Žaludeční vřed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Žaludeční vřed (též peptický vřed nebo gastroduodenální vřed) je zánětlivé onemocnění žaludku, při němž je stěna žaludeční sliznice poškozena přímým působením kyseliny chlorovodíkové z žaludeční šťávy, pH se pohybuje kolem 1–2. Za normálních okolností je sliznice žaludku chráněna zejména vrstvou hlenu (mucinu). V případě poškození ochranné vrstvy, ať již snížením tvorby mucinu, nebo zvýšeným odstraňování mucinu, může dojít k poškození sliznice. Poškozeno je obvykle okrouhlé ložisko v průměru dosahujícím až několika centimetrů. Protože jako ochranný faktor se uplatňuje i uspořádání krevního toku (krev ve stěně žaludku je zásaditější než krev v těle), objevují se nejčastěji léze v místech s nižším průtokem krve, tedy v malém ohbí (malé kurvatuře) žaludku.

Benigní peptický vřed nalezený ve spodní části žaludku před vrátníkem (pylorus); právě v této oblasti zvané antrum se peptický vřed často vyskytuje. Vzorek z vyoperovaného žaludku (tj. po gastrektomii)

Příčiny jsou různé, patří mezi ně:

  • infekce bakterií Helicobacter pylori, která narušuje ochrannou vrstvu sliznice;
  • polékové vředy – zejména nesteroidní protizánětlivé látky (Ibalgin) a glukokortikoidy;
  • vředy z akutního stresu (např. chirurgického výkonu) – cestou vyplavených glukokortikoidů;
  • nadměrná produkce některých hormonů – např. gastrinu při Zollingerově-Ellisonově syndromu.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Mezi obecné projevy žaludečních vředů patří bolest žaludku (na lačno, po jídle), nechutenství, nauzea, zvracení, průjem. Žaludek a dvanáctník spolupracují při zpracovávání potravy, proto i příznaky spojené s vředovou chorobou jsou do značné míře závislé na příjmu a složení toho, co právě jíme. Nejčastěji lze cítit bolest v nadbřišku, která u dvanáctníkového vředu může vystřelovat i do zad. Bolest se charakteristicky zesiluje po jídle. Žaludeční vřed vyvolává svíravé bolesti v nadbřišku nejčastěji do dvou hodin od posledního jídla, kdežto při onemocnění dvanáctníkovým vředem pociťujete maximum bolesti teprve dvě až čtyři hodiny po jídle. Obtíže většinou probíhají dlouhodobě a málokdy odpovídají skutečnému rozsahu vředu. Obrovský žaludeční vřed může být náhodným nálezem u člověka, který nikdy bolestmi břicha netrpěl.

Rizikové faktory[editovat | editovat zdroj]

Kouření, pití kávy, pití alkoholu, stres, špatná životospráva (vysoký obsah tuku a soli v potravě), dědičnost, léky (např. Ibalgin).

Vyšetření[editovat | editovat zdroj]

Pohled, pohmat, poklep, stanovení průkazu na Helicobacter pylori, endoskopie.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

  • antacida, antiulceróza
  • antagonisté H2-receptorů
  • antagonisté M3-receptorů
  • inhibitory protonové pumpy (omeprazol)
  • antibiotika (k eradikaci H. pylori).

Komplikace[editovat | editovat zdroj]

  • penetrace (průnik vředu na jiný orgán)
  • perforace (proděravění žaludku)
  • krvácení do zažívacího traktu (objevuje se černá typicky zapáchající průjmovitá stolice s obsahem natrávené krve, tzv. meléna)
  • prasknutí (příznaky: zvracení krve; zástava krvácení se provádí endoskopicky).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]