Rudolf Jelínek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o českém podnikateli. O herci pojednává článek Rudolf Jelínek (herec).
Rudolf Jelínek

Rudolf Jelínek
Narození 20. června 1892
Vizovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. září 1944 (ve věku 52 let)
Auschwitz
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
slivovice Rudolf Jelínek

Rudolf Jelínek (20. června 1892 Vizovice29. září 1944 Osvětim)[1][p 1] byl český podnikatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vizovicích (snad v domě č. 425). Měl čtyři sourozence – tři sestry a jednoho bratra, se kterým začal později rozvíjet otcův podnik.

V dubnu 1939 odcestoval legálně do zahraničí, v Protektorátu zůstala manželka Irena a synové Zdeněk a Jiří, v říjnu 1939 se ale navrátil. V roce 1940 firmu prodal, ta se nakonec ocitla v německých rukou.[2]

Dne 23. ledna 1943 byl odtransportován do Terezína, odkud byl 29. září 1944 převezen do Osvětimi, kde zahynul.[1] Manželka Irena Jelínková (1897–1944) byla do Terezína transportována spolu s manželem, do Osvětimi 4. 10. 1944, tam též zahynula.[3] Synové Zdeněk (??-1946) a Jiří holocaust přežili.

Vývoj firmy Rudolf Jelínek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 bratři Rudolf a Vladimír Jelínkové převzali podnik po otci a nazvali jej „Zikmunda Jelínka synové“. V roce 1921 koupili nepříliš prosperující palírnu Razov a přenesli tam část výroby. Závod na Razově měl ze všech vizovických palíren před sebou nejlepší perspektivu dík své poloze za městem s možností rozšíření na okolní pozemky a blízkosti železniční trati.

Od roku 1926 bratři pokračovali v podnikání samostatně. Rudolf, který zůstal na Razově, propůjčil firmě své jméno. Ve 30. letech zahájil výrobu košer destilátů; při ní se používají jen takové suroviny a postupy, které jsou v souladu s pravidly ortodoxní židovské víry. Rudolf Jelínek to dokázal a v roce 1934 se prosadil na náročné zámořské trhy, čímž proslavil své jméno i jméno Vizovic po celém světě.

Dostát náročným kritériím košer produkce mohl zejména díky tomu, že i jeho dosavadní a ostatní výrobky se vyznačovaly vysokou kvalitou a byly známé po celé tehdejší republice a v mnoha evropských zemích. Jeho židovský původ byl pochopitelně tomuto faktu ku prospěchu. Výroba košer destilátů se brzy ukázala být pro firmu zdrojem slušných zisků, a to z několika důvodů. Jeden z nich byl, že se jejich produkcí mohl vyrovnávat ztížený domácí odbyt v letech hospodářské krize. Valná část této výroby byla totiž určena pro export zejména do USA, kde se staly záhy vyhledávanými v tamější početné židovské komunitě.

Krátký úspěch na americkém trhu byl dán nejen politickou orientací tamních odběratelů, ale zároveň i vynikající kvalitou. Díky ní se dařilo překonat nelehké překážky, které při soutěži o americký trh vyvstávaly. Překážky vesměs souvisely s odlišnou úrovní státní podpory exportu v Československu a jiných evropských zemích, zejména ve zmíněné Jugoslávii, Maďarsku a Rumunsku. Rudolf Jelínek například poukazoval na to, že v uvedených státech se obvykle ponechává líh určený k vývozu několik let ležet bez zdanění, tím zestárne a získává na jakosti.

Do roku 1938 se značka Rudolf Jelínek stala druhým největším světovým dovozcem destilátů do USA. V listopadu 1938 získal kupříkladu podnik Rudolfa Jelínka povolení k odběru 5000 hl daněprostého lihu ke zpracování pro vývoz a ještě 6. března 1939 firma expedovala 225 beden do USA. Ale o několik dní později, 15. března 1939, dokončila německá okupace likvidaci zbytku československé státnosti a v ustaveném Protektorátu Čechy a Morava se mělo brzy ukázat, že v nebezpečném ohrožení se ocitly nejen majetky majitelů vizovických pálenic, ale také životy celých rodin.

Dědic otcova talentu Zdeněk Jelínek zemřel už roku 1946 na tuberkulózu, kterou si nemohl v ilegalitě léčit. Přesto se podařilo obnovit vývoz do zámoří. Jiřímu Jelínkovi byla firma v roce 1948 znárodněna.

Během následujících let se palírny v rámci častých reorganizací přesouvaly od jednoho národního podniku ke druhému – teprve roku 1966 se ustálila konečná podoba: Vizovice fungovaly jako závod číslo 6 národního podniku Slovácké konzervárny Uherské Hradiště.

K výrazným proměnám došlo po roce 1989. Dosavadní pobočný závod Slováckých konzerváren se osamostatnil pod názvem Rudolf Jelínek, státní podnik, který pak byl privatizován v rámci druhého kola kupónové privatizace. Z ní vzešel transformován v RUDOLF JELÍNEK a.s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Datum 29. září 1944 není datum úmrtí, ale transportu do Osvětimi, viz Databáze obětí holocaustu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Databáze obětí holocaustu: Rudolf Jelínek
  2. SLADKOWSKI, Marcel. Království slivovice. Vizovice : Rudolf Jelínek, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-260-6544-9. S. 105.  
  3. Databáze obětí holocaustu: Irena Jelínková

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]