Vojenské zpravodajství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vojenské zpravodajství
České republiky
Emblem VZČR.
Emblem VZČR.
Webová stránka www.vzcr.cz

Vojenské zpravodajství (VZ) je jednotná ozbrojená zpravodajská služba. Instituce plní úkoly pro Ministerstvo obrany České republiky a Armádu České republiky. Zabezpečuje informace o možném vojenském ohrožení České republiky, o činnostech namířených proti obraně ČR a o činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany ČR. V rozsahu své působnosti získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace, které svědčí o riziku terorismu, organizovaného zločinu a sabotáží. VZ vzniklo 1. ledna 2005 z Vojenského obranného zpravodajství a Vojenské zpravodajské služby[1]. VZ působí jako součást Ministerstva obrany z jehož rozpočtu je financováno[2]. VZ působí jako rozvědná zpravodajská služba vně území republiky, ale své operace smí provádět i na území ČR.

Zadavatelem úkolů pro VZ je vláda, prezident a ministr obrany. Ti jsou také adresáty získaných informací.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V oblasti vojenského zpravodajství existovaly do listopadu 1989 v ČSSR dvě vojenské zpravodajské služby: Vojenská kontrarozvědka (oficiální název: III. správa SNB - Hlavní správa vojenské kontrarozvědky) spadající do resortu FMV a Zpravodajská správa generálního štábu ČSLA (ZS/GŠ) zabývající se rozvědnou činností. Jejich vznik se datoval před rok 1989. 1. června 1990 byla Vojenská kontrarozvědka usnesením předsednictva vlády ČSSR vyčleněna z působnosti resortu FMV a převedena do působnosti Federálního ministerstva národní obrany (FMNO). Po listopadových událostech v roce 1989 zůstaly obě služby zachovány, ale probíhaly v nich demokratizační změny. Významnou změnou v tomto směru bylo v roce 1992 přijetí zákona č. 67 o Vojenském obranném zpravodajství, jehož součástí byla i úprava parlamentní kontroly činnosti této vnitrobezpečnostní zpravodajské služby plnící úkoly v oblasti obrany. V roce 1994 byl parlamentem ČR přijat zákon č. 153/1994 Sb., kterým došlo ke sloučení obou vojenských zpravodajských služeb. Vzhledem k nejasnostem ve struktuře obou služeb a jejich postavení v rámci Ministerstva obrany se dikce zákona začala naplňovat až v letech 2003 - 2005[3]. Od 1. ledna 2005 bylo přijato takové organizační uspořádání, díky kterému obě složky Vojenského zpravodajství (tedy rozvědné a kontrarozvědné) pracují efektivněji a všechny jeho složky včetně ředitele jsou podřízeny ministrovi obrany.

Rozsah činnosti[editovat | editovat zdroj]

VZ zpravodajství se zabývá jak rozvědnou, tak kontrarozvědnou činností.

Rozvědná činnost[editovat | editovat zdroj]

  • V oblasti rozvědné plní VZ hlavní úkoly v oblastech, kde působí kontingenty AČR při tzv. nevojenských akcích (humanitárních). Jsou to zejména země Balkánu, dále regiony jako Irák či Afghánistán[2]. V těchto oblastech plní VZ úkoly směřující k ochraně jednotek AČR, jednotek NATO a dalších spojenců. Kromě toho zajišťuje i zpravodajské pokrytí vojenských akcí 601. skupiny speciálních sil gen. Moravce (např. v Afghánistánu).
  • Společenství nezávislých států (Rusko, Bělorusko, Ukrajina, zakavkazské státy) - zejména s ohledem reorganizace armád a zavádění nových zbraňových systémů. Dalším důvodem je činnost teroristických elementů v této oblasti a rozrůstání organizovaného zločinu.
  • Terorismus - ve spolupráci s ostatními zpravodajskými službami jsou prověřovány a sledovány osoby podezřelé z podpory terorismu, extremismu a šíření radikálních ideologií.

Kontrarozvědná činnost[editovat | editovat zdroj]

  • V oblasti kontrarozvědné se VZ zaměřuje na pokusy o nelegální získávání informací o obraně ČR, kontroluje obchod se zbraněmi prováděný na území ČR zejména s ohledem na možná rizika získání těchto zbraní teroristickými skupinami a státy terorismus podporujícími.

Získávání informací[editovat | editovat zdroj]

Informace získává VZ prostřednictvím sítí HUMINT, SIGINT, IMINT, a OSINT, dále potom spoluprací s ostatními zpravodajskými složkami ČR a zpravodajskými službami států NATO a dalšími zpravodajskými službami.

Činnost a kontrola[editovat | editovat zdroj]

VZ je přímo podřízeno ministru obrany. Zadavatelem je kromě Ministerstva obrany prezident republiky, vláda a vojenští představitelé AČR. Činnost VZ upravují zákonná ustanovení[4]. VZ každoročně předkládá zprávu o své činnosti prezidentu republiky a předsedovi vlády. Kontrolu nad VZ vykonává vláda a Parlament ČR (prostřednictvím zvláštní komise).

Ředitel[editovat | editovat zdroj]

  • brigádní generál Ing. Miroslav Krejčík (1. prosince 2004 – 15. května 2007)
  • brigádní generál Ing. Pavel Adam (15. května 2007 – 28. června 2007)[5] do funkce jmenován dočasně
  • generálporučík Ing. Ondrej Páleník (28. června 2007 – 31. října 2012)[6]
  • brigádní generál Ing. Milan Kovanda (31. října 2012 – 17. června 2013), postaven mimo službu[7]
  • brigádní generál Ing. Rostislav Pilc, MPA (17. června 2013 - 22. října 2014), pověřen řízením; z titulu statutárního zástupce ředitele služby[8]
  • brigádní generál Ing. Jan Beroun (22. října 2014 – dosud)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.vzcr.cz [online]. www.vzcr.cz [cit. 2016-06-07]. Dostupné online. 
  2. a b http://www.vzcr.cz/Static/zprava2005.aspx#3
  3. www.vzcr.cz [online]. www.vzcr.cz [cit. 2016-06-07]. Dostupné online. 
  4. http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b2c12566af007f1a09/c12571d20046a0b2c12566d400742f97?OpenDocument
  5. http://www.novinky.cz/clanek/115250-vojenske-zpravodajstvi-docasne-povede-pavel-adam.html
  6. http://zpravy.idnes.cz/sefem-vojenske-tajne-sluzby-bude-general-palenik-f66-/zpr_nato.asp?c=A070627_124649_domaci_ton
  7. http://zpravy.idnes.cz/kovanda-pohunek-postaveni-mimo-sluzbu-dyi-/domaci.aspx?c=A130617_123811_domaci_mzi - Ministr Picek odvolal ze služby Kovandu a Pohůnka z vojenské rozvědky
  8. http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=85941

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]