Beltain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Beltainový oheň na skotském Calton Hill

Beltaine, v moderní irštině Bealtaine,[pozn. 1] je gaelský svátek slavený zpravidla v předvečer 1. května, spojený s vyháněním dobytka na pastvu a zapalováním ohňů. Etymologie slova beltaine je nejasná, ale zpravidla je vykládáno jako „jasný oheň“. Slabika bel- může znamenat „jasný, zařící“ a souviset s keltským slunečním bohem Belenem. Část -taine může vycházet ze slovo teine „oheň“. V Nizozemí, Německu, Švédsku, Česku a některých dalších evropských zemích je ve stejný den slavena Valpuržina noc, ve starověkém Římě se Beltainu podobala slavnost ovčáků Parilia slavená 21. dubna.[1]

O Beltainu se vyháněl na pastvu dobytek, zatímco protilehlém svátku Samain se činil opak. V důsledku chladnějšího podnebí mohl ve Skotsku tento svátek připadat až na pozdější datum, například 15. května. Nejdříve byly uhašeny všechny krby a ohně a poté rozdělán teine éigen, tedy živý oheň, rozežhnutý pomocí dvou dřívek a zapáleny dva ohně mezi kterými byl provázen dobytek, aby byl ochráněn před dobytčím morem a jinými chorobami, lidé pak mezi ohni procházeli pro přivolání štěstí či vyléčení neplodnosti. Beltaine byl také považován za den vhodný pro začínání velkých plánů a podle Knihy o záborech Irska v tento den do Irska připluli Partholónovci a Mílésiané. Tento den byl dále spojován s čarodějnicemi či jinými nadpřirozenými bytostmi kradoucími lidem jídlo, snad v důsledku docházejích zásob a placení dávek vrchnosti, a byl považován za obzvláště nešťastný den k uzavření svatby.[1]

Beltaine je také slaven wiccany, neodruidy, keltskými rekonstrukcionisty, případně dalšími novopohany.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. též Beltane, Beltene, Beltine a další, vyslovováno přibližně bel-ti-nə, ve skotské gaelštině a manštině Bealltuinn či Boalddyn. V staré irštině též Cétshamain, přibližně „časné jaro“. V britonském prostředí, tedy u druhé větve současných keltských národů, nemá první květen a jeho předvečer žádný zvláštní název či význam, velšsky se nazývá Cyntefin nebo Dydd Calan Mai, kornsky Cala´ Më a bretonsky Kala Hañv, ve všech případech s významem „začátek léta“ či „první máj“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MACKILLOP, James. Keltské bájesloví. Praha: Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80--7106-881-5. S. 130-131.