Cchaj Jing-wen
| Cchaj Jing-wen | |
|---|---|
 | |
| Prezidentka Čínské republiky | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 20. května 2016 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická pokroková strana |
| Narození | 31. srpna 1956 (65 let) Čung-šan čchü |
| Rodiče | Tsai Chieh-sheng |
| Příbuzní | Tsai Ying-yang (sourozenec) |
| Alma mater | Taipei Municipal Changan Elementary School (1962–1965) Bei'an Junior High School (1968–1971) Taipei Municipal Zhongshan Girls High School (1971–1974) Národní tchajwanská univerzita (1974–1978) Cornell Law School (1978–1980) London School of Economics (1980–1984) |
| Profese | politička, advokátka a vysokoškolská učitelka |
| Ocenění | Řád Francisco Morazána (2016) Řád Quetzala (2017) Řád José Matíase Delgada (2017) velkokříž Národního řádu cti a zásluh (2018) Řád Belize (2018) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | english |
| Commons | 蔡英文 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cchaj Jing-wen (transkripcí Gwoyeu Romatzyh Tsai Ing-wen[pozn. 1], čínsky pchin-jinem Cài Yīngwén, znaky 蔡英文, tchajwansky: Chhoà Eng-bûn, * 31. srpna 1956 Tchaj-pej) je tchajwanská politička a univerzitní profesorka práva, od roku 2016 prezidentka Čínské republiky, jako první žena v tomto úřadu. Na rozdíl od svého předchůdce, Ma Jing-ťioua, se řadí k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou.[1] V roce 2004 se stala členkou Demokratické pokrokové strany.
Život[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Cchaj Jing-wen se narodila v rodině podnikatele.[2] Studovala práva na Tchaj-wanu, poté v New Yorku, rovněž získala ekonomický doktorát v Londýně. Poté začala přednášet právo na univerzitě a působila v akademické sféře. Členkou Demokratické pokrokové strany se stala v roce 2004, ve 48 letech. Mezi roky 2006 až 2007 byla vicepremiérkou země a zároveň předsedkyní Komise na ochranu spotřebitele. Funkci předsedkyní Demokratické pokrokové strany získala poprvé v roce 2008 po korupčních aférách předchozího prezidenta Čchen Šuej-piena.
.jpg)
O prezidentství se poprvé pokoušela v lednových volbách 2012, kdy těsně prohrála s kandidátem Kuomintangu Ma Jing-ťiouem, který post obhajoval. Krátce poté rezignovala na předsednictví Demokratické pokrokové strany. Ovšem v květnu 2014 se stala znovu předsedkyní této strany. Prezidentské volby konané 16. ledna 2016 vyhrála s výraznou převahou hlasů (56,12 %) a porazila kandidáta vládnoucí strany Kuomintang Erika Čchu. Na rozdíl od předchůdce v prezidentském úřadu, Ma Jing-ťioua, patří k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou, s opatrnějším postojem. Svůj post obhájila v prezidentských volbách 11. ledna 2020,[3] kdy porazila s výsledkem 57,13 % hlasů kandidáta za Kuomintang kaosiungského starostu Chan Kuo-jü.[4] Znovu kandidovat již nemůže, takže v úřadu skončí 20. května 2024.
V srpnu roku 2020 přivítala na Tchaj-wanu oficiální delegaci z České republiky v čele s předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem a pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Při této příležitosti in memoriam vyznamenala bývalého českého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu za jeho dlouhodobou podporu Tchaj-wanu. Návštěva byla ostře sledovaná světovými médii, vzhledem k tomu, že většina států, včetně Česka, Tchaj-wan za samostatný stát oficiálně nepovažuje.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Žije sama, je bezdětná a není v partnerském vztahu. Tisková agentura Nová Čína po jejím zvolení v květnu 2016 vydala článek, ve kterém dal autor Wang Wej-sing její „emotivnost“, „nevyrovnanost“ a „politický extremismus“ do souvislosti s jejím rodinným stavem.[5] Má dvě kočky (Siang-siang a A-cchaj), které sehrály roli v jejích volebních kampaních a v roce 2016 adoptovala tři vysloužilé vodicí psy.[6][7]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
velkokříž se zlatou hvězdu Řádu Francisca Morazána – Honduras, 3. října 2016[8]
řetěz Řádu Quetzala – Guatemala, 11. ledna 2017 – udělil prezident Jimmy Morales[8]
velkokříž se zlatou hvězdou Národního řádu José Matíase Delgada – 13. ledna 2017[8]- Řád slona – Svazijsko, 17. dubna 2018[8]
velkokříž Národního řádu cti a zásluh – Haiti, 29. května 2018 – udělil prezident Jovenel Moïse[8]
Řád Belize – Belize, 16. srpna 2018[8]
Řád Svatého Kryštofa a Nevisu – Svatý Kryštof a Nevis, 15. července 2019[8]
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
.png){kind=small}
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Tuto transkripci používá sama politička v anglických oficiálních textech (a např. na anglických webových stránkách prezidentského úřadu) jako transkripci svého jména do latinky.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Asijská Merkelová. Pod jejím vedením chce Tchaj-wan vystoupit ze stínu Číny. Lidovky.cz [online]. 2016-01-18 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
- ↑ PROFIL: Vizitka vůdkyně tchajwanské opozice Cchaj Jing-wen [online]. ČTK. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28.
- ↑ BLAHOTA, Martin. Volby na Tchaj-wanu: Neskončit jako Hongkong. Sinopsis [online]. 2020-01-09 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Tchaj-wan ocenil odpor proti Pekingu. Prezidentka obhájila mandát rekordním ziskem. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-01-11 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Tsai Ing-wen 'extremist because single' article riles social media. BBC [online]. 2016-05-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan's cat-loving President Tsai Ing-wen to adopt 3 retired guide dogs. The Straits Times [online]. 2016-05-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan’s president sweeps to reelection, setting the stage for chilly relations with China. Los Angeles Times [online]. 2020-01-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Decorations bestowed by ROC allies. english.president.gov.tw [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cchaj Jing-wen na Wikimedia Commons
