Jozue

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jozue přikazuje slunci zastavit, John Martin, 1816

Jozue (hebrejsky יְהוֹשֻׁעַ בן נון Jehošu'a bin Nun) byl vůdce izraelského lidu na cestě do země zaslíbené, Mojžíšův nástupce. Jeho příběh je popisován v knihách Exodus, Numeri a zvláště v knize Jozue. Jméno Jozue souvisí se jménem Ježíš a znamená v překladu Hospodin je spása (záchrana).

Životopisná data[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Nunův z rodu Efraimova, někdy mezi 18. a 13. stoletím př. n. l. (tradice uvádí 13. století). Byl Mojžíšovým pomocníkem a žákem, jako jediný ho doprovázel na Sinaj, kde mu Hospodin dal svůj zákon pro svůj lid. Vedl také izraelitské bojovníky do bitvy proti Amálekovi, která byla vítězně vyhrána. Když byl poté mezi dvanácti zvědy (jako zástupce kmene Efraimova) vyslán do Kanaánské země, prokázal velkou odvahu a hlavně víru v Hospodinovu pomoc.

Mojžíš ještě před svou smrtí v Moábské poušti dostal od Hospodina příkaz, aby svým nástupcem udělal Jozua, který dovede Hospodinův lid do země zaslíbené. Po Mojžíšově smrti Hospodin řekl Jozuovi: „Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes Jordán do země, kterou dávám Izraelcům.“ Podobně jako převedl Mojžíš Hospodinovým zázrakem izraelský lid suchou nohou přes Rákosové moře, převedl Jozue izraelský lid suchou nohou přes řeku Jordán.

Později uposlechl Hospodina a zázrakem bez boje dobyl město Jericho, jehož obyvatele vyhubil. Svedl i mnoho bitev a dobyl další města, např. město Aj. Pomohl ubránit Gibeonity, když na ně zaútočila vojska pěti králů. Bojoval statečně mezi svými válečníky a osobně velel útokům. S poraženými nepřáteli jednal tvrdě, jak bylo v jeho době obvyklé a jak to vyžadoval Bůh Izraelitů. Zajatým králům šlapal na šíji a pak je dal narazit na kůl, nemilosrdně masakroval bojovníky nepřítele, kteří se vzdali, dokonce i jejich ženy, děti a někdy i domácí zvířata. Například při dobytí Jericha Izraelité pod vedením Jozua - "Všechno, co bylo v městě, vyhubili ostřím meče jako klaté, muže i ženy, mladíky i starce, též skot a brav i osly" (Jozue 6:21). Ušetřil pouze obyvatele města Gibeon, kteří s ním uzavřeli mírovou smlouvu pod záminkou, že jsou z daleka. I když Jozue tuto lest odhalil, smlouvu neporušil. Gibeonští sice získali postavení otroků, ale když bylo město Gibeon napadeno nájezdníky, Jozue jej pomohl ochránit. Právě v bitvě u Gibeonu došlo k jednomu ze slavných biblických zázraků. Jozue údajně dokázal zázračně zastavit putování Slunce po nebi a prodloužit den. Tato krátká, značně nejasná zmínka (Joz. 10:12-14) byla ve středověku i později používána církví pro podporu geocentrismu. Citovali ji přitom jak katoličtí inkvizitoři, tak např. Martin Luther, když kritizoval Mikuláše Koperníka a jeho astronomickou teorii.

S pomocí brilantní strategie, bezohlednosti a Božího požehnání Jozue postupně porazil a usmrtil třicet jedna králů a obsadil celou zemi. Potom společně s knězem Eleazarem rozdělil zemi losem na dědičné podíly podle izraelských kmenů (s výjimkou kmene Lévi). Před smrtí svolal starší a představitele národa, aby od nich přijal přísahu, že budou věrně sloužit Hospodinu, svému Bohu. Jozue zemřel ve stáří 110 let a byl pohřben ve městě Timnat-serachu v Efrajimském pohoří.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]