Přeskočit na obsah

Rachab

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rachab
Povoláníprostitutka, hospodský a špiónka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jozue zachraňuje Rachab

Rachab (hebrejsky רָחָב‎, Rachav), přepisováno též jako Raab, je jméno biblické postavy. Jméno by se dalo vyložit jako „Široká“[1]. Případně může souviset s významem „otevřít se“, „poskytnout prostor“, což koresponduje s její rolí v příběhu.[2] Podle Talmudu patřila společně se Sárou, Abígajil a Ester ke čtyřem výjimečně krásným ženám a také se o ní píše, že na zemi té doby nebyl vladař, který by ji kvůli pověsti o její kráse nenavštívil.[3] Před dobytím zaslíbené země izraelskými kmeny žila se svou rodinou v opevněném městě Jerichu. Když však izraelský vůdce Jozue dal obyvatelům Kanaánu ultimátum, aby přijali noachidská přikázání a podrobili se izraelské vládě, jinak budou vyhubeni, většina obyvatel, včetně těch v Jerichu, dala přednost boji. Rachab ale tento postoj svých městských spoluobyvatel nesdílela. Uvědomovala si, že Hospodin je nejen Bohem Izraele, ale celé země.[4] Její postoj vyvrcholil konverzí k judaismu, po níž se dle židovské tradice stala manželkou Jozua.[5] Midraš uvádí, že se stala pramatkou tak znamenitých proroků a kněží, jakými byli např. Jeremjáš či Ezechiel.[6]

Nevěstka Rachab

[editovat | editovat zdroj]

Starý zákon mluví o Rachab jako o nevěstce. Je popisována jako žena, která na základě své víry ukryla izraelské zvědy, které vyslal Jozue, aby prozkoumali situaci v Jerichu, před izraelským útokem. Na základě této pomoci Rachab a její rodiče, a všichni příbuzní byli jediní, kdo přežil izraelský útok na Jericho.

Rachabiny důvody

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co Rachab oklamala stráže jerišského krále, vysvětlila ukrytým zvědům, že slyšela o mocných činech, které Hospodin vykonal v Egyptě. Zatímco se celé Jericho strachy třese před úderem Božím, Rachab hledá řešení, a za pomoc žádá záchranu před smrtí pro sebe a celou rodinu.

Rachab ukrývá zvědy

Domluvené znamení

[editovat | editovat zdroj]

Dům, který má být ušetřen musí být označen šňůrou z karmínových provázků. Nebude li tato šňůra uvázána, nebudou zvědové vinni Rachabinou smrtí.

„ ... jestliže po našem vstupu do země neuvážeš tuto šňůru z karmínových provázků do okna, kterým jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě domů svého otce, matku, sourozence a celou rodinu svého otce.19 Kdyby někdo vyšel ze dveří tvého domu, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Kdyby se ale někdo dotkl kohokoli u tebe doma, jeho krev padne na naši hlavu. “
— Bible, kniha Jozue 2:18

Podmínky zvědů

[editovat | editovat zdroj]

Zvědové izraelského vojska souhlasí. Udělují pokyny, že se má Rachab a celá její rodina shromáždit v domě.

Útok na Jericho

[editovat | editovat zdroj]

Vše proběhlo podle plánu, Rachab a její příbuzní byli zachráněni.

Zvědové unikají, spuštěni oknem po provaze

Odkaz pro současnost

[editovat | editovat zdroj]

Rachab je Biblí prezentována jako příklad ženy se správnou vírou. Rachab přijala vírou vyzvědače proto, aby nezahynula společně s těmi, kteří neuposlechli.

„ Vírou nevěstka Rachab pokojně přijala špehy, a tak nezahynula s neposlušnými. “
— Bible, Židům 11:31


Její víra je Biblí potvrzena jako správná, protože se projevila skutkem. Rachab je Biblí popsána jako žena, která je ospravedlněna na základě víry, projevené skrze skutky.

„ Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rachab, když přijala ony špehy a potom je poslala pryč jinudy? “
— Bible, List Jakubův 2:25

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že Rachab je uvedena v rodokmenu, vedoucím k Ježíši Kristu.

„ Salmon zplodil Boáze z Rachab, Boáz zplodil Obéda z Rút, Obéd zplodil Jišaje “
— Bible, Evangelium podle Matouše 1:5
  1. ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 421.
  2. ↑ TER LINDEN, Nico. Povídá se...o soudcích a králích. 1. vyd. Praha: EMAN, 2018. 280 s. ISBN 978-80-88060-14-7.
  3. ↑ DIVECKÝ, Jan. Izrael soudců a králů. Praha: P3K, 2006. ISBN 80-903584-4-6/80-903587-4-8. S. 17-18.
  4. ↑ Joz 2, 11 (Kral, ČEP)
  5. ↑ MAYER, Daniel. Konverze k judaismu v zrcadle židovské ústní tradice a historie. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2010. ISBN 978-80-7298-453-4. S. 43.
  6. ↑ FRIEDMAN, Michał. Ze skarbnicy midraszy. Wrocław: Astrum, 2020. ISBN 978-83-66382-95-4. S. 86-87.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]