–8.1.1846 Thomas Hamilton, 9. hrabě z Haddingtonu (1780–1858)

8.1.1846–7.7.1846 Edward Law, 1. hrabě z Ellenboroughu (1790–1871)

7.7.1846–1.1.1849 George Eden, 1. hrabě z Aucklandu (1784–1849)

15.1.1849–28.2.1852 Sir Francis Baring (1796–1866)

28.2.1852–30.12.1852 Algernon Percy, 4. vévoda z Northumberlandu (1792–1865)

30.12.1852–13.3.1855 Sir James Robert George Graham (1792–1861)

13.3.1855–8.3.1858 Sir Charles Wood (1800–1885)

8.3.1858–27.6.1859 Sir John Somerset Pakington (1799–1880)

27.6.1859–12.7.1866 Edward Adolphus Seymour, 12. vévoda ze Somersetu (1804–1885)

12.7.1866–8.3.1867 Sir John Somerset Pakington (1799–1880)

8.3.1867–21.12.1868 Henry Thomas Lowry-Corry (1803–1873)

21.12.1868–9.3.1871 Hugh Culling Eardley Childers (1827–1896)

9.3.1871–4.3.1874 George Joachim Goschen (1831–1907)

4.3.1874–14.8.1877 George Ward Hunt (1825–1877)

14.8.1877–28.4.1880 William Henry Smith (1825–1891)

28.4.1880–1.7.1885 Thomas George Baring, 2. baron Northbrook (1826–1904)

1.7.1885–15.2.1886 lord George Francis Hamilton (1845–1927)

15.2.1886–9.8.1886 George Robinson, 1. markýz z Riponu (1827–1909)

9.8.1886–25.8.1892 lord George Francis Hamilton (1845–1927)

25.8.1892–6.7.1895 John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer (1835–1910)

6.7.1895–12.10.1900 George Joachim Goschen (1831–1907)

12.10.1900–5.3.1905 William Waldegrave Palmer, 2. hrabě ze Selborne (1859–1942)

5.3.1905–3.12.1905 Frederick Campbell, 3. hrabě z Cawdoru (1847–1911)

10.12.1905–12.4.1908 Edward Marjoribanks, 2. baron Tweedmouth (1849–1909)

12.4.1908–24.10.1911 Reginald MacKenna (1863–1943)

24.10.1911–27.5.1915 Winston Spencer Churchill (1874–1965)

27.5.1915–11.12.1916 Arthur Balfour (1848–1930)

11.12.1916–20.7.1917 Edward Carson (1854–1935)

20.7.1917–10.1.1919 Sir Eric Campbell Geddes (1875–1937)

10.1.1919–13.2.1921 Walter Hume Long (1854–1924)

13.2.1921–24.11.1922 Arthur Hamilton Lee, 1. baron Lee z Farehamu (1868–1947)

24.11.1922–22.1.1924 Leo Amery (1873–1955)

22.1.1924–6.11.1924 Frederick Thesiger, 1. vikomt Chelmsford (1868–1933)

6.11.1924–8.6.1929 William Clive Bridgeman (1864–1935)

8.6.1929–26.8.1931 Albert Victor Alexander (1885–1965)

26.8.1931–5.11.1931 Sir Austen Chamberlain (1863–1937)

5.11.1931–5.6.1936 Bolton Eyres-Monsell, 1. vikomt Eyres-Monsell (1881–1969)

5.6.1936–28.5.1937 Sir Samuel John Gurney Hoare (1880–1959)

28.5.1937–27.10.1938 Alfred Duff Cooper (1890–1954)

27.10.1938–3.9.1939 James Stanhope, 7. hrabě Stanhope (1880–1967)

3.9.1939–11.5.1940 Sir Winston Spencer Churchill (1874–1965)

11.5.1940–25.5.1945 Albert Victor Alexander (1885–1965)

25.5.1945–26.7.1945 Brendan Bracken (1901–1958)

3.8.1945–4.10.1946 Albert Victor Alexander (1885–1965)

4.1.1946–24.5.1951 George Hall, 1. vikomt Hall (1881–1965)

24.5.1951–13.10.1951 Frank Pakenham, 7. hrabě z Longfordu (1905–2001)

31.10.1951–2.9.1956 James Thomas, 1. vikomt Cilcennin (1903–1960)

19.10.1956–14.1.1957 Quintin Hogg, 2. vikomt Hailsham (1907–2001)

14.1.1957–14.10.1959 George Douglas-Hamilton, 10. hrabě ze Selkirku (1906–1994)

14.10.1959–20.10.1963 Peter Carrington, 6. baron Carrington (1919–2018)

22.10.1963–1.4.1964 George Jellicoe, 2. hrabě Jellicoe (1918–2007)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. "V česky psané literatuře a v překladech zahraničních zdrojů kolísá psaní velkého a malého a ve slově admiralita. Obecně ale platí úzus, že výrazem admiralita s malým "a" na začátku je míněn úřad, zatímco Admiralita s velkým A označuje budovu v Londýně, kde úřad sídlil

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, 1. díl; Praha, 1888 (reprint 1996), s. 218–219 ISBN 80–7203–008–6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]