Týr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tý, Týr
Týr, Ziu, Teiws, Tīw
nákres Týra a Fenrira z nálezu germánského brakteátu z období Stěhování národů, poblíž města Trollhättanu, Švédsko
nákres Týra a Fenrira z nálezu germánského brakteátu z období Stěhování národů, poblíž města Trollhättanu, Švédsko
Symbol jednoruký bůh, meč,
Runic letter tiwaz.svgruna teiwaz
Rodiče Hymi (Poetická Edda) a matka neznámá
Ódin (Prozaická Edda)
Tento článek pojednává o germánském bohovi. O hudební skupině pojednává článek Týr (hudební skupina).

(u starých Germánů) nebo spíše znám jako Týr (u Seveřanů, runově Tyr-runes.svg), je bůh z germánské a severské mytologie. Byl bohem nebes, války a práva, ručitel a ochránce smluv a přísah. U starých Germánů byl nejvyšším božstvem, dokud jej v pozdějším období nenahradil Ódin. V severské mytologii vystupuje už jen pouze jako bůh války. Známé období uctívání je od 500 př. n. l. do přijetí křesťanství. Jeho synonyma jsou Ti, Tir, protogermánsky *Tīwaz u starých Germánů, Tig, Tiu, gótsky Teiws u Gótů, staroanglický Tīw u Anglosasů či staře hornoněmecky Ziu nebo Ziw. Římané ho ztotožňovali se svým bohem války Martem a latinsky mu říkali Tius, Tio nebo Mars Thincsus.

V germánských jazycích je podle něj pojmenováno úterý (anglicky Tuesday, staroanglicky tíwesdæg, staroseversky týsdagr, starofrísky tîesdei, staře hornoněmecky zîestag, podle dialektů alemanského a švábského Zieschdig/Zeischdig).

Centry kultu byly posvátné háje se svatyněmi na různých místech osídlených Germány. Uměleckými památkami jsou reliéfy v kameni a kovu. Literární prameny můžeme najít v Germánii (římský historik Tacitus), Mladší Eddě, runových nápisech aj.

Indoevropský původ[editovat | editovat zdroj]

Římský oltář věnovaný Martovi Thincsovi

Zřejmě nejstarší a původní germánský bůh. Jeho jméno etymologicky souvisí s výrazem bůh, dieus, jiných indoevropských národů. Podobně je tomu i u ostatních indoevropských nebeských božstev (Zeus, Jupiter, Djaus Pitar, Sabazios, Dievs, Svarog, Teutates), základem jejichž jmen je indoevropské slovo znamenající nebe a často obsahují i variaci přídomku pitar, ve významu otec. Odkazují k původnímu indoevropskému nebeskému božstvu Djausovi (Nebe). Původně ho Germáni uctívali jako hlavní božstvo, postupně však jeho funkce převzal Ódin, nakonec ho severská mytologie počala uvádět jako Ódinova syna. Na kopích a mečích germánských válečníků se někdy zobrazovaly runy, ve tvaru k nebesům ukazující šipky, jež ho symbolizovaly. Pravděpodobně aby je ochraňoval v boji.

Existuje i celkem rozšířená hypotéza, že se z něho později oddělil a vznikl bůh Thor a to nejen u Germánů, hypotéza vznikla na základě toho, že Thorova etymologicky i významově ověřitelná obdoba se vyskytuje jen u některých indoevropských národů ( Taranos (keltsky), Perun (slovansky) a Perkunas (baltsky). V římském a řeckém náboženství si naopak Thorovy atributy podržel Jupiter a Zeus (obdoby Tyra). Také v řečtině Diův přídomek hromovládný, etymologicky souvisí s baltským a slovanským pojmenováním pro Thora (Perkunas, Perun).

Týr v severské mytologii[editovat | editovat zdroj]

„Týr krmí Fenrira“ , (Louis Huard, 1891)

Týr je severský bůh války, odvahy a nebojácnosti. Je Ódinovým synem, pravděpodobně adoptivním. Jen on se nebál krmit rostoucího vlka Fenrira a tak je zván pěstounem vlka. Přes svou čest a schopnost přímého jednání musí Týr křivě přísahat, když dojde ke spoutání Fenrira. Za trest jej vlk připraví o pravou ruku. S tím souvisí rituál vstupu do Týrova posvátného háje, kdy si návštěvníci nechávali svázat ruce a nohy. Jemu zasvěceným dnem je úterý. Týr představuje právo a řád a je rozhodně čestnější a spravedlivější soudce než nevyzpytatelný Ódin. Přísaha složená v jeho chrámu měla nejvyšší pečeť neporušitelnosti. Týrovou runou je Teiwaz, tuto runu ve tvaru šipky (zvanou též oštěpovou runu) si válečníci ryli z obou stran čepele na zbraně, nebo dokonce do masa na vnitřní stranu pravého předloktí, aby jim zajistila po smrti přímý vstup do valhally. Týr je nejstatečnější z božské rodiny Ásů.

Týr v umění[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]