Slivovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Různé druhy slivovic

Slivovice je destilovaný alkoholický nápoj, oblíbený ve střední Evropě v Polsku, na Slovensku a na Balkáně, v České republice hlavně na Moravě (Slovácko, Luhačovické zálesí a Valašsko).

Vyrábí se ze švestek a durancií.

V obchodech se prodává také tzv. řezaná verze (40% obsahu alkoholu[1], vyrábí se ve velkém), jinak pravá slivovice vyráběná pro domácí použití v soukromých pálenicích (pro malou spotřebu) má nejčastěji okolo 51 % obsahu alkoholu. Důvodem vysokého obsahu alkoholu je skutečnost, že pokud se čistý ovocný destilát naředí na méně než 45 %, může v něm být cítit kyselost.

Kvalitní slivovice při nalití do sklenice tzv. řetízkuje (vytváří drobné praménky kondenzujícího alkoholu stékající zpět do sklenice). Kvalita slivovice se dá kontrolovat i promnutím mezi palcem a ukazováčkem ruky, kdy stupeň drhnutí (odporu) tekutiny mezi prsty také charakterizuje ovocný obsah a tím i její kvalitu[zdroj?].

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Na výrobu slivovice se používá kvas. Ve vhodné nádobě kvasí čisté zralé ovoce nejméně 6 týdnů, při domácí výrobě se někdy část ovoce vypeckuje a pečlivě se odstraňují stopky a nahnilé plody. Výroba se provádí v pálenici.

Výroba slivovice na Valašsku: Čisté zralé plody slivoně se uloží do sudů (dřevěných,nebo dnes většinou plastových) a nechají se zhruba 6 až 8 týdnů kvasit. Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu. Cukernatost se měří moštoměrem při založení kvasu a při jeho dokvašení. Z obsahu zkvasitelné sušiny lze odhadnout obsah alkoholu ve výsledném produktu.

Vykvašené ovoce se pálí při teplotě do 88 °C, kdy se odpařuje jen alkohol a v kvasu zůstávají silice, které jinak způsobují pachy a pachutě v konečném výrobku. Výpary se ochlazují a kondenzát vytéká do připravené nádoby. Tento postup se opakuje dvakrát, přičemž teprve při druhém pálení teče čistý nápoj, který je možno ochutnat. Destilát má v závislosti na počáteční cukernatosti kvasu a stavu při dokvašení přibližně 32 až 76 % objemových procent alkoholu. Ideální je ředit na 50 - 51 procent, kdy je nápoj lahodný a voňavý.

Čerstvá slivovice mívá ostřejší chuť a je lepší nechat ji uležet několik měsíců, až let. Přitom první čtyři týdny se ponechá bez zátky, chráněná je před hmyzem a prachem. Někdy se nad destilát zavěšují sušené švestky se kterých skapává destilát, aby slivovice dostala nazlátlou barvu a více voněla.

Zralá slivovice v průmyslové výrobě je slivovice, která dlouhodobým zráním (stařením) v dubových sudech získala zlatou barvu a chuť podobající se koňaku. Někteří výrobci ovšem dobarvují svoje destiláty uměle (kulérem – např. karamelizovaným cukrem, barvivem nebo sušenou švestkou)[zdroj?]. Nemá ale kvalitu slivovice vyráběné domácím pálením.

Výrobci[editovat | editovat zdroj]

Lidé na Valašsku tradičně nechávají zkvasit svou úrodu doma v sudech a poté odvezou sudy do pálenice, kde dojde k přeměně na skupenství kapalné, a výsledný produkt si odvážejí v demižonech domů. Pálenice se na Valašsku a Luhačovickém zálesí nacházejí v každé větší vesnici nebo poblíž každého většího města[zdroj?].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pálíme nejen slivovici. vareni.cz [online]. 2012-02-27 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online.  (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]