Máje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Česká májka.

Máje, májka nebo máj je označení ozdobeného kmene stromu, který tvoří ústřední prvek jarních slavností rozšířených po většině Evropy.[1] Nejčastěji bývá májka stavěna 30. dubna nebo 1. května, ale v některých oblastech se staví v období svátku sv. Jiří, letnic nebo nejčastěji letního slunovratu. Máje se tradičně každý rok obnovují, takto tomu bylo i v původní podobě slavnosti, někde se však mění po delší době, například v Anglii či Bavorsku.

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Podle britského antropologa Jamese Frazera je účelem stavěním máje přinesení lesního ducha do vesnice a zajištění jeho požehnání.[1]

Slavnosti spojené s májkou bývají často doprovázeny přítomností figury či člověka s ní ztotožněného. Bývají oblečeni do květů nebo listí. Klasickým příkladem je anglická Královna máje May Queen nebo slovinský Zelený Jurij, někdy existuje májová dvojice nazývaná králem a královnou. Podle Frazera představují personifikaci ducha rostlinstva a jara.

Regionální tradice[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Stavění máje v Újezdci v okrese Uherské Hradiště.

Česká máje má formu celého stromu, zbaveného – s výjimkou horní části – větví a kůry. V některých případech se holý kmen nechává stát více let a mění se pouze vrchní část, jindy se zas skládá ze dvou či tří na sebe napojených kmenů k dosažení větší výšky. Použitým stromem jsou nejčastěji jehličnany jako smrk, ale lze se setkat také s májkou z břízy. Horní část se zdobí stužkami z látek nebo krepového papíru a zavěšuje se na ni zdobený věnec. Se stavěním máje je spojen i zvyk jejího nočního hlídání před muži ze sousedních vesnic, kteří se ji snaží porazit nebo odříznout její vrchol. Pokud se jim to podaří, je to pro vesnici velká ostuda. V některých obcích se máj hlídá dokonce 3 dny a 3 noci (do 12. hodiny posledního dne). Během této doby je povoleno máj podříznout a sebrat věnec, který si následně ti, kteří májku podřízli vystaví na své májce. Někdy se také staví malé máje před domy jako vyjádření úcty nebo vyznání lásky dívce.

V některých oblastech Čech se májka staví o letním slunovratu, a to z jedle nebo borovice, a po slavnosti se spálí.[2] V některých oblastech jihovýchodní Moravy se zas staví v době svátku světce místního kostela před hody.

Rusko[editovat | editovat zdroj]

V Rusku se jako májka používá mladá břízka a staví se čtvrtek před svatodušní nedělí. Ta se obleče do ženských šatů nebo se ozdobí barevnými hadříky a stuhami a po hostině je nesena k domu kde do neděle zůstává jako host. Pak je odnesena k řece a vhozena do řeky následována věncem. Významem rituálu je nejspíš dešťové kouzlo.

Švédsko[editovat | editovat zdroj]

Ve Švedsku se máje nazývá majstång (vysl. majstóng) a staví se v předvečer svátku sv. Jana Křtitele, tedy 23. června. Jedná se o vysoký a rovný kmen smolné borovice s obručemi a kusy dřeva, který má připomínat muže s pažemi v bok. Celá májka je ozdobena listy, květy, barevnými stuhami, pozlacenými vaječnými skořápkami a na vrcholu má větrník nebo praporek. Okolo ní se pak tančí v kruhu.

Pálení čarodejnic. Novodobý zvyk obyvatel velkých měst.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FRAZER, James George. Zlatá ratolest. Překlad Věra Heroldová-Šťovíčková, Erich Herold. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 671 s. ISBN 978-80-7380-017-8. S. 135. 
  2. FRAZER, James George. Zlatá ratolest. Překlad Věra Heroldová-Šťovíčková, Erich Herold. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 671 s. ISBN 978-80-7380-017-8. S. 137. 
Tanec okolo májky ve švédském Åmmebergu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]