Přeskočit na obsah

Ódin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ódin
Woden, Wotan
(Óðinn, Wōden, Wōtan, Oden aj.)
Ódin na svém oři Sleipnim na náhrobním reliéfu ze švédského Gotlandu z 8. století
Ódin na svém oři Sleipnim na náhrobním reliéfu ze švédského Gotlandu z 8. století
Symbolyoštěp či kopí, dva vlci,
dva krkavci nebo krkavec samotný (Hugin a Munin), oř Sleipnir, chybějící oko, rohatá přilbice, šibenice, Yggdrasil, runa ansuz,
valknut
SídloÁsgard, Valhalla
PartnerFrigg
RodičeBor, Bestla
SourozenciVili, (Prozaická Edda)
Höni, Lódur (Poetická Edda)
Loki (pokrevní bratrství)
DětiThór, Baldr, Höd, Itreksjód, Meili, Hermód
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ódin (staroseversky Óðinn) je staroseverské jméno boha germánského a severského panteonu, zejména v severských pramenech, kde se o něm zachovalo nejvíc informací, vystupuje jako hlavní bůh náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové (staroseversky Æsir). Tento bůh byl nicméně znám a uctíván patrně na celém území obývaném Germány. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem a Wodenem, avšak jeho proto-germánské jméno znělo nejspíše Wōđinaz či Wōđanaz. Švédové mu říkali Oden, Anglosasové Wodan a Langobardi Godan. Nejvíce informací o něm však pochází ze severské mytologie, která se nám zachovala v ucelené podobě ve Starší a Mladší Eddě. Podle severské mytologie je Ódin synem obra Bora a obryně Bestly. Je Otcem veškerenstva, patronem básníků, bojovníků a státníků, bohem smrti, války a magie.[1] Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel.[2] Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat, k čemuž používá znalost run (jak je popsáno v Havamálu, básni z Poetické Eddy).

Soška z Lejre se sedící lidskou postavou na trůnu a dvěma havrany je pokládána za Ódina

Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a ) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy a za své levé oko dosáhl při pití z Mímiho pramene (či Mímiho studny) „moudrosti věků“. Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, sturač a jilm.

Ódinovi je připisována spousta magických artefaktů. Patří mu oštěp Gungnir, který nikdy nemine cíl a má na hrotu runy zaručující právo. Jím vykonal první vraždu, která spustila válku s Vany. Dále to je kouzelný prsten Draupnir, z něhož se každou devátou noc objeví dalších osm prstenů, osminohý kůň Sleipnir, vlci Geri a Freki, krkavci Hugin a Munin, kteří každou noc létají nad zemí a přinášejí Ódinovi zprávy. Jeho dnem je středa; ve staré angličtině se tento den nazýval Wódnesdæg (Ódinův den), z čehož pochází dnešní Wednesday.

Shromažďuje bojovníky ochotné bojovat s ním při Ragnaröku a žít ve Valhalle. To umožňuje buď padnutí v bitvě nebo rituální poranění kopím, tzv. Ódinovo znamení. Ódin má tři sídla v Ásgardu. Prvním z nich je Gladsheim, rozlehlá hala, kde předsedal soudům. Jeho trůn Hlidskjalf stojí ve Valaskjálfu postaveném z pevného stříbra, což je druhá z jeho síní v Ásgardu, z něhož je vidět do všech devíti světů. Třetí je Valhalla, hala padlých, kde Ódin přijímá duše padlých válečníků. Jako vůdce armády mrtvých válečníků způsobuje noční bouře. Společně s Thórem a Týrem patří k nejdůležitějším severským (a vůbec germánským) bohům. Ve svatyni v Uppsale na území dnešního Švédska stála jeho socha společně s Thórem a Freyem.

Ódin měl dle severské mytologie několik žen a je otcem mnoha dětí. Se svou první ženou Frigg měl nejlaskavějšího syna Baldra a slepého Höda. S bohyní Fjörgyn měl dalšího syna, mocného Thóra.

Wotan/Ódin a jeho kult v dochovaném umění

[editovat | editovat zdroj]

Svatováclavská přilba

[editovat | editovat zdroj]

Podle názoru některých historiků, např. Petra Sommera nebo PhDr. Anežky Merhautové se vyobrazení boha Ódina nachází na Svatováclavské přilbě – Anežka Merhautová po své analýze Svatováclavské helmy (jejíž výsledky publikovala roku 1992[4]) určila vznik helmy do 10. století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením boha Ódina připoutaného ke stromu Yggdrasil, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.[5] Dle mytologie Ódin obětoval sám sebe, když byl po devět dní a nocí zavěšen na kmeni stromu Yggdrasil a probodnutý kopím Gungnirem, aby tak získal tajemství run, symbolu moudrosti.

Ódin v moderním umění

[editovat | editovat zdroj]

Ódinova jména

[editovat | editovat zdroj]

Jména zmiňované v Snorriho mladší Eddě jsou zvýrazněna.

Podle vlastností:

  • Alda gautr
  • Alföðr (Otec veškerenstva)
  • Arnhöfði
  • Atriðr (Útočící jezdec)
  • Báleyg (S ohnivýma očima)
  • Biflidi (či Bilfindi)
  • Bileyg (Slabozraký)
  • Blindi (Slepý)
  • Bölverk (Zlo konající)
  • Brúnn (Ten hnědý)
  • Drauga dróttinn (Pán mrtvých)
  • Ennibrattr (Ten s rovným čelem)
  • Farmagud
  • Fengr (Chytač)
  • Fjölni
  • Gagnrád
  • Gangleri (Znavený chůzí)
  • Gautatýr
  • Göllnir (Řvoun)
  • Göndli (Ten s kouzly)
  • Grímni (Ten s kápí, Maskovaný)
  • Hanhagud (Bůh viselců)
  • Haptagud (Bůh zajatců)
  • Harbard (Tulák)
  • Hárr (Vysoký, Slepý)
  
  • Herjan (či Herran, Pán vojenských zástupů)
  • Hjálmberi (Ten s helmou)
  • Hnikar (Vznětlivec)
  • Hnikud (či Nikud)
  • Hropt
  • Hroptatýr
  • Jálk (či Jálg, Zbavený síly)
  • Kjalar (Jedlík)
  • Olgr (Ochránce, Sokol)
  • Óski
  • Ómi
  • Sídhött (S dlouhou kápí)
  • Sigfödr (Otec vítězství)
  • Sigtýr
  • Svidur
  • Svidri
  • Svipal (Vrtošivý)
  • Thund
  • Uðr
  • Váfud (Vítr)
  • Valföðr (Otec zabitých)
  • Veratýr (Bůh lidí)
  • Viðurr (Ničitel, Zabiják)
  • Vidri
  • Ygg (Ten strašný)

Podle zápisu:

  • Óðinn*
  • Odin
  • Odinn
  • Othin
  • Wodan
  • Wothan
  • Wuodan
  • Wuothan

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V románu autora Neila Gaimana Američtí bohové je jednou z hlavních postav pan Středa, což je ve skutečnosti bůh Odin, který snaží ostatní bohy přesvědčit, aby se sjednotili a stanuli proti moderním idolům.

  1. Stories in the Stars [online]. 2017-09-09 [cit. 2019-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. MATHISEN, David Warner. Odin and Gunnlod: the celestial shamanic message of the world’s ancient sacred mythology - Graham Hancock Official Website [online]. [cit. 2019-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Todd, s. 131.
  4. MERHAUTOVÁ, Anežka. Der St. Wenzelshelm. Umění 40. Roč. 1992, čís. 3, s. 169–179. 
  5. Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garamond (edice Historica), Praha 2001

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]