Kacušika Hokusai
Kacušika Hokusai | |
![]() | |
Narození |
31. října 1760 Hondžo |
---|---|
Úmrtí |
10. května 1849 (ve věku 88 let) Asakusa |
Povolání | malíř, dřevorytec, ilustrátor, umělec ukijo-e a umělec |
Děti |
Katsushika Ōi Katsushika Tatsujo |
Významná díla |
36 pohledů na horu Fudži The Dream of the Fisherman's Wife Hokusai Manga ![]() Q28016726 A Tour of the Waterfalls of the Provinces … více na Wikidatech |
Podpis |
![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Kacušika Hokusai (葛飾北斎; původně zřejmě Hokusai Kawamura; říjen-listopad 1760 Edo – 10. května 1849) byl japonský umělec, malíř a dřevorytec období Edo, kterého nejvíce proslavily jeho dřevotisky žánru ukijo-e. Je autorem třináctidílného skicáře Hokusai manga (začal na něm pracovat v roce 1814) a sbírky dřevotisků 36 pohledů na horu Fudži (byla vytvořena v letech 1823–1829). Je považován za jednu z největších postav žánru ukijo-e neboli „obrazů prchavého světa“. Jeho umění bylo důležitým zdrojem inspirace mnoha evropských malířů, zvláště impresionistů jako byli Claude Monet[1] nebo Vincent van Gogh.[2] V Americe ovlivnil zejména Jamese McNeilla Whistlera.[3] Hokusai a Hirošige enormně ovlivnili světovou krajinomalbu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Hokusai se narodil ve městě Edo (dnešní Tokio) v 9. měsíci 10. roku období Horeki v řemeslnické rodině. Jeho nevlastní otec, Nakadžima Issai, byl výrobcem zrcadel. Hokusaie adoptoval. Možná byl i jeho vlastním synem, jehož počal s konkubínou, čemuž by napovídalo to, že Hokusai nebyl zahrnut do jeho pozůstalosti.[4] Malování se intenzivně věnoval od pěti let. V dětství prý pracoval v knihkupectví, což ho patrně později ovlivnilo v jeho zájmu o knižní ilustrace a tiskařství. Od patnácti do osmnácti se učil dřevorytcem. Poté nastoupil ke studiu u malíře a dřevotiskaře Kacukawy Šunšóa. Jeho ignorování mistrových uměleckých postupů však zapříčinilo jeho vyloučení v roce 1785.
Jeho první známé tisky zachycují herce divadla kabuki. Mezi roky 1796 a 1802 vytvořil pravděpodobně až 30 000 knižních ilustrací a barevných tisků. Často se inspiroval obyčejným životem Japonců, tradicemi a legendami. V roce 1824 vydal knihu Nové formy pro návrhy s novými vzory pro ozdobné prošívání sašiko. Své nejtypičtější práce vytvořil v letech 1830 až 1840. Velmi ceněny jsou Hokusaiovy práce v žánru surimono, což byly byly tisky vydávané soukromě pro zvláštní příležitosti - novoroční a jiné pozdravy, hudební programy a oznámení, výběr soukromých veršů. Vycházely v limitovaných edicích a tisk byl velmi kvalitní.
Hokusai je též známý díky svým erotickým malbám stylu šunga. Ve skutečnosti byla většina z nich jen reklamami pro veřejné domy a divadla, představení nebo portréty idolů, herců a děvčat z čajoven. Jeho Fukudžusó, série dvanácti tisků oslavujících smyslnost a náruživost, je považována za jedno ze tří největších děl stylu šunga. I když Hokusai studoval různé umělecké styly, jeho práce si uchovala stylovou nezávislost a osobitost.
Ačkoli se proslavil nejvíce svými drobnými tisky a ilustracemi, vytvářel i obrovské obrazy (až 200 metrů čtverečních) mytologických postav před festivaly v Edu i Nagoje. Rád své umění veřejně prezentoval, a to i co se týče fáze tvorby - jednou ji dokonce předváděl šógunovi (vojenský vůdce Japonska, který byl sice teoreticky podřízen císaři, ale ve skutečnosti byl reálným vládcem země). Byl extrovert a jeho povaha byla neklidnou, o čemž svědčí, že za svůj život vystřídal 90 bytů a také zhruba dvacítku uměleckých pseudonymů.[4]
Až do konce svého života zůstal dychtivým studentem a na smrtelné posteli prohlásil: „Kdyby mi nebesa darovala ještě dalších pět let, stal bych se velkým malířem“. Zemřel 10. května 1849.
