Kotlík z Gundestrupu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Celkový pohled
Vnitřní vyobrazení Cernunna na stříbrném kotlíku z Gundestrupu
Vyobrazení na jednom ze třinácti segmentů se zástupy bojovníků - jezdců, pěšáků a hráčů na karnyx. V pravé straně je zobrazeno patrně božstvo (nejspíše Teutates) kterak topí svou oběť v kádi s vodou (způsob obětování).
Silver cauldron.jpg

Gundestrupe je dánská vesnice, ze které pochází jeden z nejvýznačnějších a nejznámějších nálezů, které kdy zhotovil keltský řemeslník. V roce 1891 byl při kopání rašeliny objeven kotlík vážící 9 kg, v průměru měl 70 cm a byl 40 cm hluboký. Bezesporu se jednalo o rituální nádobu, tuto teorii podporuje i plastické figurální zobrazení božstev a zvířat po celém obvodu kotlíku. Fakt, že se našel Dánsku (mimo území osídlené Kelty) svědčí o obchodních stycích mezi tímto galským etnikem a germánskými kmeny. Není také vyloučeno, že mohl být na germánské území zavlečen jako válečná kořist a poté vhozen do bažin jako oběť bohům. Kotlík z Gundestrupu je bohatě zdobená stříbrná nádoba datovaná přibližně do 2.1. století př. n. l. Podle některých názorů je přesněji datován do let 175 př. n. l. - 150 př. n. l., podle jiných do 1. století př. n. l. V současné době je součástí sbírek dánského Národního muzea (Nationalmuseet) v Kodani. Jde o největší zachované stříbrné dílo doby železné, které od svého nalezení přitahovalo pozornost množství badatelů, zejména díky kvalitě řemeslného provedení a bohaté keltské ikonografii.

Nález[editovat | editovat zdroj]

Kotel byl nalezen roku 1891 v rašeliništi Raevemose poblíž severodánské vesnice Gundestrup (bylo zde nalezeno i sídliště z 1. století př. n. l.). Nebyl nalezen vcelku, ale jako soubor třinácti plátů - jednoho kulatého, pěti dlouhých obdélných a sedmi krátkých obdélných, osmý krátký plát nalezen nebyl. Lze předpokládat, že byl uložen v suché části rašeliniště jako votivní dar a před uložením byl rozebrán.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Všechny části kotle jsou vyrobeny z téměř čistého čistého stříbra (ryzost 97%) a jsou částečně pozlacené. Průměr sestavené nádoby je 69 cm a výška 42 cm. Váží 9 kg a pojme 108 litrů tekutiny.

Její rekonstrukci provedl již roku 1892 dánský archeolog Sophus Müller (1846 - 1934). Pět plátů umístil na vnitřní stěnu kotle a sedm na vnější, kulatý plát pak tvoří dno nádoby. Podle schématu, jehož autorem je Ole Klindt-Jensen, jsou vnější pláty označeny malými písmeny a-g a vnitřní pláty velkými písmeny A-E.

Výzdoba na jednotlivých částech stěn kotle zobrazuje keltská božstva, symboly, posvátná zvířata a náboženské rituály.

Interpretace[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k rozměrům a především bohaté výzdobě tematicky se vztahující k mytologii a rituálním praktikám se usuzuje, že kotel byl právě k vykonávání těchto posvátných rituálů keltských druidů určen. Na nádobě jsou patrné známky opotřebování, které dokazují její delší používání.

Styl a provedení nádoby by naznačovaly thrácký její původ, ornamentika, motivy a symboly však vykazují prvky keltské (torques, božstvo s parohy (Cernunnos), kolo s paprsky jako symbol slunce, hudební nástroj karnyx, keltská posvátná zvířata - kanec, jelen, kůň ap.)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Filip, Jan. Keltská civilizace a její dědictví. Praha: Academia, 1995.
  • Chadvick, Nora. The Celts. Harmondsworth: Penguin Books, 1970.
  • Staudte-Lauber, Annalena. Keltové. Praha: Pragma, 1996.
  • „The Gundestrup Cauldron“ in Scientific American March 1992, str. 66-71.
  • Bergquist, A. K. & Taylor, T. F. „The origin of the Gundestrup cauldron“ in Antiquity Vol. 61, 1987. str. 10-24.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu