Starozákonní soudci Izraele

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Starozákonní soudci Izraele jsou osoby, které Hospodin po smrti Mojžíše povolával k tomu, aby vysvobozovaly a vedly syny Izraele v době, kdy ještě neměli krále. Tito soudcové (hebrejsky שֹׁפְטִים‎‎, šofetim) nebyli pouze politickými vůdci národa, jenž se právě usadil v zemi Kanaán, ale byli to i učenci, kteří byli znalci Tóry. Očekávalo se od nich, že budou objasňovat, jak se má tato Tóra uplatňovat v běžném životě těch, kdo tvoří nebo mají tvořit národ Izrael. Spolehlivost tohoto objasňování nespočívala pouze v tom, že byli k tomu povolávání Hospodinem, ale také tím, že tito soudci tvořili ucelenou řadu tradentů, kteří přebírali tradiční výklad Tóry od svých předchůdců a předávali to, co přijali, dalším generacím a tedy i svým nástupcům. Každý soudce proto soustředil okolo sebe znalce Tóry, kteří společně s ním tvořili soudní dvůr – takovýto soudní dvůr byl později označován výrazem sanhedrin. Po smrti hlavního soudce se soudcovského úřadu ujal někdo z těch, koho sice povolal Hospodin, ale kdo byl zároveň dobře obeznámený s rozhodováním stávajícího soudního dvora. Změnou hlavního soudce pak obvykle docházelo k přesunu soudního dvora do místa bydliště toho kterého hlavního soudce.

Mezi starozákonní soudce Izraele, kteří udržovali kontinuitu učení Tóry od Mojžíše k prvnímu izraelskému králi Saulovi, patřili v chronologickém sledu tito:

David Gans ve své kronice uvádí, že soudcovské období výše uvedených starozákonních soudců spadá do let 2488–2882 od stvoření světa neboli do let 1274–879 před naším letopočtem,[18] tzn. do mezidobí od smrti Mojžíše až do počátku vlády prvního izraelského krále Saula, což dává dohromady 394 let. Moderní archeologie se více méně shoduje s výše uvedeným počátkem soudcovského údobí, neboť datuje vpád izraelských kmenů pod Jozuovým vedením do kanaánské země okolo roku 1240 př. n. l., neztotožňuje se však s uvedeným koncem. Zřízení izraelského království totiž datuje už před rok 1010 př. n.l., neboť rok 1010 př. n. l. je těmito archeology považován za počátek vlády druhého izraelského krále Davida.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 48-49. 
  2. Sd 3, 11 (Kral, ČEP)
  3. Sd 3, 30 (Kral, ČEP)
  4. Sd 3, 31 (Kral, ČEP)
  5. Sd 5, 31 (Kral, ČEP)
  6. Sd 8, 28 (Kral, ČEP)
  7. Sd 9, 22 (Kral, ČEP)
  8. Sd 10, 2 (Kral, ČEP)
  9. Sd 10, 3 (Kral, ČEP)
  10. Ratolest Davidova, str. 53
  11. Sd 12, 7 (Kral, ČEP)
  12. Sd 12, 9 (Kral, ČEP)
  13. Sd 12, 10 (Kral, ČEP)
  14. Sd 12, 14 (Kral, ČEP)
  15. Sd 16, 31 (Kral, ČEP)
  16. 1S 4, 18 (Kral, ČEP)
  17. Ratolest Davidova, str. 56
  18. Ratolest Davidova, str. 48, 56
  19. DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo CHRONOLOGIE STARÉHO ZÁKONA, s. 330-331.