Křepenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křepenice

Pohled na vesnici z vrchu Libešova
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020B 540579
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Sedlčany
Historická země Čechy
Katastrální území Křepenice
Katastrální výměra 7,19 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 185 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 355 m n. m.
PSČ 264 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Křepenice
Křepenice 79
264 01 Sedlčany
Starosta Blanka Grošová
Oficiální web: krepenice-obec.cz
Email: krepenice@tiscali.cz
Křepenice
Křepenice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křepenice jsou obec a malá vesnice 5 km jižně od Cholína na Sedlčansku v okrese Příbram. První písemné zprávy o ní pochází z roku 1045.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky vsi se datují s pronikáním křesťanství do Čech. Osada patřila ke Kamýku a zásluhou Janem Lucemburským se stala obec ve 13. století samostatnou správní jednotkou. V roce 1322 daroval Křepenice Jan Lucemburský Heřmanovi z Milíčína a v roce 1352 byla ves připojena k rožmberským Sedlčanům.

Roku 1580 postoupil statek v Křepenicích se vsí Vilém z Rožmberka vzdělanému a podnikavému Jakubu Krčínu z Ječan, staviteli rybniční soustavy v Jižních Čechách. Krátce na to začal Jakub Krčín stavět renesanční tvrz s dvorcem, kterou pojmenoval Nový Hrádek Krčínov, po vzoru rožmberské Kratochvíle. Podle smlouvy měl majetek po Krčínově smrti připadnout zpět Vilému z Rožmberka, ale panství bylo předáno Zdeňkovi Vojtěchu Popelovi z Lobkovic, protože Vilémův dědic Petr Vok z Rožmberku mu panství prodal.

V době druhé světové války byla ves 31. října 1943 vystěhována a jako součást vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov sloužila zájmům německé armády. Severně od obce je pamětní kámen, připomínající koncentrační tábor SS.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Křepenice (307 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] cihelna, 2 hostince, 2 kováři, 2 krejčí, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, 2 truhláři.

Zajímavosti vsi[editovat | editovat zdroj]

Tvrz v Křepenicích
Památný strom - Lípa u Křepenic

Zajímavosti okolí[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází II/119 Dobříš - Cholín - Křepenice - Sedlčany.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Chotilsko, Milevsko, Praha, Sedlčany, Slapy.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Územím obce vedou cyklotrasy č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Svatý Jan - Cholín - Buš a č. 8132 Křepenice - Radíč - Vojkov.
  • Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa modrá turistická značka Svatý Jan - Zrůbek - Křepenice - Hrazany - Radíč.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 649. (česky a německy)
  8. http://stredocesky-kraj.5plus2.cz/rodina-zije-v-sidle-jakuba-krcina-d4d-/pribram.aspx?c=A130614_161627_ppd-pribram_15287
  9. http://hn.ihned.cz/c1-21061070-pevne-ver-statecne-hres

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]