Lag ba-omer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lag ba-omer
Oheň, jeden ze symbolů svátku
Oheň, jeden ze symbolů svátku
Oficiální název hebrejsky: ל״ג בעומר
Slavený judaismu, Židy; Samaritány
Druh židovský
Význam a smysl 33. den po svátku Pesach
Datum 18. ijar
Zvyky a tradice pálení ohňů
Souvisí s Pesach, Šavu'ot, Počítání omeru

Lag ba-omer (hebrejsky ל״ג בעומר, doslova 33. den omeru) je jedním z menších židovských svátků, jejichž slavení nepramení z Tóry. Podle lidové tradice přestali tohoto dne umírat žáci rabiho Akivy, a že 33. dne omeru zemřel i Šim'on bar Jochaj. Tento den připadá v židovském kalendáři na 18. ijar.

Původ svátku[editovat | editovat zdroj]

Hrob Šim'ona bar Jochaje v Meronu v Izraeli během Lag ba-omer

Lag ba-omer nepatří mezi biblické ani mezi historické svátky. Jeho původ je v Talmudu, kde se nachází krátká zpráva o neštěstí, které se událo během období omeru:

Říkají: Rabi Akiva měl dvacet čtyři tisíc žáků... a všichni najednou zemřeli, protože nechovali respekt jeden k druhému. Svět se stal opuštěný, dokud nepřišel rabi Akiva k našim učencům na jihu (tj. v Judsku) a nepředal jim své učení – rabimu Me'irovi, rabimu Jehudovi, rabimu Josimu, rabimu Šim'onovi a rabimu El'azarovi ben Šamu'a a ti tehdy ustanovili Tóru.
— Jevamot 62b

Jedna z interpretací tohoto příběhu je ta, že studenti byli pobiti při povstání Bar Kochby (během kterého rabi Akiva projevil duchovní podporu vůdci povstání, Šim'onu bar Kochbovi, a byl následně Římany umučen). Tato pasáž z Talmudu však neříká nic o 33. dni omeru. V období mezi 6.11. stol., kdy se již dodržovaly zvyky související s počítáním omeru, není žádná zmínka o tomto dni jako o slavnostním dni a na několika místech je zmíněn naopak jako postní den na připomínku smrti Jozueho a jakéhosi zemětřesení. Prvním, kdo přichází s tvrzením, že žáci rabiho Akivy přestali umírat právě 33. dne omeru, byl Menachem Me'iri na konci 13. století, avšak ani tehdy ještě 18. ijar nebyl chápán jako svátek.

Uvnitř hrobky rabiho Šim'ona bar Jochaje na Lag ba-omer

Oslavy s tímto dnem propojil až Jicchak Lurja a jeho žák rabi Chajim Vital, který napsal, že 18. ijar je „dnem oslavy Šim'ona bar Jochaje“, údajného autora knihy Zohar, který měl v tento den zemřít, avšak nepřál si, aby den jeho úmrtí byl dnem smutku. U jeho hrobu v galilejském Meronu poblíž Safedu se v tento den konají velké poutě, kterách se účastní několik set tisíc lidí.

Podle bratislavského rabína Chatam Sofera začala 18. ijaru (33 dní po vyjití z Egypta) padat putujícím Izraelitům nebeská strava – mana.

Poté, co se začaly oslavy šířit mezi lidem, se rabíni postavili tomu, aby se 33. omer stal svátečním dnem. Jednak toto datum vzniklo dodatečně a jednak se 18. ijaru stalo několik neradostných událostí:

Zvyky na Lag ba-omer[editovat | editovat zdroj]

K Lag ba-omer není žádné speciální čtení z Tóry či jiných biblických knih, ani žádný přídavek k modlitbám. Mezi zvyky Lag ba-omer patří slavení svateb[1] a také se zapalují velké hranice. Často se také střílí šípy z luku, což má připomenout, že tento den je spojen s historickými válečnými událostmi.

Kabala spojuje střelbu z luku s tradicí, že za života rabiho Šim'ona bar Jochaje nebyla na obloze duha[2]. Duha v judaismu symbolizuje Boží hněv, neboť slouží jako znamení smlouvy, že Bůh již nikdy nezahladí lidstvo potopou (i když by to někdy rád učinil).

V moderním Izraeli mají děti na tento svátek volno ze školy. Mladší děti rozdělávají se svými rodiči na volném prostranství ohně.

V tento den se také malým dětem z ultraortodoxních rodin poprvé stříhají vlasy a ponechávají se jim jen typické pejzy kolem uší.

Protože Lag ba-omer není svátkem biblického původu, neplatí pro ně předpisy o zákazu práce, jako je tomu v případě poutních a vysokých svátků.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tento den jsou totiž zrušena omezení platná pro období počítání omeru, mezi kterými je i zákaz svateb.
  2. V hebrejštině je pro luk a duhu stejné slovo, které znamená jednoduše „oblouk“: קשת.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ל"ג בעומר‎‎ na hebrejské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.  
  • STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha : Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]