Roželov
| Roželov | |
|---|---|
 Roželov | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Hvožďany |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′57″ s. š., 13°47′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 107 (2021)[1] |
| Katastrální území | Roželov (16,1 km²) |
| PSČ | 262 42 262 44 |
| Počet domů | 60 (2011)[2] |
  Roželov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 142727 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roželov je ves v Příbramském okrese, část obce Hvožďany. V roce 2011 zde trvale žilo 132 obyvatel.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1403.[4] Od dávna náležel k třemšínskému panství a farní osadě Hvožďany. Později se Roželov dostal k rožmitálskému panství a zůstal při něm až do zrušení poddanství. Byl poté jako katastrální obec spojen s Leleticemi do roku 1886. Toho roku se jednalo o zřízení rožmitálského okresu, byla obec oddělena a učiněna samostatnou obcí.
Roku 1790 bylo ve vsi 17 domů, poté roku 1837 – 32, r. 1862 – 45,r. 1870 – 47, r. 1880 – 48, r. 1890 – 52, r. 1921 – 54. Obyvatel bylo ve vsi roku 1837 – 219, r. 1870 – 342, r. 1890 – 333, r. 1921 – 302.[5]
V obci Roželov byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] hostinec, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.
V roce 1976 byl Roželov připojen k obci Hvožďany.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Zámeček Roželov[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi stála stará myslivna původně v místě zvaném „na černé prsti“.[5] Byla zrušena a vystavěna byla nová myslivna na kraji lesa za Roželovem, která byla poté přestavěna na letní sídlo pražského arcibiskupa – Roželovský zámeček.[8] K letokrádku byla přistavěna domácí kaple a založena zahrada se vzácnými druhy rostlin. Za komunistického režimu neslavně proslul jako místo, kde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků, internováni zde byli např. František Hála (24. srpna 1952 zde zemřel),[9] Jan Šrámek[9] či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý.
-
Jižní strana Zámečku -
Severní strana Zámečku -
Zámecký park -
Přistavená jídelna -
Zámeček, východní rezalit - kaple -
Litinový arcibiskupský znak z r. 1905 -
Litinový arcibiskupský znak z r. 1852
Hájovna Na Dědku[editovat | editovat zdroj]
U cesty do Roželova směrem od Voltuše se nacházela hájovna Na Dědku. Za 2. světové války zde s rodinou žil hajný František Königsmark, který byl zapojen do ilegálního odboje. Hájovna sloužila jako partyzánská základna. Dne 26. října 1944 byla obklíčena gestapem a hajný se svým synem raději spáchali sebevraždu, než aby byli zatčeni. Manželka Marie byla odvedena do koncentračního tábora. U hájovny se nachází pomník obětem 2. světové války.
Od roku 1992 hájovna patřila Skautům a jezdily do ní místní i přespolní spolky pracující s dětmi a mládeží. Dne 4. července 2019 kompletně vyhořela, když zde pobýval hasičský tábor. Po požáru byl zbytek stavby srovnán se zemí.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 148.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 168.
- ↑ a b SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Roželov, s. 262–264.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1491. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Historické stavby Archivováno 25. 1. 2010 na Wayback Machine. na webu obce Hvožďany
- ↑ a b Jiří Šindar:Zemřel pod cizím jménem; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, str. 128
- ↑ Po požáru dětského tábora lidé vyjadřují solidaritu a pomáhají [online]. denik.cz, 2019-7-6 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOLOUCH, František. Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu. Praha, 2015 [cit. 2016-12-01]. 242 s. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alena Míšková. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roželov na Wikimedia Commons - Tajemný roželovský zámeček a jeho nedobrovolní obyvatelé
- Roželov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
