Tu bi-švat
| Tu bi-švat | |
|---|---|
 Rozkvetlá mandloň (Prunus amygdalus). | |
| Oficiální název | hebrejsky: ט״ו בשבט |
| Jiný název | Nový rok stromů |
| Slavený | v judaismu, Židy |
| Druh | židovský |
| Datum | 15. ševat |
| Rok 2023 | 6. února |
| Rok 2024 | 25. ledna |
| Rok 2025 | 13. února |
| Zvyky a tradice | Sázení stromů, jedení ovoce, seder |
Tu bi-švat (hebrejsky ט״ו בשבט, dosl. 15. ševat) se slaví, jak již název napovídá, patnáctý den měsíce ševatu a bývá označován jako „Nový rok stromů“ (ראש השנה לאילנות, Roš ha-šana la-ilanot), „Svátek stromů“ (חג האילנות, Chag ha-ilanot) či „Slavnost plodů“. Tu bi-švat připadá většinou na konec ledna případně na začátek února, kdy v Izraeli začínají kvést první stromy (mandlovníky) a označuje začátek nového vegetačního cyklu.
Tu bi-švat patří mezi menší svátky. Nevztahuje se na něj zákaz práce a další zákazy nařízené pro šabat, vysoké svátky a poutní svátky. Sváteční charakter dne je naznačen v liturgii vynecháním modliteb tachanun (kajícné prosebné modlitby).
Původ svátku[editovat | editovat zdroj]
| „ | Jsou čtyři nové roky. Prvního nisanu je nový rok králů a svátků. Prvního elulu je nový rok pro desátek ze skotu a bravu. Rabi El'azar a rabi Šim'on, jej stanovují na prvního tišri. Prvního tišri je nový rok roků, pro rok odpočinku a jubilejní roky, pro určování orly a desátku ze zeleniny. Prvního švatu je nový rok stromů podle školy Šamaje, avšak škola Hilelova jej stanovuje na patnáctý švat. | “ |
| — Mišna Roš ha-šana 1:1 | ||
| „ | Jaký je důvod (pro ustanovení nového roku stromů na patnáctý švat)? Rabi El'azar řekl jménem rabiho Ošaji: „Protože tou dobou již spadla většina dešťů (a stromy jsou zavlaženy a začínají kvést) a větší část (zimního) cyklu je stále ještě na cestě.“ Jaký to má smysl? Smysl je tento: Ačkoli ještě má přijít delší část zimy, větší část (ročního období) dešťů již minula. | “ |
| — Babylónský talmud, Roš ha-šana 14a | ||
Zvyklosti[editovat | editovat zdroj]
Seder na Tu bi-švat[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnější událostí, která se vztahuje k tomuto svátku, je seder – hostina, během které jsou vypity čtyři poháry vína a ochutnány symbolické plodiny. Původ sederu spadá do 17. století a je připisován kabalistům z okruhu Jicchaka Luriji v Safedu. Kabalistický vliv souvisí s koncepcí tzv. sefirotického Stromu života.
Čtyři poháry[editovat | editovat zdroj]
Čtyři poháry jsou paralelou ke čtyřem pohárům, které se podávají během sederu na Pesach. Čtyři poháry symbolizují čtyři světy, mohou rovněž symbolizovat čtyři pohledy na svět (materiální, citový, intelektuální a duchovní) nebo čtyři přístupy k přírodě a světu (podle moderních výkladů např. sociální, národní, ekologický, všeobecný). Čtyři poháry se vypijí tak, že první pohár obsahuje pouze bílé víno s kapkou červeného, druhý obsahuje (zhruba) třetinu červeného a dvě třetiny bílého, třetí pohár již obsahuje dvě třetiny červeného a jednu třetinu bílého a čtvrtý již pouze červené víno s kapkou bílého. Poměry jsou skutečně pouze orientační a nejsou nijak závazné.
Symbolické plodiny[editovat | editovat zdroj]
Během sederu se konzumuje řada různých plodů, ať už plodů stromů či země. Na sederovém stole by neměly chybět tyto plodiny:
- Plodiny, kterými dle Tóry oplývá Erec Jisra'el: pšenice, ječmen, vinná réva, fíky, granátové jablko, olivy, datle.
- Plody s tvrdou slupkou, ale měkkým, jedlým vnitřkem (ořechy, pistácie, pomeranče, granátová jablka).
- Plody s měkkým vnějškem, ale tvrdým jádrem (datle, olivy).
- Plody, které se mohou jíst celé (fíky).
Sázení stromů[editovat | editovat zdroj]
Novodobým prvkem v Tu bi-švat je sázení stromů. Vysazování stromů a zakládání lesů se stalo jednou z priorit sionistického hnutí a Židovský národní fond (anglicky Jewish National Fund, hebrejsky: Keren kajemet le-Jisra'el). Od sedmdesátých let dostalo vysazování stromů symbolický význam, který postupně přerůstá v pojetí náboženské, kdy je v období kolem Tu bi-švat zvykem vysadit v Izraeli alespoň jeden strom, v diaspoře se vybírá dobročinný příspěvek na vysázení stromů a kultivaci přírody v Izraeli.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAYER, Daniel. Ať v měsíci švatu slyšíme dobré zprávy. Několik poznámek k Novému roku stromů. S. 2–3. Maskil [online]. Únor 2009 [cit. 2011-1-22]. Roč. 8, čís. 5, s. 2–3. Dostupné online.
- NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Překlad Gita a Dušan Zbavitelovi. Praha: Sefer, 1992. 285 s. (Judaica; sv. 1). ISBN 80-900895-3-4.
- PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina, a kol. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.
- SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7.
- STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha: Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8. S. 149–155.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tu bi-švat na Wikimedia Commons - Časopis Šavua tov 14/5767, str. 1-4 Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- (anglicky) Stránky Torah.org
- (anglicky) Stránky sdružení Aish haTorah Archivováno 9. 3. 2009 na Wayback Machine.
