Hvožďany (okres Příbram)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hvožďany
Kostel sv. Prokopa a Navštívení Panny Marie
Kostel sv. Prokopa a Navštívení Panny Marie
Znak obce HvožďanyVlajka obce Hvožďany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020B 540315
Pověřená obec Březnice
Obec s rozšířenou působností Příbram
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 789 (2020)[1]
Rozloha 49,71 km²
Nadmořská výška 533 m n. m.
PSČ 262 42 až 262 44
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 8
Kontakt
Adresa obecního úřadu Hvožďany 80
26244 Hvožďany
obec@hvozdany.cz
Starostka Markéta Balková
Oficiální web: www.hvozdany.cz
Hvožďany
Hvožďany
Další údaje
Kód obce 540315
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hvožďany se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 9 km jihozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem a 11 km západně od Březnice. Žije zde 789[1] obyvatel.

V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice roku Středočeského kraje 2016, konkrétně obdržela Diplom za vzorné vedení kroniky a Diplom za společenský život. V roce 2017 pak obec získala v téže soutěži hlavní cenu, tj. Zlatou stuhu a stala se tak krajským vítězem.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Ze starých pamětí je znám držitel Hvožďan Frenclin z Obořiště, jinak ze Knína. Pak je drželi Páni z Třemšína a to poté co o hrad Třemšín přišli. Před rokem 1483 se Hvožďany dostaly do držení Bohuslava Viduny z Obytec, který je toho roku prodal Jindřichu Koupskému z Břízy. Po něm je zdědila jeho dcera Apolena, provdaná za Jana Koce z Dobrše, po její smrti syn Václav a dcera Anna, provdaná za Arnošta Vitanovského z Vlčkovic a na Nehošovicích. Václav Koc z Dobrše prodal svou polovinu roku 1593 svému švagru Vitovskému. Celý statek pak byl v držení Vitovských až do roku 1664, kdy jej koupil hrabě Leopold Caretto-Millesimo, nejvyšší hejtman španělského regimentu. Ovšem již za dva roky koupil Hvožďany Aleš Ferdinand z Mitrovic na Lnářích. Tím se Hvožďany dostaly ke lnářského panství a zůstaly v něm až do roku 1848.[3]

Při pozemkové reformě se tvrz stala majetkem obce. Farní gotický kostel byl již ve 14. století zasvěcen svatému Prokopovi a po zrušení javorského kostela také Navštívení Panny Marie. První zmínka o škole ve Hvožďanech je z roku 1745. Asi roku 1811 nechal školu vystavět Václav Kliment hrabě z Linkeru, který byl majitelem lnářského panství. V roce 1880 bla postavena nová škola a v roce 1885 byla zřízena již pátá třída. Do zdejší školy chodily děti z Hvožďan, Vacíkova, Roželova, Mýt, Planin, Pozdyně, Březí a Tisova. Do roku 1876 sem školou náležely i Leletice.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od vesnice leží přírodní památka Rybník Vočert a Lazy.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Hvožďany leží na staré křižovatce formanských cest ze Lnář do Rožmitálu a z Nepomuku do Březnice. S farním kostelem a později i školou se staly přirozenou spádovou obcí pro okolní vesnice.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Hvožďany se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích:

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický Březnice, soudní okres Blatná[4]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Blatná
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Blatná
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický i soudní okres Blatná[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Blatná[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Blatná[7]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Štít dělený a shora polcený. V prvním zlatém poli černá uťatá kančí hlava s červeným jazykem a stříbrnými klechtáky. Ve druhém modrém poli zkřížené zlaté jelení parohy, v dolním stříbrném poli na zeleném trávníku tři smrky přirozených barev.[9]

Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Hvožďany jsou členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín, který vznikl v roce 2000 s cílem celkového rozvoje regionu. Jsou členy sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata. Jsou členem spolku MAS Podbrdsko, jehož cílem MAS a jejích členů je rozvíjet venkovský region za pomoci dotací ze Strukturálních fondů EU z národních Operačních programů a dalších zdrojů. A také jsou členy dobrovolného svazku obcí DOS ORP Příbram, jehož činnost je zaměřena na výkon činností směřujících k systematickému a efektivnímu rozvoji zájmového území, ochranu a prosazování společných zájmů členských obcí a jejich spolupráci.[10]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel začal od roku 1890 klesat. Nejvíce obyvatel (777) zde bylo zaznamenáno v roce 1880. Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1950, kdy oproti roku 1930 ubylo 88 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (348) byl zaznamenán v roce 1980. Od sčítání obyvatel v roce 1991 byl zaznamenán trvající mírný nárůst obyvatel i počtu domů. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce:[11]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 727 777 751 732 655 568 540 452 426 361 348 399 405 428
Rozdíl počtu obyvatel +50 −26 −19 −77 −87 −28 −88 −26 −65 −13 +51 +6 +23
Počet domů 97 111 115 115 111 112 111 124 116 109 101 140 146 155
Rozdíl počtu domů +14 +4 0 −4 −2 −1 +13 −8 −7 −8 +39 +6 +9

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o škole ve Hvožďanech je z roku 1745. Jednalo se o školu jednotřídní, ale kde se nacházela není známo. Kolem roku 1811 nechal majitel panství, Václav Kliment hrabě z Linkeru a Lützenwicku, vystavět novou školu s jednou třídou a bytem pro učitele. Učitelem se stal Josef Houra (1811–1829), kterého následovali Josef Brož (1829–1834) a Josef Linhart (1835–1845). Za působení Josefa Linharta byla v roce 1835 zřízena druhá třída, ve které učil učitelský pomocník Jan Průcha. Linhartovým nástupcem byl Jan Tintěra (1845–1863). V letech 1863-1896 byl učitelem František Hájek za něhož byly zřízeny třetí (1864) a čtvrtá (1875) a pátá (1885) třída. Byla nutné postavit novou školní budova, která byla vysvěcena 20. září 1880. Stavbu provedl stavitel Josef Kadlec z Nepomuku, podle plánů Františka Nového z Březnice, ale již po čtyřech letech hrozilo propadnutí stropů v přízemí a proto byla nutná oprava. Učitel Hájek se stal řídícím učitelem. Od roku 1888 působila na škole i tzv. industriální učitelka, která vyučovala ženské ruční práce. Roku 1902 byla školní budova přestavěna a přibyla nová učebna. V roce 1907 byla otevřena šestá třída. Do školy chodily děti z Hvožďan, Vacíkova, Roželova, Mejt, Planin, Pozdyně, Březí, Tisova a samoty Na Dědku. Do roku 1876 sem školou náležely také Leletice. V roce 1913 docházelo do školy 388 dětí – 179 chlapců a 209 dívek.[12]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V obci byly v roce 1932 (563 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katol. kostel) evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 3 autodopravci, cihelna, cukrář, výroba cvoků, 2 obchodníci s dobytkem, galanterie, holič, 3 hostince, kolář, kominík, 2 kováři, 2 krejčí, 2 výčepy lihovin, mlýn, obuvník, 2 pekaři, porodní asistentka, řezník, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Hvožďanech, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/176 Březnice - Hvožďany - Starý Smolivec. Místní částí Roželov prochází silnice II/191 Rožmitál pod Třemšínem - Starý Smolivec - Nepomuk - Klatovy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, Kasejovice, Nepomuk, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem.

Obcí vedou turistické trasy – červená: Hudčice – Hvožďany – Pod Třemšínem – Blovice; zelená: Hvožďany – Tisov – Bělčice; žlutá: Hvožďany – Tisov – Hornosín – Blatná. Z místní části Vacíkov vycházejí turistické trasy Vacíkov – Na Dědku – Třemšínská bouda (zelená) a Vacíkov – Soudná – Voltuš (žlutá).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Schentigar z Chotěřína († 1554) – profesor na pražské univerzitě a roku 1547 děkanem na filozofické fakultě
  • Bohuslav Fišer (1906–1980) – učitel, sbormistr, sběratel lidových písní, spisovatel

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Hvožďany slaví vítězství v soutěži Vesnice roku [online]. prahatv.eu, 2017-8-21 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hvožďany – tvrz, s. 81. 
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Hvožďany (Příbram) [online]. heraldry-wiki.com [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  10. Jsme členy [online]. Obec Hvožďany [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  12. SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 392-394. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 399. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]