Hvožďany (okres Příbram)
| Hvožďany | |
|---|---|
 Kostel sv. Prokopa a Navštívení Panny Marie | |
_CoA_CZ.jpg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ020B 540315 |
| Pověřená obec | Březnice |
| Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Příbram (CZ020B) |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′42″ s. š., 13°48′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 778 (2022)[1] |
| Rozloha | 49,78 km² |
| Nadmořská výška | 533 m n. m. |
| PSČ | 262 42, 262 44 |
| Počet domů | 412 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hvožďany 80 26244 Hvožďany obec@hvozdany.cz |
| Starostka | Markéta Balková |
| Oficiální web: www | |
  Hvožďany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 540315 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Hvožďany se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 9 km jihozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem a 11 km západně od Březnice. Žije zde 778[1] obyvatel.
V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice roku Středočeského kraje 2016, konkrétně obdržela Diplom za vzorné vedení kroniky a Diplom za společenský život. V roce 2017 pak obec získala v téže soutěži hlavní cenu, tj. Zlatou stuhu a stala se tak krajským vítězem.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Ze starých pamětí je znám držitel Hvožďan Frenclin z Obořiště, jinak ze Knína. Pak je drželi Páni z Třemšína a to poté co o hrad Třemšín přišli. Před rokem 1483 se Hvožďany dostaly do držení Bohuslava Viduny z Obytec, který je toho roku prodal Jindřichu Koupskému z Břízy. Po něm je zdědila jeho dcera Apolena, provdaná za Jana Koce z Dobrše, po její smrti syn Václav a dcera Anna, provdaná za Arnošta Vitanovského z Vlčkovic a na Nehošovicích. Václav Koc z Dobrše prodal svou polovinu roku 1593 svému švagru Vitovskému. Celý statek pak byl v držení Vitovských až do roku 1664, kdy jej koupil hrabě Leopold Caretto-Millesimo, nejvyšší hejtman španělského regimentu. Ovšem již za dva roky koupil Hvožďany Aleš Ferdinand z Mitrovic na Lnářích. Tím se Hvožďany dostaly ke lnářského panství a zůstaly v něm až do roku 1848.[4]
Při pozemkové reformě se tvrz stala majetkem obce. Farní gotický kostel byl již ve 14. století zasvěcen svatému Prokopovi a po zrušení javorského kostela také Navštívení Panny Marie.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Jihozápadně od vesnice leží přírodní památka Rybník Vočert a Lazy.
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
Hvožďany leží na staré křižovatce formanských cest ze Lnář do Rožmitálu a z Nepomuku do Březnice. S farním kostelem a později i školou se staly přirozenou spádovou obcí pro okolní vesnice. V roce 1964 byla k obci připojena Pozdyně a v roce 1974 byly připojeny obce Leletice, Planiny, Roželov a Vacíkov.[5]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Hvožďany se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích:
- Hvožďany (i název k. ú.)
- Leletice (i název k. ú.)
- Planiny (leží v k. ú. Roželov)
- Pozdyně (i název k. ú.)
- Roželov (i název k. ú.)
- Vacíkov (i název k. ú.)
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Plzeň, politický Březnice, soudní okres Blatná[6]
- 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Blatná
- 1868 země česká, politický i soudní okres Blatná
- 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický i soudní okres Blatná[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Blatná[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Blatná[9]
- 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]
Štít dělený a shora polcený. V prvním zlatém poli černá uťatá kančí hlava s červeným jazykem a stříbrnými klechtáky. Ve druhém modrém poli zkřížené zlaté jelení parohy, v dolním stříbrném poli na zeleném trávníku tři smrky přirozených barev.[11]
Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]
Hvožďany jsou členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín, který vznikl v roce 2000 s cílem celkového rozvoje regionu. Jsou členy sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata. Jsou členem spolku MAS Podbrdsko, jehož cílem MAS a jejích členů je rozvíjet venkovský region za pomoci dotací ze Strukturálních fondů EU z národních Operačních programů a dalších zdrojů. A také jsou členy dobrovolného svazku obcí DOS ORP Příbram, jehož činnost je zaměřena na výkon činností směřujících k systematickému a efektivnímu rozvoji zájmového území, ochranu a prosazování společných zájmů členských obcí a jejich spolupráci.[12]
