Žák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Žák (rozcestník).
Německý žák v roce 1948

Žák (přechýlená podoba žákyně nebo žačka, hromadně žactvo) je osoba, která se v rámci organizovaného procesu vzdělává v rámci základního (hovorové synonymum školák) nebo středního školství, ačkoli v druhém případě se často neformálně používá i pojem student. Ten, kdo žáka vzdělává, je označován jako učitel. Organizovaný proces může být škola, vzdělávací kurs, školení apod. Slovem žák bývají označovány osoby vzdělávající se na nižších typech škol - typicky základní škola, na vyšších typech škol bývají žáci označováni slovem studující či student - typicky vysoká škola.

Žákem se osoba stává obvykle na delší dobu. Často se toto děje v rámci nějaké vzdělávací instituce – nejčastěji školy. Vzdělávání je organizováno po skupinách, žák je obvykle součástí nějaké třídy nebo studijní skupiny.

Žák je se svým učitelem v pravidelném kontaktu. Jedná se o dlouhodobý a soustavný proces, během kterého žák od svého učitele získává nové znalosti, jež si soustavně rozšiřuje a upevňuje. Často jsou jednotlivé etapy vzdělávacího procesu zakončeny ověřováním nabytých znalostí. Může to být ústní nebo písemná zkouška, test apod.

Děti navštěvující mateřské školy (4-6 let věku) se označují jako předškoláci.

Žák střední školy[editovat | editovat zdroj]

Žák střední školy (neboli středoškolák) nastupuje po ukončení základní školní docházky na střední školu ve věku přibližně 15 až 18 let.

Adolescenti a škola[editovat | editovat zdroj]

Věková skupina, do které se zařazují žáci středních škol, se nazývá pozdní adolescence. V této době se objevují dva důležité sociální mezníky – ukončení povinné školní docházky a volba dalšího profesního směřování.

Po ukončení povinné školní docházky přechází většina dospívajících na střední nebo učňovskou školu a získávají tak roli středoškolského žáka nebo učně. Obě role symbolizují další stupeň primárního sociálního rozlišení, které začalo již na konci základní školní docházky. Adolescent si jejich prostřednictvím uvědomuje i své budoucí společenské zařazení.
Úspěšnost v roli studenta jako prostředku k dosažení lepší profesní role a větší sociální prestiže není jednoznačná. Školní práce u mnohých středoškoláků i učňů je velmi slabá, protože z hlediska jeho budoucího uplatnění či ekonomických výhod jsou známky v dnešní době většinou bezvýznamné.
Na konci tohoto období se objevuje další důležitý mezník - nástup do zaměstnání či volba dalšího studia. Profesně školské zařazení ovlivňuje i rozvoj a obsah individuální identity.
Pro mnohé adolescenty je důležité dosáhnout nějakého vzdělání, ale určitá část učňovské mládeže odmítá nebo rezignuje na další vzdělání, a tím i na dosažení lepší sociální pozice.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu žák ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo žák ve Wikislovníku
  • Žák ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
  1. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2012.