Otníel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
soudce Otníel

Otníel byl první soudce Izraele.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Otníel byl podle starozákonního záznamu synem Kenaze. Starším bratrem Kenaze byl Káleb.[1] Otníel byl tedy Kálebovým synovcem. Otníel dostal za ženu Aksu, která byla dcerou Káleba. Dostal ji za zásluhy o dobytí Kirjat-seferu, což byla jedna z bitev v procesu postupného podmaňování zaslíbené země.

Odpadnutí Izraele[editovat | editovat zdroj]

Jak se v Biblickém období soudců mnohokrát později opakovalo, i krátce po zahájení procesu podmaňování zaslíbené země Izraelci přestali být věrní Bohu, mísili se se zbytky národů, které na území zaslíbené země ponechali a sloužili jejich bohům. Hospodin vzplanul hněvem proti Izraeli a vydal Izrael do rukou krále Aramského Dvojříčí, Kúšana Rišatájimského.[2]

Vyvolení soudce[editovat | editovat zdroj]

Synové Izraele volali o pomoc. Obrátili se správným směrem - volali o pomoc k Hospodinu. Hospodin jim poskytl zachránce. Tím byl Otniel (Soudců 3:9), na němž spočinul duch Hospodinův a měl izraelcům pomoci proti aramejskému králi Kúšanovi, který Izraelce 8 let utlačoval (asi 1350-1342 př.n.l.).[3] Bylo to v důsledku odpadnutí kmene Dan, jak je popsáno v 17. a 18. kapitole knihy Soudců ("Zmatky ve Svaté zemi", "Stěhování Danovců" a "Násilnictví Danovců"). Klíčovou postavou k chronologii těchto událostí je postava Jonatána, vnuka Mojžíšova (Soudců 18:30).

Období klidu[editovat | editovat zdroj]

Poté, co Otniel vysvobodil Izraelce od útlaku aramejského krále, následovalo období 40 let míru (Soudců 3:11), dokud Otniel přibližně roku 1302 př.n.l. nezemřel.

"Země pak měla mír čtyřicet let, než Otniel, syn Kenazův, zemřel." Kniha Soudců 3:11

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. /Soudců 1:13/
  2. /Soudců 3:8/
  3. Soudců 2:8