Madžd al-Kurúm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Madžd al-Kurum
מג׳ד אל-כרום
مجد الكروم
Britská pevnost z doby mandátní Palestiny v Madžd al-Kurúm
Britská pevnost z doby mandátní Palestiny v Madžd al-Kurúm
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška225 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
Madžd al-Krum
Madžd al-Krum
Rozloha a obyvatelstvo
Rozlohacca 9 km²
Počet obyvatel15 100 (2017[1])
Hustota zalidnění1628,5 (r.2017) obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Madžd al-Kurúm (hebrejsky מַגְ׳ד אל-כֻּרוּם‎, arabsky مجد الكروم‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Majd al-Kurum[2], přepisováno též Majd al-Krum) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu, které bylo v letech 20032009 součástí města Šagor.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 225 m, v Bejtkeremském údolí na pomezí Dolní a Horní Galileje. Město se rozkládá na úpatí prudkého terénního zlomu Matlul Curim, který z dna údolí stoupá o několik set metrů na náhorní planiny Horní Galileje. Je odvodňováno tokem Nachal Šagor. Západně od města končí Bejtkeremské údolí vrchem Har Gamal. Na jih od města z něj mezi vrchy Har Karmi a Har Gilon vybíhá ještě nevelké boční údolí Bik'at Meged.

Nachází se cca 18 kilometrů východně od města Akko, cca 105 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů severovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Madžd al-Krum společně se sousedními městy Dejr al-Asad a Bi'ina je osídleno izraelskými Araby, stejně jako mnohá sídla v okolí. Na jihovýchod odtud leží ale větší židovské město Karmi'el. Další menší židovská sídla vesnického typu (Tuval, Pelech, Gilon nebo Curit) jsou rozptýlená na návrších jižně a severně od Madžd al-Krum.

Madžd al-Krum je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 85, která ve východozápadním směru propojuje Akko a oblast okolo Galilejského jezera. Souběžně s dálnicí vede nová železniční trať Akko–Karmiel. Provoz na nové železniční trati byl zahájen 20. září 2017.[3] Nemá zde ovšem zatím stanici, ta je v sousedním městě Karmiel.[4]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku zde stála židovská vesnice Bejt Kerem, která dala jméno zdejšímu údolí. Později byla osídlena muslimskými Araby. Během první arabsko-izraelské války zde měl tábor vůdce arabských dobrovolnických sil Fauzí al-Kaukdží.[5] Oblast byla ale koncem října 1948 dobyta v rámci operace Chiram izraelskou armádou, stejně jako celá přilehlá oblast centrální a severní Galileje.[6][7]

Část obyvatel pak uprchla, ale do obce naopak dorazili noví obyvatelé – Arabové vysídlení z okolních vesnic. Po roce 1948 se Madžd al-Kurúm rozrůstal a roku 1964 získal status místní rady (menšího města). Zemědělství mezitím ztrácelo pro místní ekonomiku původní význam. Obec se stala výrazným regionálním centrem. Konají se tu folklorní festivaly a vychází tu časopis o arabské kultuře.[5][8]

V roce 2003 v rámci reformy samosprávy došlo k sloučení místních rad Madžd al-Kurúm, Dejr al-Asad a Bi'ina do jedné obce, pro kterou byl zvolen název Šagor. Ta byla v roce 2005 povýšena na město. Unie se ovšem neosvědčila a sloučené město se potýkalo s ekonomickými potížemi. Radnici chyběl profesionální úřednický sbor, jednotlivé městské části se vzájemně obviňovaly z neúměrného preferování jedné či druhé, nedařilo se vybírat komunální daně. Zhroutil se systém odvozu komunálního odpadu a kanalizace. Splašky tak po dlouhou dobu znečišťovaly vádí Nachal Šagor poblíž města. Kvůli dluhu u vodárenské společnosti Mekorot byla do Šagor opakovaně přerušena dodávka pitné vody. V roce 2008 bylo proto rozhodnuto, že dojde k opětovnému osamostatnění všech tří původních obcí, ve kterých měly v srpnu 2009 proběhnout komunální volby.[9]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Madžd al-Kurúm je město s ryze arabskou populací s převahou muslimů.[8] Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2017 zde žilo 15 100 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Madžd al-Kurúm od r. 1922[7][10][11]
Rok 1922 1931 1945 1955 1961 1972 1983 1995 2000 2001 2002 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Počet obyvatel 889 1 006 1 400 2 500 2 835 4 390 6 242 9 118 10 800 11 100 11 400 11 535 13 800 13 800 14 000 14 200 14 500 14 800 14 800 15 100

* údaje za roky 1955, 2000, 2002 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. Karmiel railway line opens [online]. Globes [cit. 2017-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Work on Acre-Carmiel rail line begins in Israel [online]. globalmasstransit.net [cit. 2015-09-04]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. a b מג'ד אל כרום [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  6. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 89–91. (anglicky) 
  7. a b Welcome To Majd al-Kurum [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Majd Al-Kurum until 2003 (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Of waste and want , By Zafrir Rinat: A severe financial and managerial crisis has left many Arab towns in the Galilee with dysfunctional waste-disposal services. As the resultant hazards affect their Jewish neighbors too, they have begun cooperating on solutions [online]. Haaretz [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-09. (anglicky) 
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]