Voltuš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Voltuš
Kaple svaté Anny
Kaple svaté Anny
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Rožmitál pod Třemšínem
Okres Příbram
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 229 (2011)[1]
Katastrální území Rožmitál pod Třemšínem a Voltuš (20,9 km²)
PSČ 262 42
Počet domů 94 (2011)[1]
Voltuš
Voltuš
Další údaje
Kód části obce 184934
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Voltuš (německy Woltusch) je část města Rožmitál pod Třemšínem v okrese Příbram. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Rožmitálu pod Třemšínem. Prochází zde silnice II/191. Je zde evidováno 115 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 229 obyvatel.[3]

Voltuš je také název katastrálního území o rozloze 9,31 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1565.[4] Voltuš náležela k třemšínskému panství a po jeho zániku k rožmitálskému.[5]

Na okraji Voltuše u cesty do Hutí byla až do konce 19. století v provozu flusárna, kde se louhováním popela z dřevěného uhlí vyrábělo žíravé draslo (lidově z němčiny zvané flus), potřebné pro výrobu skla nebo také mýdla. Sklářských hutí byla v 17. a 18. století na Rožmitálsku celá řada.[6]

V roce 1932 byly v obci Voltuš (306 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 hostince, 2 kováři, výroba dřevěných skládacích metrů, pila, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Voltuš, truhlář.

Za druhé světové války zde vznikla ilegální odbojová skupina vedená Jaroslavem Pomplem, majitelem zdejší pily, a jeho řidičem Aloisem Hovorkou, představitelem tehdy ilegální KSČ. Na rozhraní let 1941 a 1942 se skupina sloučila s odbojovou skupinou v Rožmitále pod Třemšínem, kterou vedl František Lízl. Protifašistická odbojová skupina později dostala název „Rudá stráž“. Jaroslavův otec Karel Pompl byl ve Voltuši považován za opravdového vlastence. Jeho zásluhou byl v obci založen Sokol a pobočka spořitelny. Dále podporoval ochotnické divadlo, rozšířil místní knihovnu a podílel se na úpravě obce. Alois Hovorka byl za komunismu na úkor ostatních odbojářů včetně Pompla, glorifikován jakožto dělník a představitel KSČ, který se komunistickému režimu hodil do historie víc než majitel pily. Mnoho omylů se dopustil i historik Václav Jiřík, který Jaroslava Pompla označil jako člověka, který na oko přistoupil na spolupráci s gestapem.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od vesnice se nachází přírodní památka Třemešný vrch.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Anny – byla postavena roku 1927 na místě hasičského skladiště k památce padlých, jejichž jména (9) byla umístěna nad vchodem. Kaple má štíhlou věž s hodinami.[5]
  • Mohyla Jakuba Jana Ryby – Poblíž Voltuše se nachází kamenná mohyla v místě, kde 8. dubna 1815 spáchal sebevraždu Jakub Jan Ryba, místní učitel a hudební skladatel, který je autorem České mše vánoční.[5] Kamenný křížek s nápisem Modlete se za mně! pochází z roku 1854. Kamenný pomník zde stojí od 30. let 20. století.
  • Kočičí hrádek – Nad Voltuší se nachází tzv. Kočičí hrádek, skalnatý vršek (741 m) s vyhlídkou. Že zde nějaký hrad býval je mylné.[5]
  • Třemšín – vrch a pozůstatek hradu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 154. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 176. 
  5. a b c d SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Voltuš, s. 276-248. (česky) 
  6. PRÁŠIL, Petr. Rožmitálsko na starých pohlednicích a fotografiích. 1.. vyd. Hostivice: Baron, 2011. 203 s. ISBN 978-80-86914-37-4. S. 164-168. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1861. (česky a německy)
  8. HÁLA, František. Příspěvek k dějinám Rožmitálska v období let 1939 - 1948. [s.l.]: samonáklad, 2008. 244 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]