Úřad pro zahraniční styky a informace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Úřad pro zahraniční styky a informace
Znak Úřadu pro zahraniční styky a informace
Znak Úřadu pro zahraniční styky a informace
MottoSine ira et studio
Vznik1. ledna 1993 (ÚZSI MV ČR)
30. července 1994 (ÚZSI)
SídloStřelničná 1673/10, Praha, 182 00, Česko
Souřadnice
Ředitelbrig. gen. Marek Šimandl
Oficiální webwww.uzsi.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data můžou pocházet z datové položky.
Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v Praze-Kobylisích

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) je česká ozbrojená zpravodajská služba s vnějším polem působnosti (rozvědka). Tento bezpečnostní sbor se zabývá sběrem, analýzou, ochranou a oprávněným využitím zpravodajsky významných informací. Tyto informace pocházejí z oblasti politické, ekonomické a bezpečnostní sféry mimo území České republiky, ÚZSI však pro tyto potřeby může působit i na českém území. Úřad pro zahraniční styky a informace vznikl 30. července 1994 na základě zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. Předchůdcem ÚZSI byl v letech 1993–1994 Úřad pro zahraniční styky a informace Ministerstva vnitra České republiky (ÚZSI MV ČR).

Za činnost ÚZSI odpovídá prostřednictvím ministra vnitra vláda České republiky. Oprávnění ukládat úkoly službě v mezích její působnosti náleží i prezidentu republiky s vědomím vlády. ÚZSI nespadá pod žádné ministerstvo, nicméně jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra.

Příslušníci ÚZSI jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace stojí ředitel, kterým je od roku 2018 Marek Šimandl.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 90. let 20. století fungovala v demokratickém Československu federální rozvědka, Úřad pro zahraniční styky a informace Federálního Ministerstva vnitra. Vzhledem k rozdělení státu na konci roku 1992 zanikly i tyto instituce. Od 1. ledna 1993 se v České republice stal nástupnickou organizací Úřad pro zahraniční styky a informace Ministerstva vnitra České republiky.[1] Na základě zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, vznikl k 30. červenci 1994 Úřad pro zahraniční styky a informace, jakožto samostatná zpravodajská služba, která již není součástí ministerstva.[2] Zdeněk Blahut, který byl náměstkem ÚZSI od září 2014 do ledna 2018, byl 19.5.2021 obžalován z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby; kvůli vysoké škodě mu hrozí až dvanáctiletý trest vězení, obvinění se týká nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zřizovatelem civilní rozvědky je vláda ČR, která je za její činnost, prostřednictvím ministra vnitra, odpovědná. ÚZSI není součástí Ministerstva vnitra ČR, přestože spadá pod jeho rozpočet a Ministerstvo vnitra pro ÚZSI zabezpečuje část logisticko-zabezpečovacích činností. Činnost ÚZSI služby je definována zákonem č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů a dále je vnitřně řízena pomocí směrnic. Služba nemá žádné zatýkací ani trestně-právní pravomoci. ÚZSI spolupracuje s cizími partnerskými zpravodajskými službami. Rozvědka může podle zákona pracovat i na území České republiky, pokud je to nutné.

Úřad pro zahraniční styky a informace sídlí v Praze-Kobylisích ve Střelničné ulici.[4] Budova byla vystavěna v letech 1970–1978 jako sídlo centrály československé rozvědky v rámci Státní bezpečnosti.[5]

Vedení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam ředitelů Úřadu pro zahraniční styky a informace.

V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace stojí ředitel, který je odpovědný ministrovi vnitra. Ředitel je jmenován a odvoláván ministrem vnitra se souhlasem vlády České republiky.[6]

Ředitelem ÚZSI je od 13. září 2018 Marek Šimandl.[7]

Náplň činnosti[editovat | editovat zdroj]

ÚZSI se aktivně podílí na hájení zahraničně-politických, hospodářských a bezpečnostních zájmů České republiky v zahraničí. Předmětem zájmu jsou informace zejména z vládních a klíčových míst, oblasti výroby, techniky a obchodu a dále dokumenty a předměty zvláštního významu. Používá sledování, agenturní síť a zpravodajskou techniku jako je odposlech telekomunikací SIGINT. Zákon o tajných službách neobsahuje úpravu nasazování zpravodajské techniky, jak v ČR, tak v zahraničí (na rozdíl od BIS, kde například nasazení odposlechů podléhá souhlasu předsedy senátu Vrchního soudu).

Podle informací z Ministerstva vnitra provozoval ÚZSI v 90. letech 20. století krátkovlnnou číselnou stanici (numbers station) s volací značkou OLX. Jednalo se o „vysílání do zahraničí“.[8][9]

Služební medaile[editovat | editovat zdroj]

Univerzální medaile ÚZSI

Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 433/2004 Sb. uděluje Úřad pro zahraniční styky a informace svým příslušníkům tři služební medaile, a to medaili Za statečnost, medaili Za zásluhy o bezpečnost a medaili Za věrnost I., II. nebo III. stupně. Všechny medaile jsou tvořeny stejným vzorem a liší se pouze vyrytým nápisem na rubové straně („Za statečnost“, „Za zásluhy o bezpečnost“, „Za věrnost“ I., II. nebo III. stupně).[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZEMAN, Petr. Zpravodajské služby ČR, jejich právní postavení a vývoj [online]. Strat.cz, 2006 [cit. 2019-12-31]. Dostupné v archivu. 
  2. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
  3. https://www.lidovky.cz/domov/statni-zastupce-obzaloval-byvaleho-namestka-civilni-rozvedky-blahuta-hrozi-mu-az-dvanact-let-vezeni.A210523_171015_ln_domov_livs
  4. Potvrzení sídla ÚZSI
  5. Civilní rozvědka v letech 1990–1993. Úřad pro zahraniční styky a informace, 2020. Dostupné online. S 12.
  6. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
  7. KOTTOVÁ, Anna; ČTK. Novým šéfem civilní rozvědky bude Marek Šimandl. Ve funkci nahradí Jiřího Šaška [online]. Irozhlas.cz, 2018-09-12 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  8. Archivovaná kopie. priyom.org [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-18. 
  9. Archivovaná kopie. www.simonmason.karoo.net [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-18. 
  10. Vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan Churáň: Encyklopedie špionáže, Praha 2000
  • Civilní rozvědka v letech 1990–1993. Úřad pro zahraniční styky a informace, 2020. 76 s. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]