Slivoň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSlivoň
alternativní popis obrázku chybí
Květ mandloně
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod slivoň (Prunus)
L.
Synonyma
  • Amygdalus L.
  • Armeniaca Scop.
  • Cerasus Mill.
  • Laurocerasus Duh.
  • Padellus .
  • Padus Mill.
  • Persica Mill.
  • bobkotřešeň
  • bobkovišeň
  • broskvoň
  • mahalebka
  • mandloň
  • meruňka
  • střemcha
  • třešeň
  • višeň[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
květy meruňky

Slivoň (Prunus) je rozsáhlý rod stromů a keřů z čeledi růžovitých. V současnosti se do něj zahrnuje velké množství ovocných dřevin, jako jsou švestka, višeň, bobkovišeň, třešeň, mandloň a broskvoň. Do tohoto rodu však patří i druhy planě rostoucí, jako jsou střemcha, mahalebka, sakura a meruňka. Ze slivoní byl vypěstován hybrid broskvomandloň.

Na světě je kolem 430 druhů rodu Prunus, převážně rostoucích v mírných šířkách severní polokoule. Květy jsou většinou bílé až růžové, s pěti korunními lístky a pěti kališními lístky. Rostou samostatně nebo v květenstvích. Plodem je vždy peckovice s relativně velkou peckou uvnitř. Listy jsou jednoduché a na okraji zubaté.

V minulosti byl velký problém s taxonomií tohoto rodu, ale dnes je jisté, že taxon Prunus je monofyletický.

Užití[editovat | editovat zdroj]

V rodu Prunus je mnoho druhů ovoce, které se konzumují. Některé druhy se však užívají i jako okrasné rostliny.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Odrůdy slivoní se zřídka pro hospodářské účely množí generativně. Vyšlechtěné odrůdy se množí vegetativně očkováním a roubováním a některé původní druhy se ve školkařství množí řízkováním.

Podnože[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Podnože pro slivoň.

Podnože pro švestky jsou úspěšně pěstovány na řadě různých podnoží. V Nové Anglii a Severoatlantických Státech je za nejvhodnější podnož považován myrobalán, ačkoli některé z japonských švestek jsou očkovány na broskev, zvláště v písečné půdě, a některý z domácích druhů jsou štěpovány na americké podnože. Někteří školkaři dávají přednost podnoži St. Julien, která je však dosti drahá.

V ČR je nejpoužívanější podnoží pro slivoně švestky myrobalán. Myrobalán je velmi různorodý ve vlastnostech, a má různý vliv na naštěpované odrůdy, takže způsobuje různě intenzivní růst naštěpovaných odrůd a rozdílný nástup do plodnosti, plodnost stromů atp. Má také různou afinitu. Je však značně přizpůsobivý půdním podmínkám. Většina ušlechtilých odrůd slivoní s myrobalánem dobře srůstá. Také je používána Wangenheimova švestka a její kříženci. Často používanou vegetativně množenou podnoží je MY-KL-A - červenolistý myrobalán. Kříženec mezi Prunus cerasifera a P. cerasifera 'Atropurpurea'. Podnož je snadno množitelná ze zelených i dřevitých řízků.

Hnojení[editovat | editovat zdroj]

Slivoně rychle rostou a již několik let po výsadbě vyžadují vysoké dávky hnojiv. Jako základ je možné používat chlévský hnůj v množství 300q na hektar nejméně jednou za tři roky.[2]

Minerální hnojiva se doporučují dávat v několika intervalech, zvláště v případě hnojiv s obsahem dusíku. Přihnojení dusíkem po polovině června může vyvolat špatné vyzrávání letorostů. Doporučuje se ukončit hnojení dusíkem v případě, že jsou letorosty příliš dlouhé. [2]

Nejznámější druhy[editovat | editovat zdroj]

Hybridy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prunus na anglické Wikipedii.

  1. Prunus (slivoň) [online]. BioLib.cz, [cit. 2008-11-17]. Dostupné online.  
  2. a b VÁVRA, Miloslav. ed. Švestky, renklody, slívy, mirabelky. [s.l.] : 1. vyd. Praha: ČSAV, 1963. S. 304 s., 48 s. obr. příl. Ovocnická edice; sv. 12.. (čeština)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Třešně - ovoce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]