Kotlík z Gundestrupu
| Kotlík z Gundestrupu | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Původní název | Gundestrup Cauldron a Gundestrupkarret |
| Vznik | 150 př. n. l. |
| Typ | Keltové Thracian |
| Hnutí | Keltové |
| Vlastnosti | |
| Medium | stříbro |
| Výška | 42 cm |
| Hmotnost | 9 kg |
| Umístění | |
| Inv. číslo | C6562-76 |
| Umístění | Národní muzeum v Dánsku |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kotlík z Gundestrupu je bohatě zdobená stříbrná nádoba datovaná přibližně do 2. až 1. století př. n. l. Podle některých názorů je přesněji datován do let 175 př. n. l. – 150 př. n. l., podle jiných do 1. století př. n. l. Je součástí sbírek dánského Národního muzea (Nationalmuseet) v Kodani. Jde o největší zachované stříbrné dílo doby železné, které od svého nalezení přitahovalo pozornost množství badatelů, zejména díky kvalitě řemeslného provedení a bohaté keltské ikonografii.
Nález[editovat | editovat zdroj]
Kotel byl nalezen roku 1891 v rašeliništi Raevemose poblíž severodánské vesnice Gundestrup (bylo zde nalezeno i sídliště z 1. století př. n. l.). Nebyl nalezen vcelku, ale jako soubor třinácti plátů – jednoho kulatého, pěti dlouhých obdélných a sedmi krátkých obdélných, osmý krátký plát nalezen nebyl. Lze předpokládat, že byl uložen v suché části rašeliniště jako votivní dar a před uložením byl rozebrán.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Všechny části kotle jsou vyrobeny z téměř čistého stříbra (ryzost 97 %) a jsou částečně pozlacené. Průměr sestavené nádoby je 69 cm a výška 42 cm. Váží 9 kg a pojme 108 litrů tekutiny.
Její rekonstrukci provedl již roku 1892 dánský archeolog Sophus Müller (1846–1934). Pět plátů umístil na vnitřní stěnu kotle a sedm na vnější, kulatý plát pak tvoří dno nádoby. Podle schématu, jehož autorem je Ole Klindt-Jensen, jsou vnější pláty označeny malými písmeny a–g a vnitřní pláty velkými písmeny A–E.
Výzdoba na jednotlivých částech stěn kotle zobrazuje keltská božstva, symboly, posvátná zvířata a náboženské rituály.
Interpretace[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k rozměrům a především bohaté výzdobě tematicky se vztahující k mytologii a rituálním praktikám se usuzuje, že kotel byl právě k vykonávání těchto posvátných rituálů keltských druidů určen. Na nádobě jsou patrné známky opotřebování, které dokazují její delší používání.
Styl a provedení nádoby by naznačovaly její thrácký původ, ornamentika, motivy a symboly však vykazují prvky keltské (torques, božstvo s parohy (Cernunnos), kolo s paprsky jako symbol slunce, hudební nástroj karnyx, keltská posvátná zvířata – kanec, jelen, kůň ap.).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Filip, Jan. Keltská civilizace a její dědictví. Praha: Academia, 1995.
- Chadvick, Nora. The Celts. Harmondsworth: Penguin Books, 1970.
- Staudte-Lauber, Annalena. Keltové. Praha: Pragma, 1996.
- „The Gundestrup Cauldron“ in Scientific American March 1992, str. 66-71.
- Bergquist, A. K. & Taylor, T. F. „The origin of the Gundestrup cauldron“ in Antiquity Vol. 61, 1987. str. 10-24.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotlík z Gundestrupu na Wikimedia Commons - Detailní popis kotlíku Archivováno 21. 2. 2006 na Wayback Machine.
- Původ kotlíku a jeho místo v keltské kultuře
