Třemšín (hrad)
| Třemšín | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | kolem roku 1200 |
| Zánik | po roce 1446 |
| Stavebník | Buzici |
| Poloha | |
| Adresa | Voltuš,  Česko |
| Souřadnice | 49°34′2″ s. š., 13°46′38″ v. d. |
  Třemšín | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 26079/2-2630 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třemšín byl hrad, nacházející se na stejnojmenné hoře Třemšín v jižní části středočeského pohoří Brdy, 7 km od Rožmitálu pod Třemšínem. Z hradu se zachovaly zbytky středověkého opevnění v romantické úpravě. Název hradu i vrcholu pochází od střemchy, která zde roste. Barvitější lidový výklad odkazuje na tři zlaté šíny – zlaté pruty, které podle jedné z mnoha místních pověstí tvoří poklad ukrytý v hradní studni. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V 10. století stávala na Třemšíně dvě opevněná hradiště. Kolem roku 1200 založil rod Buziců gotický hrad. Prvním známým pánem hradu je roku 1349 Beneš z Třemšína, roku 1389 Hroch z Třemšína a koncem 14. století Diviš z Třemšína a jeho synové Herš a Jodok Zajíc. Po zmizení hradního pána Jodoka a Heršově smrti daroval král Václav IV. roku 1403 hrad jako odúmrť Janu Zajíci z Třemšína. V následujících letech se zde vystřídalo několik majitelů. V roce 1408 se zde objevuje nové jméno Hroch z Maršovic. Podle Augusta Sedláčka by to mohl být nepřítel pánů z Třemšína, který se sídla násilně zmocnil, aby je změnil v loupežnické doupě. Odpovídal by tomu i list zaslaný Jindřichem z Rožmberka králi Václavovi roku 1410. Píše se v něm že na Třemšíně se shromažďují lupiči, kteří odtud škodí majetku kláštera v Nepomuku. Král však odpověděl, že mu dosud taková zpráva z Nepomuku nepřišla.[2] V době husitských válek se na hrad vrátil katolík Jan Zajíc a roku 1424 byl hrad dobyt a vypleněn husity. Ještě v letech 1436–1446 jej obýval Mikuláš Vepř řečený Svinda, ten byl zchudlým šlechticem, živícím se válečním řemeslem v cizích službách.[2] Poté hrad zpustl.
Zdeněk Lev z Rožmitálu získal roku 1528 od krále Ferdinanda I. povolení k obnovení hradu, ale obnova se z finančních důvodů neuskutečnila. Kolem roku 1800 nechal arcibiskup Salm upravit cesty (tzv. Salmova cesta) i samotný vrchol Třemšína kamennými valy, čímž byl však nenávratně zničen původní stav hradiště.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Když hrad v roce 1420 dobývali husité, hrad Třemšín dobře odolával. Palba z děl byla bezvýsledná. Po několik dnech obléhání již útočící strana neměla žádné střelivo. Jan Žižka už prý chtěl upustit od dalšího dobývání, když jeden voják nabral plnou přilbu lískových oříšků a naplnil jimi hlaveň děla. Vypálil proti hradní věži, která se porušená předchozí palbou, zřítila. Lískové oříšky pak napadaly do rozvalin hradu a další rok z nich vyrostly lískové keře s oříšky, které prý mají podobu husitské přilby. Jiná pověst vypráví o stejné události, jak z hradu utíkala dcera hradního pána. Utíkala před Žižkovými vojsky tajnou chodbou, která ústila na jižním svahu Třemšína. Když se v úprku přes hvožďanská pole ohlédla a uviděla hořící hrad, upustila klíče od tajné chodby. K večeru děvče doběhlo až k velikému rybníku, když se najednou přihnal prudký vít. Strhl jí z hlavy zlatou korunku, která spadla na hladinu rybníka. V tu noc dívka zmizela a o dalším jejím osudu se už nikdo nic nedozvěl. Mnozí se domnívali, že vyčerpaná dívka uklouzla na hrázi a spadla do rybníka kde se utopila. U Hvožďan se od té doby říká místu, kde dcera majitele hradu ztratila klíče, Na klíčích a rybník dostal jméno Zlatohlav.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-06]. Identifikátor záznamu 137231 : Výšinné opevněné sídliště - hradiště Třemšín, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: [s.n.], 1986. 332 s. ISBN 978-80-204-2360-3. Kapitola Král brdských lesů, s. 24.
- ↑ FIŠER, Bohuslav. Třemšínský poklad a jiné pověsti z kraje pod Třemšínem. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1976. 100 s.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online.
- SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6.
- ČÁKA, Jan. Brdské toulání. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983. 193 s. ISBN 978-80-204-2360-3.
- FIŠER, Bohuslav. Třemšínský poklad a jiné pověsti z kraje pod Třemšínem. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1976. 100 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třemšín na Wikimedia Commons - Třemšín na Hrady.cz
- Třemšín na Turistik.cz
