Křepenice

Křepenice
	tvrz Křepenice
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ020B 540579
Pověřená obec	Sedlčany
Obec s rozšířenou působností	Sedlčany; (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)	Středočeský (CZ020)
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′11″ s. š., 14°20′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	203 (2022)
Rozloha	7,20 km²
Katastrální území	Křepenice
Nadmořská výška	355 m n. m.
PSČ	264 01
Počet domů	88 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Křepenice 79; 264 01 Sedlčany ; krepenice@tiscali.cz
Starosta	Jaroslav First
	Oficiální web: krepenice-obec.cz
	Křepenice
Další údaje
Kód obce	540579
Kód části obce	75931
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křepenice jsou obec na Sedlčansku v okrese Příbram. Žije zde 203^[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území a okolí Křepenic bylo osídleno již od pravěku.^[3] Na ostrohu nad Vltavou vzniklo hradiště pozdní doby kamenné Malé Kolo. V okolí Křepenic, Zvírotic, Líchov a Hříměždic je doloženo bohaté osídlení lidu knovízské kultury v mladší době bronzové (období popelnicových polí): pohřebiště na Kamenné hůrce, které pokračovalo ke Zvíroticům, je největším známým pohřebištěm této kultury.^[4]

První písemná zmínka o Křepenicích pochází z roku 1045. V roce 1322 daroval Křepenice Jan Lucemburský Heřmanovi z Milíčína a v roce 1352 byla ves připojena k rožmberským Sedlčanům.

Roku 1580 postoupil statek v Křepenicích se vsí Vilém z Rožmberka vzdělanému a podnikavému Jakubu Krčínu z Jelčan, staviteli rybniční soustavy v Jižních Čechách. Krátce na to začal Jakub Krčín stavět renesanční tvrz s dvorcem, kterou pojmenoval Nový Hrádek Krčínov, po vzoru rožmberské Kratochvíle. Podle smlouvy měl majetek po Krčínově smrti připadnout zpět Vilému z Rožmberka, ale panství bylo předáno Zdeňkovi Vojtěchu Popelovi z Lobkovic, protože Vilémův dědic Petr Vok z Rožmberka mu panství prodal.

V době nacistické okupace Československa za druhé světové války byla ves 31. října 1943 vystěhována a jako součást vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov sloužila zájmům německé armády. Severně od obce je pamětní kámen, připomínající koncentrační tábor SS.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany^[5]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany^[6]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany^[7]
1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany^[8]
1949 Pražský kraj, okres Sedlčany^[9]
1960 Středočeský kraj, okres Příbram
2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Společnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 byly v obci Křepenice (307 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:^[10] cihelna, 2 hostince, 2 kováři, 2 krejčí, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, 2 truhláři.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Tvrz v Křepenicích – V roce 1584 dal slavný rybníkář Jakub Krčín vybudovat renezanční vodní tvrz a nazval ji Nový hrádek Krčínov, v letech 1590–1597 v ní sídlil.^[11]^[12]
kaple na návsi

Zajímavosti okolí[editovat | editovat zdroj]

Drbákov - Albertovy skály – národní přírodní rezervace
hradiště Malé Kolo – směrem na Oboz (významná rekreační oblast) nad Vltavou leží hradiště Malé (Dolejší) Kolo. Původně to bylo výšinné sídliště chamské kultury v pozdní době kamenné. Později na stejném místě vyrostla středověká tvrz (hrádek)
středověká tvrz Velké (Horní) Kolo – ve tvaru kruhu, cca o průměru 45 metrů, obehnaná příkopem a valem

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Obcí prochází II/119 Dobříš - Cholín - Křepenice - Sedlčany.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Chotilsko, Milevsko, Praha, Sedlčany, Slapy.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Cyklistika – Územím obce vedou cyklotrasy č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Svatý Jan - Cholín - Buš a č. 8132 Křepenice - Radíč - Vojkov.
Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa Svatý Jan - Zrůbek - Křepenice - Hrazany - Radíč.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ SKLENÁŘ, Karel. Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné. Středočeský sborník historický. 1990, roč. 17, s. 5–80.
↑ BOUZEK, Jan; VOKOLEK, Vít. Knovíz Culture Cemeteries at Křepenice and Hřiměždice, Middle Vltava Region. Studia Hercynia. 2012, roč. XVI, čís. 1.
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 649. (česky a německy)
↑ http://stredocesky-kraj.5plus2.cz/rodina-zije-v-sidle-jakuba-krcina-d4d-/pribram.aspx?c=A130614_161627_ppd-pribram_15287^{[nedostupný zdroj]}
↑ http://hn.ihned.cz/c1-21061070-pevne-ver-statecne-hres

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Křepenice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Křepenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Křepenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Statistické údaje o obci

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] SKLENÁŘ, Karel. Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné. Středočeský sborník historický. 1990, roč. 17, s. 5–80.

[4] BOUZEK, Jan; VOKOLEK, Vít. Knovíz Culture Cemeteries at Křepenice and Hřiměždice, Middle Vltava Region. Studia Hercynia. 2012, roč. XVI, čís. 1.

[5] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[6] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[7] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[8] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.

[9] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.

[10] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 649. (česky a německy)

[11] ttp://stredocesky-kraj.5plus2.cz/rodina-zije-v-sidle-jakuba-krcina-d4d-/pribram.aspx?c=A130614_161627_ppd-pribram_15287^{[nedostupný zdroj]}

[12] ttp://hn.ihned.cz/c1-21061070-pevne-ver-statecne-hres

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]