Chatam Sofer
| Chatam Sofer | |
 Chatam Sofer | |
| Rodné jméno | Moše Schreiber |
|---|---|
| Narození |
24. září 1762 (7. tišri 5523) Frankfurt nad Mohanem |
| Úmrtí |
3. října 1839 (25. tišri 5600) (ve věku 77 let) Bratislava |
| Pseudonym | Chatam Sofer |
| Povolání | rabín |
| Denominace | ortodoxní judaismus |
| Etnický původ | Aškenázové |
| Stát | Uhersko |
| Hlavní působiště | Bratislava |
| Vzdělání |
Pinchas Horowitz a Nathan Adler |
| Žáci a následovníci | Moše Šik, Meir Eisenstaedter, Hilel Lichtenstein, Jehošua Aharon Cvi Weinberger a Joachim Pollak |
| Děti |
Avraham Šmu'el Benjamin Sofer Yozef Yozpa Sofer Simon Schreiber |
| Pohřben | Bratislava |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chatam Sofer (hebrejsky חת״ם סופר), vlastním jménem Moše Schreiber (24. září 1762, Frankfurt nad Mohanem – 3. října 1839, Bratislava) byl židovský učenec 19. století, spisovatel a učitel.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do silně věřící rodiny. Působil ve Strážnici na jižní Moravě. Po studiu v Mohuči vyhrál volbu nového bratislavského rabína, kterým byl 33 let.[2] Během toho ještě vedl bratislavskou ješivu, kde během svého působení odchoval přes 120 žáků (například rabi Šimon Sidon). Během napoleonského obléhání Bratislavy odešel do Svätého Jura. Během svého života napsal 90 prací a množství dalších dokumentů. Byl pohřben na starém židovském hřbitově v Bratislavě, který je znám jako Mauzoleum Chatama Sofera.[1]
Pojmenované po něm[editovat | editovat zdroj]
Je zachycen na příležitostné poštovní známce z roku 1994. Její nominální hodnota je 5 Sk. Jeho jméno také nese pamětní medaile, kterou uděluje Muzeum židovské kultury v Bratislavě.[1] Též je po něm pojmenován film Rabín Chatam Sofer z roku 2001.[3] V roce 2012 emitovala Národní banka Slovenska na jeho počest sběratelskou minci. Je po něm pojmenována zastávka bratislavské tramvaje
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
MARTINEK, Filip Gorazd. Historie a duchovnost synagogy ve Strážnici. Plzeň: Institut Plzeňské diecéze CČSH, 2020, s. 26-28.