Po jeho smrti byly kopie některých jeho prací poslány do Evropy a Ameriky a spolu s pracemi ostatních ukijo-e umělců ovlivnily takové západní mistry, jako byli Vincent van Gogh a Paul Gauguin. Hokusai je obecně více oceňován na Západě než v Japonsku. V polovině 19. století byly mnohé práce japonských dřevotiskařů vyvezeny do Evropy, a to hlavně do Paříže, kde se staly předmětem sběratelské činnosti. Získaly si popularitu mezi impresionisty, jakými byli např. Claude Monet, Edgar Degas a Henri de Toulouse-Lautrec, jejichž práce byly ovlivňované japonským uměním.
Jeho zřejmě nejznámější práce je Velká vlna u pobřeží Kanagawy. Na obraze je velká vlna pohlcující lidi a lodě se vzdálenou horou Fudži, jež se zdá malá ve srovnání s mohutnou vlnou. Tvrdí se, že to je momentka zachycující každodenní práci; je možné vidět překvapené muže na loďkách vezoucích ryby. Někdy je vlna na obraze mylně označována jako cunami (津波), ale správný výraz je okinami (沖波), tedy velká příbřežní vlna.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1793 zemřela Hokusaiova první manželka, která mu zanechala dvě dcery a syna. Roku 1797 se malíř podruhé oženil, manželka se jmenovala Koto. Na přelomu let 1812–1813 strávil Hokusai, který prožil většinu času v Edu a obrazy krajin vytvářel hlavně podle obrázkových knih, šest měsíců v Nagoji u svého žáka Gekkotei Bokusena (月光亭墨僊). Zde vznikly první náčrty pro jeho knihu Hokusai Manga (北斎漫画). V roce 1821 zemřela jedna z jeho dcer z prvního manželství a roku 1828 podruhé ovdověl. Navíc v roce 1829 přivedly dluhy jeho vnuka z hazardních her domácnost do finančních problémů. V té době se Hokusaiova dcera z druhého manželství jménem Katsushika Ōi (葛飾 応為, asi 1800 – asi 1866) rozvedla se svým mužem, výtvarníkem Minamisawou Tōmeiem, a vrátila se do otcovy domácnosti. Zdědila výtvarné nadání po otci, a tak v jeho dílně vytvářela pod svým – a někdy i pod otcovým – jménem návrhy k dřevorytům.[5]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Díky vysokému věku, jehož se Hokusai dožil, tvořil umělecky velmi dlouho, ale svá zásadní díla vytvořil až po 60. roce života. Jeho nejpopulárnějším dílem je série tisků ukijo-e 36 pohledů na horu Fudži (富嶽三十六景 Fugaku Sandžúrokkei) vytvořená v letech 1826 až 1833. Skládá se ze 46 obrazů (10 bylo přidáno později) zobrazujících horu Fudži z různých úhlů, vzdáleností a v různých ročních dobách. Ale Hokusai vytvořil úchvatné obrazy s mnoha různými náměty od květů, ptáků až po scény z legend nebo každodenního života.
Hokusaiovým nejobsáhlejším dílem je 15svazková sbírka Hokusai Manga (北斎漫画), kniha přetékající důmyslnými skicami a vydaná v roce 1814. Karikatury v ní obsažené se často považují za předchůdce dnešního kresebného stylu manga.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hokusai's Influence on Monet, Claude Monet Japonisme | C Monet Gallery. www.cmonetgallery.com [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ BROWN, Mark. How Hokusai's Great Wave crashed into Van Gogh's Starry Night. The Guardian. 2018-09-28. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ WATANABE, Toshio. Eishi Prints in Whistler's Studio? Eighteenth-Century Japanese Prints in the West before 1870. The Burlington Magazine. 1986, roč. 128, čís. 1005, s. 874–873. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. ISSN 0007-6287.
- ↑ a b Hokusai | Japanese artist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAGET, Rhiannon. Hokusai. Köln: Taschen, 2018. 96 s. ISBN 978-3-8365-6337-6. S. 49, 93–94.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kacušika Hokusai na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kacušika Hokusai na Wikimedia Commons
Osoba Kacušika Hokusai ve Wikicitátech
- Hokusaiovo muzeum v Obuse, Japonsko
- Umění období Edo, Kacušika Hokusai (1760 - 1849)
- WebMuseum Paris, Hokusai, Katsushika
- Metropolitní muzeum umění v New Yorku o Velké vlně u pobřeží Kanagawy
- Hokusai a japonské umění
- Hokusai jako číslo 86 v seznamu 100 největších lidí posledního milénia podle časopisu LIFE