Kacušika Hokusai

Kacušika Hokusai
	Kacušika Hokusai
Narození	31. října 1760; Hondžo
Úmrtí	10. května 1849 (ve věku 88 let); Asakusa
Bydliště	Uraga
Děti	Katsushika Ōi; Katsushika Tatsujo
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká vlna u pobřeží Kanagawy – Kacušika Hokusai. Metropolitní muzeum umění, New York.

Kacušika Hokusai (葛飾北斎) (původně zřejmě Hokusai Kawamura) (říjen-listopad 1760 Edo – 10. května 1849) byl japonský umělec, malíř a dřevorytec období Edo, kterého nejvíce proslavily jeho dřevotisky žánru ukijo-e.

Je autorem třináctidílného skicáře Hokusai manga (začal na něm pracovat v roce 1814) a sbírky dřevotisků 36 pohledů na horu Fudži (byla vytvořena v letech 1823–1829). Je považován za jednu z největších postav žánru ukijo-e neboli „obrazů prchavého světa“. Hokusai je též známý díky svým erotickým malbám stylu šunga. Ve skutečnosti byla většina z nich jen reklamami pro veřejné domy a divadla, představení nebo portréty idolů, herců a děvčat z čajoven. Jeho Fukudžusó, série dvanácti tisků oslavujících smyslnost a náruživost, je považována za jedno ze tří největších děl stylu šunga.

Jeho umění bylo důležitým zdrojem inspirace mnoha evropských impresionistů jako byli Claude Monet nebo amerického umělce Jamese McNeilla Whistlera. Hokusai a Hirošige enormně ovlivnili světovou krajinomalbu. Dnes je Hokusaiovo jméno neodmyslitelně spojeno s Whistlerovou prací.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Kacušika Hokusai – autoportrét

Hokusai se narodil ve městě Edo (dnešní Tokio) v 9. měsíci 10. roku období Horeki v řemeslnické rodině. Jeho otec, Nakadžima Issai, byl výrobcem zrcadel. Když bylo Hokusaiovi osmnáct let, nastoupil, po krátké práci s dřevorytinami, ke studiu u malíře a dřevotiskaře Kacukawy Šunšóa. Jeho ignorování mistrových uměleckých postupů však zapříčinilo jeho vyloučení v roce 1785.

Mezi roky 1796 a 1802 vytvořil pravděpodobně až 30 000 knižních ilustrací a barevných tisků. Často se inspiroval obyčejným životem Japonců, tradicemi a legendami. V roce 1824 vydal knihu Nové formy pro návrhy s novými vzory pro ozdobné prošívání sašiko. Své nejtypičtější práce vytvořil v letech 1830 až 1840.

I když Hokusai studoval různé umělecké styly, jeho práce si uchovala stylovou nezávislost a osobitost.

Až do konce svého života zůstal dychtivým studentem a na smrtelné posteli prohlásil: „Kdyby mi nebesa darovala ještě dalších pět let, stal bych se velkým malířem“. Zemřel 10. května 1849.

Po jeho smrti byly kopie některých jeho prací poslány do Evropy a Ameriky a spolu s pracemi ostatních ukijo-e umělců ovlivnily takové západní mistry, jako byli Vincent van Gogh a Paul Gauguin. Hokusai je obecně více oceňován na Západě než v Japonsku. V polovině 19. století byly mnohé práce japonských dřevotiskařů vyvezeny do Evropy, a to hlavně do Paříže, kde se staly předmětem sběratelské činnosti. Získaly si popularitu mezi impresionisty, jakými byli např. Claude Monet, Edgar Degas a Henri de Toulouse-Lautrec, jejichž práce byly ovlivňované japonským uměním.

Jeho zřejmě nejznámější práce je Velká vlna u pobřeží Kanagawy. Na obraze je velká vlna pohlcující lidi a lodě se vzdálenou horou Fudži, jež se zdá malá ve srovnání s mohutnou vlnou. Tvrdí se, že to je momentka zachycující každodenní práci; je možné vidět překvapené muže na loďkách vezoucích ryby. Někdy je vlna na obraze mylně označována jako cunami (津波), ale správný výraz je okinami (沖波), tedy velká příbřežní vlna.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Díky vysokému věku, jehož se Hokusai dožil, tvořil umělecky velmi dlouho, ale svá zásadní díla vytvořil až po 60. roce života. Jeho nejpopulárnějším dílem je série tisků ukijo-e 36 pohledů na horu Fudži (富嶽三十六景 Fugaku Sandžúrokkei) vytvořená v letech 1826 až 1833. Skládá se ze 46 obrazů (10 bylo přidáno později) zobrazujících horu Fudži z různých úhlů, vzdáleností a v různých ročních dobách. Ale Hokusai vytvořil úchvatné obrazy s mnoha různými náměty od květů, ptáků až po scény z legend nebo každodenního života.

Hokusaiovým nejobsáhlejším dílem je 15svazková sbírka Hokusai Manga (北斎漫画), kniha přetékající důmyslnými skicami a vydaná v roce 1814. Karikatury v ní obsažené se často považují za předchůdce dnešního kresebného stylu manga.