Ajlabún

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ajlabún
עיילבון‎‎
عيلبون‎‎
Pohled na město Ajlabún
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 194 m n. m.
Stát Izrael Izrael
distrikt Severní
Ajlabun
Ajlabun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 4,835 km²
Počet obyvatel 5 600[1] (2015)
Hustota zalidnění 1150,7 (r.2015) obyv./km²
Správa
Starosta ג׳רייס מטר (Džirias Matar)[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajlabún (hebrejsky עֵילַבּוּן‎‎, arabsky عيلبون‎‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Eilabun[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 194 metrů v údolí Bejt Netofa v Dolní Galileji, cca 17 kilometrů severovýchodně od Nazaretu, cca 103 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů východně od centra Haify.

Nachází se v hustě zalidněném a zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno izraelskými Araby a další arabská sídla leží v blízkém okolí. Židovská sídla jsou zde většinou jen v podobě malých vesnic. Oblast s demografickou převahou židů začíná na východní straně, směrem ke Galilejskému jezeru a městu Tiberias. Ajlabun je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 65, která vede z Afuly do oblasti Galilejského jezera. Z této komunikace zde odbočuje lokální silnice číslo 806. Jižně od obce leží Národní park Sde Amudim.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ajlabún založili v 17. století křesťanští Arabové, kteří sem přesídlili z nedaleké vesnice Dejr Channa. Už předtím zde existovala počátkem letopočtu židovská vesnice Ajlabo (עיילבו) zmiňovaná v Talmudu a Mišně[zdroj?]. Ve středověku sem mířili židovští poutníci na cestě k hrobu rabína Matja ben Chereše (רבי מתיא בן חרש‎‎). Francouzský cestovatel Victor Guérin popisuje obec koncem 19. století jako malou vesnici s cca 100 obyvateli.[4]

Ajlabún byl stejně jako celá centrální Galilea dobyt izraelskou armádou během první arabsko-izraelské války v říjnu 1948 v rámci Operace Chiram.[5] 14 místních obyvatel bylo po dobytí vesnice zabito. Arabské prameny hovoří o Ajlabúnském masakru. Zbylí obyvatelé byli vysídleni do Libanonu. V roce 1949 jim ale byl dovolen návrat.[6] Z Ajlabúnu pochází Hana Sweid, bývalý starosta této obce - od roku 2006 poslanec Knesetu za levicovou stranu Chadaš.

Od 60. let 20. století vede v blízkosti obce Národní rozvaděč vody, který nad obcí naplňuje umělou vodní nádrž Ma'agar Calmon, pak vede okolo vlastního Aljabúnu tunely a poté se rozlévá do umělého koryta v údolí Bejt Netofa.[4] Jde o nejvyšší bod Národního rozvaděče vody.[7]

V roce 1973 byla vesnice povýšena na místní radu (malé město).[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Ajlabún je etnicky čistě arabské město. Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové - cca 4800 osob.[3] Podle údajů z roku 2005 tvořili 71,3 % obyvatel arabští křesťané (maronité) a 28,7 % arabští muslimové.[8]

Jde o menší sídlo městského typu (byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz) s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 5600 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ajlabún od r. 1922[6][9][10][3][1]
Rok 1922 1945 1950 1961 1983 1972 1995 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Počet obyvatel 319 550 675 1011 1506 2257 3252 4223 4421 4556 4676 4762 4826 4900 5000 5200 5300 5400 5600

* údaje od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. סיור בעילבון וסח'נין [online]. Jaffa Convention [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b עילבון [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 89-91. (anglicky) 
  6. a b Welcome To Eilabun [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. מאגר צלמון [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-10-19]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. a b נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-17]. [www.cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2005/bycode.xls Dostupné online]. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]