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel začal od roku 1890 klesat. Nejvíce obyvatel (777) zde bylo zaznamenáno v roce 1880. Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1950, kdy oproti roku 1930 ubylo 88 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (348) byl zaznamenán v roce 1980. Od sčítání obyvatel v roce 1991 byl zaznamenán trvající mírný nárůst obyvatel i počtu domů. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce:[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 727 | 777 | 751 | 732 | 655 | 568 | 540 | 452 | 426 | 361 | 348 | 399 | 405 | 428 |
| Rozdíl počtu obyvatel | – | +50 | −26 | −19 | −77 | −87 | −28 | −88 | −26 | −65 | −13 | +51 | +6 | +23 |
| Počet domů | 97 | 111 | 115 | 115 | 111 | 112 | 111 | 124 | 116 | 109 | 101 | 140 | 146 | 155 |
| Rozdíl počtu domů | – | +14 | +4 | 0 | −4 | −2 | −1 | +13 | −8 | −7 | −8 | +39 | +6 | +9 |
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Školství[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o škole ve Hvožďanech je z roku 1745. Jednalo se o školu jednotřídní, ale kde se nacházela není známo. Kolem roku 1811 nechal majitel panství, Václav Kliment hrabě z Linkeru a Lützenwicku, vystavět novou školu s jednou třídou a bytem pro učitele. Učitelem se stal Josef Houra (1811–1829), kterého následovali Josef Brož (1829–1834) a Josef Linhart (1835–1845). Za působení Josefa Linharta byla v roce 1835 zřízena druhá třída, ve které učil učitelský pomocník Jan Průcha. Linhartovým nástupcem byl Jan Tintěra (1845–1863). V letech 1863–1896 byl učitelem František Hájek za něhož byly zřízeny třetí (1864), čtvrtá (1875) a pátá (1885) třída. Bylo nutné postavit novou školní budovu, která byla vysvěcena 20. září 1880. Stavbu provedl stavitel Josef Kadlec z Nepomuku, podle plánů Františka Nového z Březnice, ale již po čtyřech letech hrozilo propadnutí stropů v přízemí a proto byla nutná oprava. Učitel Hájek se stal řídícím učitelem. Od roku 1888 působila na škole i tzv. industriální učitelka, která vyučovala ženské ruční práce. Roku 1902 byla školní budova přestavěna a přibyla nová učebna. V roce 1907 byla otevřena šestá třída. Do školy chodily děti z Hvožďan, Vacíkova, Roželova, Mejt, Planin, Pozdyně, Březí, Tisova a samoty Na Dědku. Do roku 1876 sem školou náležely také Leletice. V roce 1913 docházelo do školy 388 dětí – 179 chlapců a 209 dívek.[13]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V obci byly v roce 1932 (563 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katol. kostel) evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 3 autodopravci, cihelna, cukrář, výroba cvoků, 2 obchodníci s dobytkem, galanterie, holič, 3 hostince, kolář, kominík, 2 kováři, 2 krejčí, 2 výčepy lihovin, mlýn, obuvník, 2 pekaři, porodní asistentka, řezník, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Hvožďanech, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/176 Březnice - Hvožďany - Starý Smolivec. Místní částí Roželov prochází silnice II/191 Rožmitál pod Třemšínem - Starý Smolivec - Nepomuk - Klatovy.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, Kasejovice, Nepomuk, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem.
Obcí vedou turistické trasy – červená: Hudčice – Hvožďany – Pod Třemšínem – Blovice; zelená: Hvožďany – Tisov – Bělčice; žlutá: Hvožďany – Tisov – Hornosín – Blatná. Z místní části Vacíkov vycházejí turistické trasy Vacíkov – Na Dědku – Třemšínská bouda (zelená) a Vacíkov – Soudná – Voltuš (žlutá).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Hvožďanská tvrz z první poloviny 16. století. Od 17. století sloužila jako sýpka.[zdroj?!] V letech 1949–1950 byla upravena na byty.
- Na návrší stojí kostel Navštívení Panny Marie a svatého Prokopa se zvonicí a farou.
- Severně od obce nad místní částí Roželov je osamělý zámeček pražských arcibiskupů, za komunistického režimu sloužil k nezákonné internaci vůdčích osobností českého katolicismu (především Jan Šrámek, František Hála a Josef Beran).
- Vodní mlýn č.p. 5
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Schentigar z Chotěřína († 1554) – profesor na pražské univerzitě a roku 1547 děkanem na filozofické fakultě
- Bohuslav Fišer (1906–1980) – učitel, sbormistr, sběratel lidových písní, spisovatel
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hvožďany slaví vítězství v soutěži Vesnice roku [online]. prahatv.eu, 2017-8-21 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hvožďany – tvrz, s. 81.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Hvožďany (Příbram) [online]. heraldry-wiki.com [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Jsme členy [online]. Obec Hvožďany [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
- ↑ SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 392–394.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 399. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvožďany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hvožďany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Hvožďany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
