Rachab

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rachab
Povoláníprostitutka, hospodský a špiónka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jozue zachraňuje Rachab

Rachab (hebrejsky רָחָב‎, Rachav), přepisováno též jako Raab, je jméno biblické postavy. Jméno by se dalo vyložit jako „Široká“.[1] Podle Talmudu patřila společně se Sárou, Abígajil a Ester ke čtyřem výjimečně krásným ženám a také se o ní píše, že na zemi té doby nebyl vladař, který by ji kvůli pověsti o její kráse nenavštívil.[2] Před dobytím zaslíbené země izraelskými kmeny žila se svou rodinou v opevněném městě Jerichu. Když však izraelský vůdce Jozue dal obyvatelům Kanaánu ultimátum, aby přijali noachidská přikázání a podrobili se izraelské vládě, jinak budou vyhubeni, většina obyvatel, včetně těch v Jerichu, dala přednost boji. Rachab ale tento postoj svých městských spoluobyvatel nesdílela. Uvědomovala si, že Hospodin je nejen Bohem Izraele, ale celé země.[3] Její postoj vyvrcholil konverzí k judaismu, po níž se stala manželkou Jozua.[4] Midraš uvádí, že se stala pramatkou tak znamenitých proroků a kněží, jakými byli např. Jeremjáš či Ezechiel.[5]

Nevěstka Rachab[editovat | editovat zdroj]

Starý zákon mluví o Rachab jako o nevěstce. Je popisována jako žena, která na základě své víry ukryla izraelské zvědy, které vyslal Jozue, aby prozkoumali situaci v Jerichu, před izraelským útokem. Na základě této pomoci Rachab a její rodiče, a všichni příbuzní byli jediní, kdo přežil izraelský útok na Jericho.

Rachabiny důvody[editovat | editovat zdroj]

Poté, co Rachab oklamala stráže jerišského krále, vysvětlila ukrytým zvědům, že slyšela o mocných činech, které Hospodin vykonal v Egyptě. Zatímco se celé Jericho strachy třese před úderem Božím, Rachab hledá řešení, a za pomoc žádá záchranu před smrtí pro sebe a celou rodinu.

Rachab ukrývá zvědy

Domluvené znamení[editovat | editovat zdroj]

Dům, který má být ušetřen musí být označen šňůrou z karmínových provázků. Nebude li tato šňůra uvázána, nebudou zvědové vinni Rachabinou smrtí.

... jestliže po našem vstupu do země neuvážeš tuto šňůru z karmínových provázků do okna, kterým jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě domů svého otce, matku, sourozence a celou rodinu svého otce.19 Kdyby někdo vyšel ze dveří tvého domu, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Kdyby se ale někdo dotkl kohokoli u tebe doma, jeho krev padne na naši hlavu.
— Bible, kniha Jozue 2:18

Podmínky zvědů[editovat | editovat zdroj]

Zvědové izraelského vojska souhlasí. Udělují pokyny, že se má Rachab a celá její rodina shromáždit v domě.

Útok na Jericho[editovat | editovat zdroj]

Vše proběhlo podle plánu, Rachab a její příbuzní byli zachráněni.

Zvědové unikají, spuštěni oknem po provaze

Odkaz pro současnost[editovat | editovat zdroj]

Rachab je Biblí prezentována jako příklad ženy se správnou vírou. Rachab přijala vírou vyzvědače proto, aby nezahynula společně s těmi, kteří neuposlechli.

Vírou nevěstka Rachab pokojně přijala špehy, a tak nezahynula s neposlušnými.
— Bible, Židům 11:31


Její víra je Biblí potvrzena jako správná, protože se projevila skutkem. Rachab je Biblí popsána jako žena, která je ospravedlněna na základě víry, projevené skrze skutky.

Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rachab, když přijala ony špehy a potom je poslala pryč jinudy?
— Bible, List Jakubův 2:25

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že Rachab je uvedena v rodokmenu, vedoucím k Ježíši Kristu.

Salmon zplodil Boáze z Rachab, Boáz zplodil Obéda z Rút, Obéd zplodil Jišaje
— Bible, Evangelium podle Matouše 1:5

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 421. 
  2. DIVECKÝ, Jan. Izrael soudců a králů. Praha: P3K, 2006. ISBN 80-903584-4-6/80-903587-4-8. S. 17-18. 
  3. Joz 2, 11 (Kral, ČEP)
  4. MAYER, Daniel. Konverze k judaismu v zrcadle židovské ústní tradice a historie. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2010. ISBN 978-80-7298-453-4. S. 43. 
  5. FRIEDMAN, Michał. Ze skarbnicy midraszy. Wrocław: Astrum, 2020. ISBN 978-83-66382-95-4. S. 86-87. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]