Safed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Safed
צְפַת
Stará čtvrť v centru Safedu
Stará čtvrť v centru Safedu
Safed – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška cca 700 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Severní
Safed
Safed
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 29,248 km²
Počet obyvatel 33 400 (2015[1])
Hustota zalidnění 1113,0 (r.2015) obyv./km²
Správa
Starosta Ilan Šochat (אילן שוחט)
Oficiální web www.safed.co.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Safed (hebrejsky צְפַת, Cfat, arabsky صفد, Safad, v oficiálním přepisu do angličtiny Zefat[2]) je město v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v Horní Galileji cca 120 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 50 kilometrů severovýchodně od centra Haify v nadmořské výšce okolo 700 metrů na svazích hory Har Kana'an (včetně sousedního vrcholku Har Birija) a nedaleko od východního okraje masivu Har Meron, od kterého je odděleno hlubokým údolím toku Nachal Amud. Na východ od města se terén prudce svažuje do příkopové propadliny horního toku řeky Jordán. Směřuje tam i vádí Nachal Roš Pina, které na úpatí svahu protéká městem Roš Pina, cca 4 kilometry od Safedu. Město je na dopravní síť napojeno pomocí dálnice číslo 89, která ho míjí po západním okraji a překlenuje zde hluboké severojižní údolí Nachal Akbara, přes které vede Most Akbara – nejvyšší mostní stavba v Izraeli.

Safed se nachází v hustě zalidněné a zčásti zalesněné krajině. Osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. Vlastní město je převážně židovské, v jeho okolí se ale vyskytují i vesnice a města osídlená Araby. Přímou součástí města Safed je navíc arabské předměstí Akbara obývané Araby.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Safed se proslavil v raném novověku jako centrum židovské učenosti a kabalistických studií. Spolu s Jeruzalémem, Tiberias a Hebronem je považované za „svaté město“ judaismu.

Dějiny města ale sahají hlouběji do historie. Podle legendy Safed založili po potopě Noemovi synové. Historické zdroje ukazují, že město bylo založeno v 2. století. V roku 1102 tu křižáci postavili pevnost, kterou v roce 1188 dobyl Saladin. Hrad obnovili v roce 1240 francouzští templáři, ale v roce 1266 jej definitivně dobyli muslimové. Safed se tehdy stal hlavním městem severní Galileji.[3]

V 16. století se Safed pod osmanskou nadvládou stal „židovským městem“. Okolo roku 1550 tu žilo okolo 10 000 Židů – mnozí přišli ze Španělska po svém vyhnání v roce 1492. Usadili se tu mnozí známí židovští učenci, např. rabíni Josef Karo, Moše Cordovero a Jicchak Luria. Safed se stal centrem kabalistických studií. V roce 1578 zde byla založena první hebrejská tiskárna v tehdejší osmanské Palestině. V 17. století se Safed stal centrem mesianistického hnutí pod vedením Šabtaje Cvihosabatianismu. Ze Safedu pochází také jedna z Cviho manželek.[3]

Od 18. století došlo v důsledku dvou velkých zemětřesení (1759, 1837), epidemií (1742, 1812, 1847) a útoků arabského obyvatelstva (1833, 1834, 1929) k poklesu počtu židovského obyvatelstva, který dosáhl nejnižší hodnoty za doby britského mandátu.[3]

V roce 1948, před začátkem války za nezávislost, žilo v Safedu 12 000 Arabů a 1700 Židů. V květnu 1948 arabské obyvatelstvo z města uteklo. Od té doby je Safed převážně židovským městem.

Během Druhé libanonské války v roce 2006 dopadly na město rakety vypálené z Libanonu.[3] Ty poničily zejména porosty v lese Birija – rozsáhlém lesním komplexu, který se rozkládá severně od Safedu. Ve městě funguje Nemocnice Ziv.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 27 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele, židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 28 800 osob).[2] Na jihovýchodním okraji města ovšem leží čtvrť Akbara – původně samostatná vesnice obývaná Araby, která byla roku 1982 připojena k Safedu. Žije v ní víc než 200 arabských rodin.[4]

Související informace naleznete také v článku Akbara.

V Safedu se rovněž usídlilo 120 arabských rodin členů proizraelské Jiholibanonské armády. V Safedu také studuje približně 500 arabských žáků zdejších škol. Židovská populace se dělí na sekulární a nábožensky orientované rodiny (zjevný je zejména rostoucí počet ultraortodoxních Židů).[4][5] Je tu také významná komunita takzvaných ba'alej tšuva (původně sekulárních Židů vracejících se k judaismu).[3]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 33 400 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19482 317
19494 000
19505 500
19517 000
19527 750
19537 900
19548 100
19558 800
19569 800
195710 050
195810 150
195910 500
RokObyvatelé
196010 700
196110 950
196211 500
196312 300
196412 700
196512 900
196612 900
196713 000
196813 100
196913 100
197013 100
197113 200
RokObyvatelé
197213 600
197314 400
197414 300
197514 200
197614 200
197714 600
197814 900
197915 500
198016 100
198116 500
198216 900
198315 900
RokObyvatelé
198417 200
198516 800
198616 800
198716 400
198816 400
198916 600
199019 300
199121 400
199220 900
199321 200
199421 600
199521 959
RokObyvatelé
199622 979
199723 762
199823 991
199924 300
200025 157
200125 904
200226 400
200326 800
200427 300
200528 200
200628 100
200728 500
RokObyvatelé
200829 600
200929 500
201030 400
201132 200
201232 100
201332 900
201432 900
201533 400
201633 600
201735 300
201835 700

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c d e Safed History [online]. safed.co.il [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 
  4. a b Safed, a model for coexistence or sectarian tinderbox? [online]. Haaretz [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Akbara, the Arabic Village was a Jewish town until the 11th Century / DR.Rivka Shpak Lissak [online]. rslissak.com [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. 
  • IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém: Ahva Press, 1999. 28 s. 
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]