Školní třída

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída základní školy v Tel Avivu, Izrael (1973)
Školní třída v Gorce, Slezsko (1925)

Školní třída označuje skupinu žáků základních a středních škol, kteří se společně učí a postupují z ročníku do ročníku. V přeneseném smyslu také nespecializovanou učebnu pro takovou skupinu spolužáků, hovorově i postupný ročník základní školy (například "první třída").

Skupina žáků[editovat | editovat zdroj]

V České republice tvoří školní třídu obvykle 15 až 30 žáků, chlapců i dívek přibližně stejného věku, kteří se společně učí a postupují z ročníku do ročníku. Pro výuku některých předmětů (tělesná výchova, praktická výchova) se třídy dělí na chlapce a dívky, pro výuku cizích jazyků, pro práci v laboratořích a podobně na menší skupiny či kroužky. Za třídu odpovídá třídní učitel nebo učitelka a průběh vyučování se zaznamenává do třídní knihy.

Je-li v dané škole více než 30 žáků stejného školního ročníku, zřizují se paralelní třídy (paralelky), obvykle označované písmeny. V malých obcích, kde je naopak žáků méně, se pro 1. stupeň základní školy mohou zřizovat tzv. malotřídky, kde se žáci dvou nebo více školních ročníků učí společně. Společné vyučování žáků různého věku užívají i některé alternativní školy. Podrobnosti upravuje Zákon o školním vzdělávání č. 561/2004 Sb.[1] a další předpisy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Školní třída je modelové společenství, kde se žáci nejen učí, ale také socializují. Za několik let společného života se ve školní třídě často vytvářejí trvalá přátelství a bývalí spolužáci se někdy scházejí až do stáří.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon 561/2004 sb. (Školský zákon), zejména § 23 aj.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Škola. Sv. 24, str. 640
  • J. Průcha, Moderní pedagogika. Praha: Portál 2009
  • J. Průcha (vyd.), Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál 2009
  • Průcha - Walterová - Mareš, Pedagogický slovník. Praha: Portál 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]