Roželov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Roželov
Roželovský zámeček
Roželovský zámeček
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Hvožďany
Okres Příbram
Kraj Středočeský kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 132 (2011)[1]
Katastrální území Roželov (16,1 km²)
PSČ 262 42
262 44
Počet domů 60 (2011)[1]
Roželov
Roželov
Další údaje
Kód části obce 142727
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roželov je ves v Příbramském okrese, část obce Hvožďany. V roce 2011 zde trvale žilo 132 obyvatel.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1403.[3] Od dávna náležel k třemšínskému panství a farní osadě Hvožďany. Později se Roželov dostal k rožmitálskému panství a zůstal při něm až do zrušení poddanství. Byl poté jako katastrální obec spojen s Leleticemi do roku 1886. Toho roku se jednalo o zřízení rožmitálského okresu, byla obec oddělena a učiněna samostatnou obcí.

Roku 1790 bylo ve vsi 17 domů, poté roku 1837 – 32, r. 1862 – 45,r. 1870 – 47, r. 1880 – 48, r. 1890 – 52, r. 1921 – 54. Obyvatel bylo ve vsi roku 1837 – 219, r. 1870 – 342, r. 1890 – 333, r. 1921 – 302.[4]

Ve vsi stála stará myslivna původně v místě zvaném „na černé prsti“.[4] Byla zrušena a vystavěna byla nová myslivna na kraji lesa za Roželovem, která byla poté přestavěna na letní sídlo pražského arcibiskupa – Roželovský zámeček.[5] K letokrádku byla přistavěna domácí kaple a založena zahrada se vzácnými druhy rostlin. Za komunistického režimu neslavně proslul jako místo, kde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků, internováni zde byli např. František Hála (24. srpna 1952 zde zemřel),[6] Jan Šrámek[6] či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý.

U cesty do Roželova směrem od Voltuše se nacházela hájovna Na Dědku, která kompletně vyhořela 4. července 2019, když zde pobýval hasičský tábor. Za 2. světové války zde žil hajný František Königsmark, který byl zapojen do ilegálního odboje a hájovna sloužila jako partyzánská základna. Dne 26. října 1944 byla hájenka obklíčena gestapem a hajný se svým synem raději spáchali sebevraždu, než aby byli zatčeni. Manželka Marie byla odvedena do koncentračního tábora. U hájovny se nachází pomník obětem 2. světové války. Skautům hájovna patřila od roku 1992 a výhradně sloužila výhradně k prospěšným aktivitám práce s mládeží, jezdily do ní místní i přespolní spolky pracující s dětmi a mládeží. Po požáru byl zbytek stavby srovnán se zemí. [7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 148. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 168. 
  4. a b SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Roželov, s. 262-264. (česky) 
  5. Historické stavby Archivováno 25. 1. 2010 na Wayback Machine na webu obce Hvožďany
  6. a b Jiří Šindar:Zemřel pod cizím jménem; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, str. 128
  7. Po požáru dětského tábora lidé vyjadřují solidaritu a pomáhají [online]. denik.cz, 2019-7-6 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]