Přeskočit na obsah

Srub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Srub (rozcestník).
Srub

Srub je dřevěná stavba vybudovaná z vodorovně kladených, v rozích pomocí dlabů překřížených trámů roubením. Sruby byly budovány v oblastech s větším množstvím především jehličnatých lesů, například ve východní a střední Evropě, ve Skandinávii atp. V oblastech s menším množstvím dřeva se ujala úspornější hrázděná konstrukce.

Ve střední Evropě byla v období středověku roubená konstrukce užívána nejen na venkově, ale i ve městech, na hradech atp. Později byla užívána především v lidové architektuře, ne však výhradně. Roubený je například ještě Kostel svatého Jiří v Loučné hoře z let 177880. Výhodou stavby ze dřeva byla nízká cena stavebního materiálu, dobré tepelně-izolační vlastnosti. rychlý průběh výstavby. Nevýhodou nebezpečí rozsáhlých ničivých požárů.

Stavbu dřevěných domů, respektive domů z veškerých spalitelných materiálů, zakázala na území habsburského soustátí Marie Terezie. Na mnoha místech však byl porušován ještě v průběhu 19. století. Sruby jsou budovány i dnes, například jako rekreační objekty v horských oblastech, ale rozšiřují se i jako domy k běžnému dennímu rodinnému bydlení.

Mimo Evropu byly hojně stavěny především v Severní Americe v 19. století.

Největší srubový hotel v Česku je Hotel Grůň v Mostech u Jablunkova, který byl postaven v roce 2006.

Technologie výstavby srubu

[editovat | editovat zdroj]

Kanadská technologie

[editovat | editovat zdroj]
Kanadská technologie, detail

Kanadská technologie se vyznačuje použitím kulatin jako hlavního stavebního prvku. Kmeny jsou pouze zbaveny kůry a poté jsou již připraveny k opracování na stavební prvky této technologie. Tento způsob výstavby si žádá velkou zručnost a přesnost zpracování. Mezery mezi kládami u této technologie chybí, stěny působí jako souvislý masiv. Absence mezer mezi kládami se dosahuje použitím speciálního značkovacího přípravku a izolace se umístí podél klády v izolačním kanálu. Přitom jsou zachovány všechny přirozené ohyby klády, což dodává každému domu a stěně neopakovatelnost a individuální charakter. Vrcholem tesařského umění jsou těsně, s přesností na milimetr, upravené rohové spoje klád. Zvláštností této technologie je zachování pevné vnější vrstvy kulatiny (odstraňuje se při roubení), což zabrání stěnám, aby promrzaly při nízkých teplotách a podstatně zvyšuje životnost stavby. Šetrně zachovaná vnější vrstva se podílí na správné filtraci vzduchu kulatinou, vytváří neopakovatelné mikroklima uvnitř stavby. Chlad v létě a teplo v zimě. Navíc zachování pevné vnější vrstvy (vnějších 3–5 cm) činí kulatinu přirozeně odolnější vůči vlivům vnějšího prostředí, tvorbě plísně, modrání a změnám struktury pod vlivem UV-záření.

Vlastnosti prvků kanadské technologie

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejčastější materiál: borovice, modřín, smrk
  • Průměr klád v mm: 280–500
  • Maximální sesedání mm: 70–100 (záleží na výšce stavby)
  • Délka vyzrávání srubu 12–18 měsíců

Norská technologie

[editovat | editovat zdroj]

Norská technologie se vyznačuje použitím ze dvou stran opracovaných klád tzv. prizem. Povrch vnitřních a venkovních stěn je u srubu postaveného norskou technologií rovný. Norský způsob se vyznačuje použitím unikátního „norského spoje“. Jedinečnost tohoto spoje spočívá v tom, že při usazování a vysychání domu, které je nevyhnutelné i u vysušeného dřeva, se do sebe prvky rohových spojů díky vlastní hmotnosti zaklíní (princip: klín do klínu). To brání deformacím a „protáčení“ lafety kvůli vznikajícím značným vnitřním napětím. Jako opatření proti vybočení prizem ve stěnách, a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je každých 50 cm vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík o stejném průměru a propojen s prvkem stěny nad ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako je celý srub. U tohoto způsobu výstavby srubu je po smontování jednotlivých prvků nutná technologická přestávka z důvodu sesedání domu vlivem vysychání dřeva. Tato přestávka se pohybuje u norské technologie v délce 7–8 měsíců. Až po uplynutí této doby je možné přistoupit ke změření stavebních otvorů a získání pevných rozměrů pro zhotovení oken a dveří přesně na míru.

Charakteristika norské technologie

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejčastější materiál: borovice, modřín
  • Průměr klád na výrobu prizem mm: 280–500
  • Tloušťka prizem pro sruby mm: 200, pro malé stavební jednotky, mm: 150
  • Maximální sesedání mm: 30–50
  • Délka vyzrávání srubu 7–8 měsíců

Typy frézovaných klád

[editovat | editovat zdroj]

Profil tvaru „D“

[editovat | editovat zdroj]

Profil připomíná písmeno D a je vybaven zámky pro spojení s další kládou.

Pravoúhlý nebo štěrbinový typ klády

[editovat | editovat zdroj]

Profil připomíná obdélník a je vybaven zámky pro spojení s další kládou.

Švédský oblouk

[editovat | editovat zdroj]

Zachovává převážně kulatý profil klády a má jednoduchý zámek pro spojení s další kládou.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]