Abígajil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Abígajil (hebrejsky אֲבִיגַיִל, Avigajil‎), přepisováno též jako Abigail či Abígal, je jméno několika biblických postav. Jméno je vykládáno jako „Otec se zaradoval“, „Otec můj (je) radost“ či „Původce radosti“.[1]

Manželka krále Davida[editovat | editovat zdroj]

Z Bible nejznámější ženou tohoto jména je jedna z manželek izraelského krále Davida, jež mu porodila druhorozeného syna Kileaba,[2] který byl též znám pod jménem Daníjel.[3] David si však Abígajil vzal až poté, co ovdověla.

Abígajil totiž byla původně manželkou lakomého a namyšleného boháče Nábala, který měl velké hospodářství na Karmelu. V té době David ještě nebyl králem, ale v ústraní tehdy vládnoucího krále Saula velel ozbrojené skupině mužů, jež poskytovala ochranu izraelskému obyvatelstvu, které žilo a hospodařilo v hraničních oblastech izraelského království. Takové ochrany se dostávalo i Nábalovým služebníkům. Když však David při příležitosti stříže ovcí poslal k Nábalovi některé ze svých mužů, aby ho požádali o nějaké jídlo, Nábal se na ně osopil a zurážel Davidovu osobu. Nato se jej David chystal ztrestat mečem, ale Nábalova manželka se o tom včas doslechla a bez vědomí svého manžela se svými služebníky nachystala jídlo a vyšla Davidovi naproti, aby se pokusila zabránit krveprolití. To se Abígajil i podařilo, ale v momentě, kdy svému muži řekla, co učinila, ranila ho mrtvice. Když se David doslechl, že Abígajil ovdověla, požádal ji o ruku a ona souhlasila.[4] Tímto sňatkem si David zajistil nové společenské postavení a bohatství. Prestiž však v tomto případě nespočívala jen v hmotném bohatství, ale i v tom, že Abígajil byla považována nejen za majetnou, ale také mimořádně moudrou a krásnou ženu. Talmud ji totiž řadí nejen mezi prorokyně,[5] ale i mezi čtyři nejkrásnější ženy, které kdy žily – kromě ní k nim patřila Sára, Rachab a Ester.[6]

S Davidovou manželkou Abígajil se pojí ještě jeden příběh, který se odehrál ve městě Siklag, kde byla společně s dalšími Izraelci zajata nepřátelskými Amálekovci a David ji společně s dalšími zajatci vysvobodil z jejich rukou.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 24. 
  2. 2S 3, 2–3 (Kral, ČEP)
  3. 1Pa 3, 1 (Kral, ČEP)
  4. 1S 25, 2–42 (Kral, ČEP)
  5. COHEN, Abraham. Talmud (pro každého). Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. S. 167. 
  6. DIVECKÝ, Jan. Izrael soudců a králů. Praha: P3K, 2006. ISBN 80-903584-4-6/80-903587-4-8. S. 17-18. 
  7. 1S 30, 1–18 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]