Migdal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Migdal
מגדל
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška - 159 m n. m.
Stát Izrael Izrael
distrikt Severní
Migdal
Red pog.svg
Migdal
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 11,395[1] km²
Počet obyvatel 1814[2] (2014)
Hustota zalidnění 122,16 (r.2009) obyv./km²
Správa
Vznik 1910
Zakladatel Židé z Ruska
Oficiální web www.m-migdal.co.il
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Migdal (hebrejsky מִגְדָּל, doslova Věž, v oficiálním přepisu do angličtiny Migdal[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 159 metrů pod úrovní moře, v příkopové propadlině u břehů Galilejského jezera v Galileji. Město se nachází cca 5 kilometrů severozápadně od Tiberiasu, 110 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 47 kilometrů východně od centra Haify.

Migdal je situován v hustě osídleném a zemědělsky intenzivně využívaném pásu podél Galilejského jezera, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Pouze jihovýchodně odtud, v úbočí pod masivem Arbel leží vesnice Chamam osídlená izraelskými Araby respektive Beduíny.

Migdal je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90, ze které zde odbočuje lokální silnice 807 směrem k západu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Židovští zemědělci z druhé aliji na polích poblíž osady Migdal roku 1912

Migdal byl založen v roce 1910.[3] Nynějí židovské město navazuje svým jménem na biblické město Magdala, které zmiňuje například Evangelium podle Marka 16,9 jako místo původu Máří Magdaleny[4] Magdala, řecky nazývaná Taricheae, bývala v helénském období významným židovským městským centrem v této oblasti. Probíhala tudy důležitá cesta spojující Galilejské jezero a centrální Galileu. Po založení nedalekého města Tiberias počátkem 1. století našeho letopočtu začala Magdala ztrácet na významu. Během první židovské války byla Magdala opevněna a sloužila jako židovský opěrný bod. Po porážce Židů se obec vyvíjela v římském a byzantském období už jen jako menší sídlo vesnického typu.[5] Od 7. století zde skončilo židovské osídlení a ve vesnici žili křesťané.[6] Později se zde usadili Arabové. Ti vesnici nazývali Madždal.[7] Podle internetových stránek Migdalu se zde Arabové usídlili až v polovině 19. století.[6]

Roku 1908 se nedaleko této arabské vesnice, cca 1 kilometrů od břehů Galilejského jezera, usadila skupina křesťanů z Německa, kteří toto místo považovali za rodiště Máří Magdaleny a chtěli se tu trvale usídlit a zřídit zemědělskou komunitu. Už roku 1909 ovšem odešli a jejich pozemky vykoupili židovští sionističtí aktivisté z Ruska, kteří tu založili zemědělskou farmu Achuzat Moskva. Zakladateli osady bylo dvanáct mužů. Ta byla později rozparcelována na jednotlivé zemědělské usedlosti a vznikla z ní židovská vesnice Migdal.[6][8] Šlo o soukromě hospodařící vesnici typu mošava.[9]

Mezi zdejšími osadníky figurují i slavné osobnosti židovských a izraelských dějin jako Berl Kacnelson nebo Aaron David Gordon.[10] A když v roce 1912 dorazil do tehdejší turecké Palestiny Josef Trumpeldor, pozdější významný židovský voják, pracoval nějaký čas v osadě Migdal jako učitel.[11]

Během první světové války se ekonomická situace osady zhošila. Po válce, za britského mandátu Palestina, začal nový růst. V letech 1920-21 zde působil pracovní oddíl Gdud ha-Avoda (גדוד העבודה), který mimo jiné zbudoval silnici do nedalekého Tiberiasu.[5] V letech 1923-24 dorazila do vesnice nová skupina osadníků.[8] V dobách ekonomické prosperity koncem 20. let se objevily plány amerických investorů na rozvoj turistického ruchu v Migdalu, kde se zamýšlela výstavba hotelu, zároveň sem přicházeli noví osadníci. Po nástupu ekonomické krize byly plány na turistický rozvoj obce opuštěny a Migdal i nadále zůstával jen menším vesnicým sídlem. Během 30. let ale pokračoval rozvoj obce. Došlo k výstavbě synagogy a školy.[6]

Až do poloviny 20. století existovala nedaleko židovského Migdalu stále arabská vesnice Madždal, umístěná přímo u břehu Galilejského jezera. V 19. století v ní žilo 80 lidí. Roku 1931 už měla 284 obyvatel, roku 1945 360 a v roce 1948 populace Madždalu vzrostla na 418. Právě tehdy, v dubnu 1948, během počátečního stádia první arabsko-izraelské války ale byla obec dobyta židovskými silami a vysídlena. Zůstala z ní jen muslimská svatyně Muhammada al-Ajamiho stojící poblíž hlavní silnice u Galilejského jezera.[7]

V roce 1949 byl Migdal povýšen na místní radu (malé město).[1] Téhož roku měla obec 240 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5 862 dunamů (5,862 kilometrů čtverečních).[9] V této době nastal do obce skokový příliv nových obyvatel. Roku 1953 zde proto začala výstavba nových obytných čtvrtí, které postupně proměnily ryze vesnický charakter Migdalu.[6]

V současnosti se obyvatelé města zabývají zčásti zemědělstvím. Mnozí dojíždějí za praci mimo obec nebo pracují v turistickém ruchu.[5]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2005 tvořili Židé 93,5 % populace Migdal a včetně "ostatních" tedy nearabských obyvatel židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství 96,4 %.[1] Jde o menší sídlo spíše vesnického typu se setrvalým populačním růstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1814 lidí. Během roku 2014 stoupla registrovaná populace o 1,1 %.[2]

Vývoj počtu obyvatel Migdal[2][9][12][13]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 213 240 688 640 838 1 259 1 360 1 473 1 470 1 494 1 502 1 526 1 627 1 392 1 457 1 554 1 746 1 795 1 814

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2015-09-15]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Mk 16, 9 (Kral, ČEP)
  5. a b c Magdala [online]. Bible Walks, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e מגדל- סיפורה של מושבה [online]. m-migdal.co.il, [cit. 2010-01-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. a b Welcome To al-Majdal [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Migdal (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. מגדל [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  11. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 58. (anglicky) 
  12. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  13. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-01-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]