Přeskočit na obsah

Lysin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lysin
strukturní vzorec
strukturní vzorec
Obecné
Systematický název(2S)-2,6-diaminohexanová kyselina
Triviální názevLysin
Sumární vzorecC6H14N2O2
Identifikace
Registrační číslo CAS56-87-1
Vlastnosti
Molární hmotnost146,19 g/mol
Teplota tání224 °C
Disociační konstanta pKapKCOOH:2,18 ;pKNH2: 8,95; pKε-NH2:10,53
Izoelektrický bod9,74
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lysin (též lyzin, zkratka Lys, K) patří k proteinogenním aminokyselinám. Společně s argininem a histidinem patří lysin do skupiny bazických aminokyselin neboli hexanových bází. Je kódován kodony AAA a AAG, průměrný výskyt v proteinech činí 5,9 %.

Lysin je pro člověka jednou z esenciálních aminokyselin, tzn. lidské tělo jej nedokáže samo vyrobit, a proto jej musí přijímat ve stravě podobně jako některé vitamíny. Dospělý člověk potřebuje asi 14 mg na kilogram tělesné váhy denně (tj. asi 1–1,5 g denně). Děti potřebují asi 44 mg na kilogram tělesné váhy denně.[zdroj?]
Zvláště velká množství lysinu obsahují parmezán, ryby, vepřové a hovězí maso, sojové boby, pšeničné otruby, čočka, fazole a arašídy. Lysin citlivě reaguje na teplo za sucha, např. na pražení. [zdroj?]

Ve 100 g těchto potravin je obsaženo následující množství lysinu:[zdroj?]

  • sýr parmezán 3,170 g
  • tuňák 2,210 g
  • krevety 2,020 g
  • vepřová svíčková 2,120 g
  • hovězí svíčková 2,020 g
  • sojové boby 1,900 g
  • čočka 1,890 g
  • kuře 1,790 g
  • arašídy 1,100 g

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

L-Lysin je nezbytným stavebním prvkem pro všechny bílkoviny v těle. L-Lysin hraje hlavní roli ve vstřebávání vápníku, v budování svalů, v zotavování se po chirurgických zákrocích[zdroj?] nebo zraněních a v produkci tělesných hormonů, enzymů a protilátek. Studie prokázaly, že příjem lysinu urychluje hojení oparů a chrání před jeho novým výskytem.

V literatuře

[editovat | editovat zdroj]

V románu Jurský park amerického spisovatele Michaela Crichtona se můžeme setkat s myšlenkou využití poruchy tvorby právě proteinogenní aminokyseliny lysinu. Tento plán spočívá v tom, že dinosauři naklonovaní pro park byli geneticky upraveni tak, aby si jejich organismus nedokázal sám vytvářet aminokyselinu lysin. Pokud jí potom pravidelně nedostávali ve speciálně upravené potravě, po nějaké době upadli do kómatu a uhynuli. Problém je v tom, že lysin je jednou ze základních aminokyselin přítomných u všech obratlovců, dinosaury nevyjímaje. a tak je vždy vyžadován i jako součást potravy a není přímo syntetizován v organizmu. Dinosauři tak tuto aminokyselinu beztak přijímali v potravě, a pokud nebyli vytvořeni s jakýmsi sebedestruktivním narušením metabolismu, nemělo by je to vyřadit z běžného života.[1]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. SOCHA, Vladimír. Jurský park pohledem biologie. OSEL.cz [online]. 20. listopad 2025. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]