Toutatis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o keltském bohu. O planetce pojednává článek Toutatis (planetka).
Detail z Gundestrupského kotlíku, postava vlevo házející člověka do sudu bývá identifikována jako Toutatis.

Toutatis či Teutates je keltský bůh který byl ctěn ve starověké Galii a Británii. Jeho funkce je nejasná, ale předpokládá že šlo ochranné božstvo kmene. Nemusí se tak jednat o jméno konkrétního božstva, ale o pouhé určení „bůh našeho kmene“. Formy jména Toutatis i Teutates jsou rovnocenné, první z nich získala na popularitě díky frázi „U Toutatise!“ užívané v komiksech o Asterixovi. Francouzský keltolog Joseph Vendryes jméno Teutates ze slova teutā „kmen, lid“, analogického staroirskému tuath, ale také oskijskému touto a gótskému thiuda, všechna ve stejném významu.[1][2]

Nejstarším pramenem o tomto božstvu je epos římského básníka Marca Lucana z 1. století Pharsalia, který zmiňuje trojici Teutates, Esus a Taranis, kterým jsou přinášeny lidské oběti. Pozdější komentátoři dále uvádějí že Toutatisovi jsou oběti jemu přinášené topeny v sudu a to nejčastěji prvního listopadu, což naznačuje souvislost s irským svátkem Samain. Postava házící oběti do sudu s vodou na Gundestrupském kotlíku z 4. - 3. století př. n. l. je badately vykládána právě jako Teutatis.[3]

V rámci interpretatio romana byl Lucanovými komentátory Toutatis srovnáván s římským Martem či Merkurem. Mars však v pramenech z keltsko-římského prostředí nevystupuje v první řadě jako bůh války, ale především jako ochránce kmene a území, často také jako léčitel. Výslovné ztotožnění Toutatise a Marta se objevuje až v Bernských komentářích k Lucanovi z 9. století. Jméno Mars Toutatis se objevuje také na stříbrné plaketě nalezené v anglické vesnice Barkway. Nejasné je spojení s Merkurem, s takto označovaným božstvem byla v keltsko-římském prostředí spojována jak řemesla tak válka.[4]

Podle Jaana Puhvela odpovídá trojice Esus, Taranis, Teutates římské triádě Jupiter, Mars, Quirinus a severské Ódin, Thór, Frey. Teutatise tak chápe jako v rámci trojfunkční hypotézy jako božstvo zemedělské stavu.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACKILLOP, James. Keltské bájesloví. Praha: Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80--7106-881-5. S. 59, 64-65. [Dále jen MacKillop (2009)]. 
  2. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 199. [Dále jen Puhvel (1997)]. 
  3. MacKillop (2009), s. 63.
  4. MacKillop (2009), s. 61, 63-64.
  5. Puhvel(1997), s. 203.