Naharija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Naharija
נהריה‎‎
Pohled na Nahariji z vodárenské věže
Pohled na Nahariji z vodárenské věže
Naharija – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 15 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Severní
Naharija
Naharija
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,233 km²
Počet obyvatel 54 300 (2015[1])
Hustota zalidnění 4888,0 (r.2015) obyv./km²
Správa
Starosta Jacky Sabag (ג'קי סבג)
Vznik 1934
Zakladatel Židé z Německa
Oficiální web www.nahariya.muni.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naharija (hebrejsky נַהֲרִיָּה‎‎, od hebrejského slova nahar doslova „řeka“, arabsky نهاريّا‎‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Nahariyya[2], přepisováno též Nahariya nebo Naharia) je město v severním distriktu v Izraeli.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 15 m na pobřeží Středozemního moře, nedaleko izraelsko-libanonské hranice. Patří mezi vyhlášená turistická letoviska. Obcí prochází pobřežní železniční trať. Nachází se tu železniční stanice Naharija.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Naharija byla založena německými židovskými přistěhovalci roku 1934[2][3], podle jiného zdroje už roku 1930. První stavby byly dokončeny v roce 1933 a 10. února 1935 se v Nahariji usadily první rodiny. 10. únor 1935 je oficiálně považován za datum založení Naharije. Jméno získala nová osada podle vodního toku (vádí Nachal Ga'aton, které zde dřív ústilo do Středozemního moře).[4]

Nedaleko Naharije vedla ve starověku pobřežní stezka spojující Egypt a Fénicii. Dochovaly se tu pozůstatky osídlení z kanaánitského období nebo římská cesta s nápisem z doby císaře Nerona. Osídlení pak pokračovalo i do středověku. Stával tu byzantský kostel. Byl tu také rytíři Řádu templářů postaven hrad Le'imbert.

Ve 20. století zde sionistický aktivista původem z Berlína Joseph Levy vykoupil 2000 dunamů (2 km²) do židovského vlastnictví. Zakladatelé Naharije tu původně zamýšleli vybudovat zemědělskou osadu, ale brzy si uvědomili nepraktičnost takového záměru. V roce 1941 byla vesnice Naharija povýšena na místní radu (malé město). V té době velká část původních osadníků přerušila kultivaci svých zemědělských farem a začali využívat příhodné přímořské polohy obce, zejména pro turistický ruch. Známým turistickým místem se proto Naharija stala už v období britské mandátní správy, kdy do této oblasti přijížděli britští důstojníci.[3]

Podle plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 měla být Naharija začleněna do navrhovaného arabského státu, ale v následné válce ji v rámci operace Ben Ami dobyly židovské síly.[3]

Kvůli své zeměpisné poloze v blízkosti libanonsko-izraelské hranice se Naharija v průběhu let stala častým cílem raketového ostřelování i přímých teroristických útoků ze strany palestinských a islámských skupin. To vedlo k citelným finančním ztrátám zejména když k útokům docházelo v průběhu rekreační sezóny. V současnosti se v Nahariji nachází oblast přímořských soukromých i veřejných pláží s parkem, hotely, malým přístavem a velkým množstvím kaváren, barů restaurací a nočních podniků. Kromě cestovního ruchu je v oblasti rozšířen průmysl potravinářský, mléčný a ocelářský.

V Nahariji se nachází 22 škol, z čehož je 15 základních a 7 středních. Na východním okraji města stojí Nemocnice pro západní Galileu Naharija.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 46 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 49 800 osob).[2]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 54 300 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19481 722
19492 900
19505 000
19518 200
19529 000
19539 200
19549 500
19559 800
195611 700
195713 200
195813 600
195914 200
RokObyvatelé
196014 400
196114 910
196215 900
196317 000
196418 700
196519 500
196620 000
196720 200
196820 700
196921 100
197021 900
197123 000
RokObyvatelé
197224 000
197327 200
197427 300
197527 300
197627 300
197727 500
197827 600
197928 200
198028 800
198128 800
198228 600
198327 800
RokObyvatelé
198428 600
198528 700
198628 900
198729 400
198829 800
198930 600
199034 000
199137 200
199236 800
199337 100
199437 500
199536 989
RokObyvatelé
199638 066
199739 734
199841 297
199942 800
200044 147
200145 990
200247 400
200348 400
200449 300
200549 800
200650 400
200751 000
RokObyvatelé
200851 300
200951 200
201051 700
201152 600
201253 000
201353 400
201453 900
201554 300
201654 900
201756 100
201856 900
201960 000

* údaje od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c נהריה [online]. bet-alon.co.il [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-14. (hebrejsky) 
  4. נחל כזיב [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. 
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. 

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]