Přehřátí organismu
Přehřátí organismu, také hypertermie, je stav, při kterém nekontrolovaně stoupá teplota organismu. Nejedná se tedy o horečku, kdy je vzestup teploty řízen vnitřními regulačními mechanismy v mozku. Za hypertermický stav se považuje zvýšení hluboké tělesné teploty nad 38,4 °C. Pod lékařským dohledem může být vyvolán i záměrně, například při protinádorové léčbě jako hypertermické léčbě (např. izolované hypertermické perfúzi horní nebo dolní končetiny) a hypertermické intraperitoneální chemoterapii, kdy se využívá toho, že teploty 41 až 45 °C poškozují buňky – hubí je nebo zpomalují jejich dělení.[1][2][3]
Příčiny přehřátí[editovat | editovat zdroj]
Vysoká zevní (okolní) teplota spojená s (či vedoucí k):[1][2]
- dehydratací – nedostatkem vody v těle,
- blokádou pocení – otravou atropinem,
- vysokou zevní vlhkostí,
- fyzicky náročnou činností,
- infekcí,
- hypotenzí – nízkým tlakem krve v tepnách.
Projevy přehřátí[editovat | editovat zdroj]
Zvýšená teplota, změna chování (delirium – kvalitativní porucha vědomí neboli obluzené vědomí), křeče, srdeční selhání – narušení čerpací funkce srdce a kolaps.[2]
Léčba přehřátí[editovat | editovat zdroj]
Stín, vlhké zábaly, podpora odpařování (ovívání, fén, větrák), příjem tekutin, příjem minerálů (soli).
Úpal[editovat | editovat zdroj]
Úpal (siriasis) je poškození organismu způsobené nahromaděním tepla v těle. K úpalu dochází, když organismus není schopen za pomoci termoregulace odvést z těla dostatečné množství tepla.[4][5] Tělo se poté zahřívá a tělesná teplota může překročit 40 °C. Teplo se následně šíří všemi orgánovými soustavami a ohrožuje je. Na mozku se například může vytvořit otok (oedema), může také začít tachykardie srdce nebo může dojít ke snížení krevního tlaku. Vyšší riziko úpalu je u starších osob, osob s onemocněním srdce, osob trpících obezitou a u dětí.
Hlavní příčiny[editovat | editovat zdroj]
Hlavními příčinami jsou:
- pobyt v horkém prostředí,
- pobyt v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu (tehdy se tělo nemůže ochlazovat odpařováním potu),
- dehydratace organismu,
- porucha štítné žlázy (nadměrná tvorba tepla),
- nesprávně zvolené oblečení.
Příznaky[editovat | editovat zdroj]
Úpal se projevuje následujícími příznaky:
- bolest hlavy,
- zmatenost,
- ztráta vědomí,
- zvracení,
- šokový stav,
- svalové křeče,
- teplota,
- zrychlené dýchání,
- suchá kůže a žádný pot.
Následky[editovat | editovat zdroj]
Prodělání těžkého úpalu může mít tyto následky:
Prevence[editovat | editovat zdroj]
- dostatek tekutin,
- pokrývka hlavy,
- omezení fyzické námahy,
- nezůstávat na Slunci při tropických teplotách.
První pomoc[editovat | editovat zdroj]
Ochlazujeme omýváním vodou (ne ledovou), pobytem ve větrané místnosti či ve stínu. Každopádně mimo Slunce a dusné prostředí. Podávaním studených obkladů, a hlavně dostatkem tekutin. Nejdůležitější je snížít teplotu těla na 38,5 °C. Pokud by teplota klesla rychle pod tuto hranici, pacient může upadnout do šoku. Pravidelná kontrola vitálních funkcí a tělesné teploty. Přivolání lékaře.
Zdravý člověk většinou úpal zvládne bez větších obtíží. Některé skupiny lidí, kteří jsou více ohroženi (staří lidé, děti, lidí s onemocněním srdce a další) mají komplikace, a jejich stav vyžaduje lékařskou péči. V takových případech musíme hlídat jejich životní funkce, v případě ztráty vědomí uložit do stabilizované polohy a volat ZZS na čísle 155.[6]
Úžeh[editovat | editovat zdroj]
Úžeh je přehřátí mozku, které se projevuje bolestí hlavy, horečkou a slabostí.
Úžeh vzniká účinkem přímého slunečního záření, kdy člověk tráví příliš mnoho času na Slunci bez dostatečné ochrany (např. pokrývka hlavy).[4][7][5]
Vyvolává překrvení mozkových plen. Těžká forma může způsobit otok mozku (mozkový edém) a následnou smrt.
První pomoc[editovat | editovat zdroj]
Léčí se studenou sprchou či koupelí, pobytem ve větrané místnosti či ve stínu – každopádně mimo Slunce a dusno, podáváním studených obkladů a hlavně dostatkem tekutin.[4][7][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b hypertermie. NZIP.cz [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) [cit. 2023-09-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c WEBER, Pavel; MELUZÍNOVÁ, Hana; PRUDIUS, Dana, Bieláková, Katarína. Poruchy termoregulace a jejich význam ve vyšším věku [online]. Česká internistická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Slovenská internistická spoločnosť (SIS) Slovenskej lekárskej spoločnosti, 2018 [cit. 2023-09-13]. (Vnitřního lékařství). (Vnitř Lék 2018; 64(11): 1091–1097). Dostupné online.
- ↑ Hypertermická léčba. Linkos.cz [online]. ČOS ČLS JEP [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. ISSN 2570-8791.
- ↑ a b c Úpal, úžeh — neboj se pomoci! [online]. PrPom.cz, 2016-08-19 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Úpal a úžeh [online]. vitalia.cz [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ HRABČÁKOVÁ, Marie. ČeskoZdravě.cz [online]. 2019-07-12 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Úžeh a první pomoc při úžehu [online]. spektrumzdravi.cz, 2017-07-20 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu přehřátí organismu na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo úpal ve Wikislovníku- Slovníkové heslo úžeh ve Wikislovníku
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
