Ibuprofen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ibuprofen
Ibuprofen-Enantiomere Strukturformeln.png
Název (INN) Ibuprofen
Název podle IUPAC (RS)-2-(4-(2-methylpropyl)fenyl)propanová kyselina
Kódy
Číslo CAS 15687-27-1
Klasifikace ATC C01EB16 G02CC01 M01AE01 M02AA13
Chemie
Sumární vzorec C13H18O2
Molární hmotnost 206,28 g/mol
Teplota tání 76 °C
Farmakologie
Další informace
Blistr tablet Ibalginu (Zentiva), účinná látka ibuprofen

Ibuprofen (lat. ibuprofenum) je léčivo ze skupiny nesteroidních antiflogistik, které se používá na tlumení bolestí, zánětů a horeček. Existuje ve formě tablet, sirupů a léků pro lokální podání (krémy, gely). Tablety v síle do 400 mg se dají zakoupit v lékárně i bez lékařského předpisu. Síla 600 mg je vázaná na lékařský předpis. Prodává se pod různými komerčními názvy, např. Apo-Ibuprofen, Brufen, Dolgit, Ibalgin, Ibumax, Nurofen aj.

Indikace[editovat | editovat zdroj]

Ibuprofen patří do indikační skupiny antiflogistika, analgetika a antipyretika. Užívá se při mírných a středních bolestech různého původu (především bolesti kloubů, svalů, zubů, hlavy a menstruační bolesti), zvýšené teplotě, při zánětech.

Mechanismus účinku[editovat | editovat zdroj]

Ibuprofen je inhibitor enzymu cyklooxygenázy (COX). Tento enzym je zodpovědný za tvorbu prostaglandiny, látek způsobujících bolestivé vjemy a zvyšující teplotu. Zánět zmírňuje za pomoci snížení uvolňování mediátorů zánětu z buněk imunitního systému.

Dávkování[editovat | editovat zdroj]

Doporučená dávka závisí na tělesné hmotnosti a indikaci. Standardní denní dávka na léčbu bolesti či horečky je jedna tableta denně. Obecně se dá říci, že doporučená dávka pro perorální podání je pro dospělé a dospívající od 12 let 400 mg až 3krát denně s časovým rozestupem 4-6 hodin (20-35 mg/kg hmotnosti pro děti[zdroj?]). Maximální denní dávka by neměla překročit 1 200 mg. V případě revmatických onemocnění může být dávka i vyšší. Přesnou dávku ale musí vždy stanovit lékař. V takovém případě by neměla být překročena maximální denní dávka 2 400 mg.[1]

Nežádoucí účinky[editovat | editovat zdroj]

Nežádoucí účinky se projevují především v oblasti žaludku. Častější nežádoucí účinky: nevolnost, dyspepsie, zvýšená hladina jaterních enzymů, průjem, zácpa, krvácení z nosu, bolesti hlavy, závratě, vyrážka, zadržování tekutin a hypertenze. Vzácně při dlouhodobém užívání velkých dávek může dojít u některých jedinců k poškození tenkého střeva, srdečnímu selhání, hyperkalémii, poškození ledvin a může dojít ke vzniku žaludečních vředů. Prevence je pouze krátkodobé užívání a požití po jídle.

Při dlouhodobém užívání vysokých dávek (více než 1000 mg denně) se zvyšuje také riziko selhání srdce.[2]

Těhotenství a laktace[editovat | editovat zdroj]

V prvním a druhém trimestru těhotenství a při kojení lze užívat pouze na výslovné doporučení lékaře. Ženy, které chtějí otěhotnět, se musí o užívání poradit s lékařem. Lék nesmí užívat ženy v třetím trimestru těhotenství.

Ibuprofen lysin[editovat | editovat zdroj]

Evropě, Austrálii a na Novém Zélandu je ibuprofen lysin (ibuprofenlysinát, lysinová sůl ibuprofenu) registrovaným lékem pro podobné indikace jako ibuprofen. Ibuprofen lysin má ale oproti němu prokazatelně rychlejší nástup účinku. Nejvyšší koncentrace v organismu se objevuje již po 15 minutách (u klasických forem po 30 minutách). V ČR je na trhu přípravek s obsahem této látky - Ibalgin rapid 12 × 400 mg.

Interakce[editovat | editovat zdroj]

Užívání ibuprofenu a jiných léků se vzájemně ovlivňuje, a to především s léčivy, které snižují srážlivost krve. Ibuprofen jejich účinek snižuje. Dále může dojít ke snížení antihypertenzního účinku u léčiv na vysoký krevní tlak.

Neověřené použití (ve fázi výzkumu)[editovat | editovat zdroj]

  • Stejně jako jiná NSAID léčiva, ibuprofen může být použit při léčbě ortostatické hypotenze (pokles krevního tlaku při přechodu do vzpřímené polohy).
  • Některé studie ukazují, že ibuprofen má vynikající výsledky v konkrétní ochraně (tzv. profylaxi) před Alzheimerovou chorobou, pokud je podáván v malých dávkách po dlouhou dobu. Pro tuto indikaci je ale třeba další výzkum.[3]
  • Je možné, že užívání ibuprofenu zpožďuje nástup nebo působí preventivně proti Parkinsonově nemoci. Opět je však třeba další výzkum.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie tohoto léku je spjata s doktorem Stewartem Adamsem,[4] který v padesátých letech dvacátého století byl vedoucím vědeckého výzkum u společnosti Boots Pure Drug Company. Původní výzkumný úkol bylo nalezení protizánětlivého léku pro pacienty s revmatickou artritidou, nicméně výsledkem byla látka tišící bolesti mnohem silněji než aspirin a s menším množstvím vedlejších účinků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Příbalová informace výrobku IBUPROFEN AL 400 TBL OBD 100X400MG [online]. Lekarna.cz, 2015-11-15, [cit. 2015-11-10]. Dostupné online.  
  2. https://www.novinky.cz/veda-skoly/416249-studie-ibuprofen-zvysuje-riziko-selhani-srdce.html - Studie: ibuprofen zvyšuje riziko selhání srdce
  3. a b CASPER, Diana; YAPARPALVI, Uma; REMPEL, Nicole. Ibuprofen protects dopaminergic neurons against glutamate toxicity in vitro. Neuroscience Letters. 2000-08-11, roč. 289, čís. 3, s. 201-204. Dostupné online [cit. 2015-12-31]. DOI:10.1016/S0304-3940(00)01294-5.  
  4. Ibuprofen - Chemistry Encyclopedia - structure, name [online]. www.chemistryexplained.com, [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.