Kotlík z Gundestrupu

Kotlík z Gundestrupu
Základní informace
Původní název	Gundestrup Cauldron a Gundestrupkarret
Vznik	150 př. n. l.
Typ	Keltové; Thracian
Hnutí	Keltové
Vlastnosti
Medium	stříbro
Výška	42 cm
Hmotnost	9 kg
Umístění
Inv. číslo	C6562-76
Umístění	Národní muzeum v Dánsku
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vnitřní vyobrazení Cernunna na stříbrném kotlíku z Gundestrupu

Vyobrazení na jednom ze třinácti segmentů se zástupy bojovníků - jezdců, pěšáků a hráčů na karnyx. Na levé straně je zobrazeno patrně božstvo (nejspíše Teutates), kterak topí svou oběť v kádi s vodou (způsob obětování).

Kotlík z Gundestrupu je bohatě zdobená stříbrná nádoba datovaná přibližně do 2. až 1. století př. n. l. Podle některých názorů je přesněji datován do let 175 př. n. l. – 150 př. n. l., podle jiných do 1. století př. n. l. Je součástí sbírek dánského Národního muzea (Nationalmuseet) v Kodani. Jde o největší zachované stříbrné dílo doby železné, které od svého nalezení přitahovalo pozornost množství badatelů, zejména díky kvalitě řemeslného provedení a bohaté keltské ikonografii.

Nález

Kotel byl nalezen roku 1891 v rašeliništi Raevemose poblíž severodánské vesnice Gundestrup (bylo zde nalezeno i sídliště z 1. století př. n. l.). Nebyl nalezen vcelku, ale jako soubor třinácti plátů – jednoho kulatého, pěti dlouhých obdélných a sedmi krátkých obdélných, osmý krátký plát nalezen nebyl. Lze předpokládat, že byl uložen v suché části rašeliniště jako votivní dar a před uložením byl rozebrán.

Popis

Všechny části kotle jsou vyrobeny z téměř čistého stříbra (ryzost 97 %) a jsou částečně pozlacené. Průměr sestavené nádoby je 69 cm a výška 42 cm. Váží 9 kg a pojme 108 litrů tekutiny.

Její rekonstrukci provedl již roku 1892 dánský archeolog Sophus Müller (1846–1934). Pět plátů umístil na vnitřní stěnu kotle a sedm na vnější, kulatý plát pak tvoří dno nádoby. Podle schématu, jehož autorem je Ole Klindt-Jensen, jsou vnější pláty označeny malými písmeny a–g a vnitřní pláty velkými písmeny A–E.

Výzdoba na jednotlivých částech stěn kotle zobrazuje keltská božstva, symboly, posvátná zvířata a náboženské rituály.

Interpretace

Vzhledem k rozměrům a především bohaté výzdobě tematicky se vztahující k mytologii a rituálním praktikám se usuzuje, že kotel byl právě k vykonávání těchto posvátných rituálů keltských druidů určen. Na nádobě jsou patrné známky opotřebování, které dokazují její delší používání.

Styl a provedení nádoby by naznačovaly její thrácký původ, ornamentika, motivy a symboly však vykazují prvky keltské (torques, božstvo s parohy (Cernunnos), kolo s paprsky jako symbol slunce, hudební nástroj karnyx, keltská posvátná zvířata – kanec, jelen, kůň ap.).

Literatura

Filip, Jan. Keltská civilizace a její dědictví. Praha: Academia, 1995.
Chadvick, Nora. The Celts. Harmondsworth: Penguin Books, 1970.
Staudte-Lauber, Annalena. Keltové. Praha: Pragma, 1996.
„The Gundestrup Cauldron“ in Scientific American March 1992, str. 66-71.
Bergquist, A. K. & Taylor, T. F. „The origin of the Gundestrup cauldron“ in Antiquity Vol. 61, 1987. str. 10-24.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotlík z Gundestrupu na Wikimedia Commons
Detailní popis kotlíku Archivováno 21. 2. 2006 na Wayback Machine.
Původ kotlíku a jeho místo v keltské kultuře