Cchaj Jing-wen
| Cchaj Jing-wen | |
|---|---|
 | |
| Prezidentka Čínské republiky | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 20. května 2016 | |
| Předseda vlády | Lin Chuan Lai Ching-te Su Tseng-chang Su Čen-čchang |
| Viceprezident | Chen Chien-jen Lai Ching-te |
| Předchůdce | Ma Jing-ťiou |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická pokroková strana |
| Narození | 31. srpna 1956 (65 let) Čung-šan čchü |
| Rodiče | Tsai Chieh-sheng |
| Příbuzní | Tsai Ying-yang (sourozenec) |
| Alma mater | Taipei Municipal Changan Elementary School (1962–1965) Bei'an Junior High School (1968–1971) Taipei Municipal Zhongshan Girls High School (1971–1974) Národní tchajwanská univerzita (1974–1978) Cornell Law School (1978–1980) Londýnská škola ekonomie (1980–1984) |
| Profese | politička, advokátka a vysokoškolská učitelka |
| Ocenění | Řád Francisco Morazána (2016) Řád Quetzala (2017) Řád José Matíase Delgada (2017) velkokříž Národního řádu cti a zásluh (2018) Řád Belize (2018) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | english |
| Commons | 蔡英文 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cchaj Jing-wen (transkripcí Gwoyeu Romatzyh Tsai Ing-wen[pozn. 1], čínsky pchin-jinem Cài Yīngwén, znaky 蔡英文, tchajwansky: Chhoà Eng-bûn, * 31. srpna 1956 Tchaj-pej) je tchajwanská politička a univerzitní profesorka práva, od roku 2016 prezidentka Čínské republiky, jako první žena v tomto úřadu. Na rozdíl od svého předchůdce, Ma Jing-ťioua, se řadí k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou.[1] V roce 2004 se stala členkou Demokratické pokrokové strany.
Život[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Cchaj Jing-wen se narodila v rodině podnikatele.[2] Studovala práva na Tchaj-wanu, poté v New Yorku, rovněž získala ekonomický doktorát v Londýně. Poté začala přednášet právo na univerzitě a působila v akademické sféře. Členkou Demokratické pokrokové strany se stala v roce 2004, ve 48 letech. Mezi roky 2006 až 2007 byla vicepremiérkou země a zároveň předsedkyní Komise na ochranu spotřebitele. Funkci předsedkyní Demokratické pokrokové strany získala poprvé v roce 2008 po korupčních aférách předchozího prezidenta Čchen Šuej-piena.
.jpg)
O prezidentství se poprvé pokoušela v lednových volbách 2012, kdy těsně prohrála s kandidátem Kuomintangu Ma Jing-ťiouem, který post obhajoval. Krátce poté rezignovala na předsednictví Demokratické pokrokové strany. Ovšem v květnu 2014 se stala znovu předsedkyní této strany. Prezidentské volby konané 16. ledna 2016 vyhrála s výraznou převahou hlasů (56,12 %) a porazila kandidáta vládnoucí strany Kuomintang Erika Čchu. Na rozdíl od předchůdce v prezidentském úřadu, Ma Jing-ťioua, patří k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou, s opatrnějším postojem. Svůj post obhájila v prezidentských volbách 11. ledna 2020,[3] kdy porazila s výsledkem 57,13 % hlasů kandidáta za Kuomintang kaosiungského starostu Chan Kuo-jü.[4] Znovu kandidovat již nemůže, takže v úřadu skončí 20. května 2024.
V srpnu roku 2020 přivítala na Tchaj-wanu oficiální delegaci z České republiky v čele s předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem a pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Při této příležitosti in memoriam vyznamenala bývalého českého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu za jeho dlouhodobou podporu Tchaj-wanu. Návštěva byla ostře sledovaná světovými médii, vzhledem k tomu, že většina států, včetně Česka, Tchaj-wan za samostatný stát oficiálně nepovažuje.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Žije sama, je bezdětná a není v partnerském vztahu. Tisková agentura Nová Čína po jejím zvolení v květnu 2016 vydala článek, ve kterém dal autor Wang Wej-sing její „emotivnost“, „nevyrovnanost“ a „politický extremismus“ do souvislosti s jejím rodinným stavem.[5] Má dvě kočky (Siang-siang a A-cchaj), které sehrály roli v jejích volebních kampaních a v roce 2016 adoptovala tři vysloužilé vodicí psy.[6][7]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
velkokříž se zlatou hvězdu Řádu Francisca Morazána – Honduras, 3. října 2016[8]
řetěz Řádu Quetzala – Guatemala, 11. ledna 2017 – udělil prezident Jimmy Morales[8]
velkokříž se zlatou hvězdou Národního řádu José Matíase Delgada – 13. ledna 2017[8]- Řád slona – Svazijsko, 17. dubna 2018[8]
velkokříž Národního řádu cti a zásluh – Haiti, 29. května 2018 – udělil prezident Jovenel Moïse[8]
Řád Belize – Belize, 16. srpna 2018[8]
Řád Svatého Kryštofa a Nevisu – Svatý Kryštof a Nevis, 15. července 2019[8]
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
.png){kind=small}
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Tuto transkripci používá sama politička v anglických oficiálních textech (a např. na anglických webových stránkách prezidentského úřadu) jako transkripci svého jména do latinky.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Asijská Merkelová. Pod jejím vedením chce Tchaj-wan vystoupit ze stínu Číny. Lidovky.cz [online]. 2016-01-18 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
- ↑ PROFIL: Vizitka vůdkyně tchajwanské opozice Cchaj Jing-wen [online]. ČTK. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28.
- ↑ BLAHOTA, Martin. Volby na Tchaj-wanu: Neskončit jako Hongkong. Sinopsis [online]. 2020-01-09 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Tchaj-wan ocenil odpor proti Pekingu. Prezidentka obhájila mandát rekordním ziskem. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-01-11 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Tsai Ing-wen 'extremist because single' article riles social media. BBC [online]. 2016-05-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan's cat-loving President Tsai Ing-wen to adopt 3 retired guide dogs. The Straits Times [online]. 2016-05-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan’s president sweeps to reelection, setting the stage for chilly relations with China. Los Angeles Times [online]. 2020-01-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Decorations bestowed by ROC allies. english.president.gov.tw [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cchaj Jing-wen na Wikimedia Commons
