Šamaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šamaj
Narození asi 50 př. n. l.
Úmrtí asi 30 n. l.
Povolání rabín
Denominace judaismus
Vzdělání
Shmaya a Abtalion
Žáci a následovníci Johanan ben Zakai
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šamaj byl zakladatel význačné a přísné farizejské školy, která byla v opozici ke škole Hilelově. Šamaj pocházel z majetné rodiny, ale údajně se živil jako zedník. V Talmudu je charakterizován jako přísný, náročný, napjatý, nervní, nedůvěřivý, podrážděný, vždy připravený se hádat nebo bouchat do stolu. Obzvlášť nepříjemně se údajně choval vůči kandidátům konverze. Přesto je autorem maximy: „Čiňte tak, abyste vždy každého přijali mile a v dobré náladě.“[1]

Šamaj dával důraz na doslovný výklad Tóry a podporoval zastánce židovského ozbrojeného odporu vůči římským okupantům. Údajně 6000 jeho studentů odmítlo složit přísahu věrnosti Herodovi Velikému. Přesto za doby jeho vlády zastával funkci místopředsedy neboli nejvyššího soudce Velkého Sanhedrinu.

Talmud o disputacích Šamajovy a Hilelovy školy říká: „To i to jsou slova živého Boha.“ Některé židovské autority proto věří, že ačkoliv se dnes ortodoxní halacha z drtivé většiny přiklání k názorům Hilelovy školy, v mesiášské době budou platit přísnější názory školy Šamajovy.[2][3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WIESEL, Elie. Talmud, portréty a legendy. Praha: Sefer, 1993. ISBN 80-900895-5-0. S. 25. 
  2. SACKS, Jonathan. O svobodě a náboženství. Praha: P3K, 2008. ISBN 978-80-87186-00-8. S. 123. 
  3. SCHOLEM, Gerschom. Davidova hvězda. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1996. ISBN 80-85844-24-9. S. 42-43. 
  4. SCHOLEM, Gerschom. Mesiášská idea v judaismu a další eseje o židovské spiritualitě. Praha: Malvern, 2017. ISBN 978-80-7530-064-5. S. 310-311. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WIESEL, Elie; WIESEL, Elie. Talmud, portréty a legendy. Praha: Sefer, 1993. 304 s. ISBN 80-900895-5-0.