Prostaglandin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prostaglandiny (zkr. PG) je skupina hormonům podobných látek odvozených od kyseliny arachidonové. Mohou vznikat prakticky ve všech orgánech těla (prostata, plíce, cévy, ledviny, mozek aj.). Na rozdíl od hormonů je netvoří specializované buňky (žlázy) a nepřenášejí se krví, nýbrž účinkují místně. Mají mnoho účinků, které se různí podle typu orgánu. Ovlivňují prokrvení, tvorbu řady látek včetně hormonů a trávicích šťáv, srážení krve, účastní se imunitních a zánětlivých procesů, zvyšují stahy děložní svaloviny atd.

Jejich nadměrná činnost je tlumena některými léky, např. nesteroidními antiflogistiky, třeba Ibalginem, kde protizánětlivý účinek léku je dán inhibicí biosyntézy prostaglandinů (snížením jejich tvorby).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOKURKA, M. Praktický slovník medicíny. Praha, 4. vydání.