Gaelové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gaelové
Na Gaeil, Na Gàidheil, Ny Gaeil
An Gal Gréine (vlajka slunečních paprsků) tradiční gaelský symbol poprvé zmíněný ve Feniánském cyklu
An Gal Gréine (vlajka slunečních paprsků) tradiční gaelský symbol poprvé zmíněný ve Feniánském cyklu
Populace
c. 1,9 mil. (lingvisticky)
IrskoIrsko Irsko 1 770 000 (lingvisticky)[1]
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 122 518 (lingvisticky)[2]
USAUSA USA 27 475 (lingvisticky)[3]
KanadaKanada Kanada 9 000 (lingvisticky)[4]
AustrálieAustrálie Austrálie 2 717 (lingvisticky)[5]
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 670 (lingvisticky)[6]
Jazyk(y)
irština, skotská gaelština, manština
(negaelské: angličtina, skotština)
Náboženství
Křesťanství, ireligiozita (historicky: pohané)

Gaelové (irsky Na Gaeil, skotskou gaelštinou Na Gàidheil, manštinou Ny Gaeilú) je etnolingvistická skupina severozápadní Evropy definovaná především užíváním gaelských jazyků, větví keltských jazyků zahrnujících irštinu, skotskou gaelštinu a manštinu. Historicky se pro Gaely obecně používalo také používalo označení Irové nebo Skotové, tato etnonyma však mají v současnosti posunutý význam.

Gaelský jazyk a kultura pochází z Irska odkud se prostřednictvím království Dál Riata rozšířily do západního Skotska. Ve starověku Gaelové obchodovali s Římskou říší a později se podíleli na pádu římské Británie. Ve středověku se gaelská kultura počala dominovat také zbytku Skotska a ostrovu Man, gaelské osídlení existovalo také ve Walesu a Cornwallu. V 9. století se Dál Riata a Piktské království spojila do království Alba. Ve stejné době se Irsko skládalo z řady malých království, vládu nad nimi si často nárokoval irský velekrál.

Ve 12. století byla část Irska dobyta Normany a část Skotska byla normanizována během takzvané davidovské revoluce. Gaelská kultura však zůstávala silná ve zbytku Irska, na Skotské vysočině a ve skotském Galloway. Na počátku 17. století se poslední gaelská království dostala pod anglickou kontrolu. Anglický a skotský král Jakub I. usiloval o podmanění Gaelů a zničení jejich kultury, v Irsku prostřednictvím kolonizace země anglickými osadníky, na Skotské vysočině prostřednictvím represivních Ionských statutů. Gaelské jazyky si svou pozici udrželi pouze v irském Gaeltachtu a skotských Vnějších Hebridách.

Gaelská společnost se tradičně soustředila kolem klanu, který měl vlastní území a náčelníka voleného prostřednictví pravidel tanistry. Původně Gaelové následovali své tradiční náboženství s kultem bohů - Tuatha Dé Danann, a předků. Z tohoto období pochází také jejich hlavní svátky Samhain, Imbolc, Beltaine a Lughnasa. Jejich bohatá ústní tradice byla udržována skrze vypravěče seanchaithe a od 1. století byla používáno písmo ogam. Ve 4. a 5. počali Gaelové přijímat křesťanství, zároveň však vytvořila první evropskou středověkou literaturu v národním jazyce a v christianizované podobě zachovali svoji mytologickou a právní tradici. Gaelské kláštery se staly významnými středisky učenosti a z nich vzešla iroskotská misie, která se podílela na christianizaci velké části Evropy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaels na anglické Wikipedii.

  1. Census 2011: 1.77m say they are able to speak Irish. www.thejournal.ie. The Journal, 7 February 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Census 2011: Key Statistics for Northern Ireland. www.nisra.gov.uk. Northern Ireland Statistics and Research Agency, 7 February 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Osbourn 2006, p. 204.
  4. National Household Survey (NHS) 2011 [online]. Statistics Canada, 2013-05-08 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Irish language in Australia: sociocultural identity in diasporic minority language use. www.academia.edu. Jill Vaughan, 7 February 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Census reveals scale of NZ Irish population. www.irishecho.com.au. Irish Echo, 7 February 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 February 2015. (anglicky)