V tomto článku je použita zastaralá šablona "PatičkaObecNav". Náhradou za ni má být šablona "ObecNav", tou by se měla nahradit.

Hřiměždice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hřiměždice
Kostel v Hřiměždicích

Kostel v Hřiměždicích

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 540285
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Dobříš
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,5 km²
počet obyvatel: 406 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 325 m n. m.
PSČ: 262 14 až 263 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Hřiměždice 46
26214 Hřiměždice
starosta / starostka: Jiří Novák
Oficiální web: http://hrimezdice.cz/
E-mail: hrimezdice.ou@seznam.cz

Hřiměždice
Red pog.png
Hřiměždice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hřiměždice (dříve Werměřice z německého Wermierzitz, nebo nepřesně Hříměždice) je obec, která se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Přesněji 13 km od Dobříše v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Slapy. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v k.ú. Hřiměždice žilo 417 obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Hřiměždice se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích

  • Hřiměždice (i název k. ú.)
  • Háje (leží v k. ú. Hřiměždice)
  • Vestec (součástí obce od roku 1961, k. ú. Vestec u Hřiměždic)

Součástí Hřiměždic byly i již zaniklé osady Byčice a Záběhlice.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • Území okolí Hřiměždic bylo osídleno už v době neolitu před cca 3 000 let př. n. l. Historické osídlení dokládají i nálezy v okolí Vltavy (tzv. Knovízské pohřebiště) z mladší doby bronzové (800 let př. n. l.)
  • První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
  • 1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[4]
  • 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Dobříš[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Dobříš

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hřiměždice (přísl. Byčice, Háje, Záběhlice, 510 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

lékař, autobusová doprava, cihelna, holič, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 2 lomy, mlýn, 4 obuvníci, obchod s obuví Baťa, pekař, porodní asistentka, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Hříměždice, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Anny z roku 1797 stojící na návsi, který prošel dvěma rekonstrukcemi. V 90. letech minulého století proběhla celková oprava fasády a dále v roce 2008 byla kompletně vyměněna střešní krytina včetně okapů. Při tomto kostelu jsou barokní sochy světců pocházející ze zrušeného kláštera v Obořišti.
  • Zámeček Hřiměždice - pochází ze začátku 18. století, který je postaven v klasicistním stylu baroka, v písemných zmínkách zmíněn už v roce 1788. Na střeše zámečku byla umístěna věžička s hodinami, která byla pravděpodobně v roce 1945 odstraněna. V 60. letech minulého století byl samotný zámek využíván jako sirotčinec. Autentickou denní rutinu v tomto sirotčinci si můžeme přečíst v knize od Jiřího Rezka Z(A)tracení parchanti. Po zrušení sirotčince zde byly uchovány dřevěné loutky, které sem byly převezeny z depozitáře divadelního oddělení Národního muzea. Momentálně tento zámeček není volně přístupný a bohužel pomalu chátrá...
  • Velmi známý byl i zdejší pivovar. Na začátku 20. století stával na místech dnešního kulturního domu s přilehlou hospodou a okolím. O tomto tehdejším minipivovaru se můžeme dočíst v mnoha knihách o starých pivovarech. Pivovar dlouhou dobu patřil místnímu panu Františku Wankovi, jehož rodina byla s Hřiměždicemi spjata už od roku 1860.
  • Název obce Hřiměždice prý vznikl od zdejšího statkáře pana Hřimezdy. V historických mapách můžeme objevit název Wermierzitz/Verměřice, toto přejmenování proběhlo za Protektorátu Čechy a Morava při národní germanizaci za 2. světové války.
  • V roce 1887 byl v Hřiměždicích založen sbor dobrovolných hasičů, který funguje do dnešní doby společně s další dobrovolnickou organizací - fotbalovým klubem TJ Vltavan Hřiměždice

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Známý Kujalův lom

  • V dnešní době jsou Hřiměždice všeobecně známé právě z důvodu zatopeného Kujalova lomu, který je v letních měsících cílem velkého množství lidí. A to nejen pro svoji vodní svěžest, ale především v konání skoků do vody pod názvem High jump. Název lomu je odvozeno od bývalého majitele, kterému ve zdejším okolí patřilo mnoho okolních kamenolomů v průběhu 20. století. Zašlou slávu těžby žuly nám dnes v tomto lomu připomíná na dně potopený důlní vozík. Po ukončení těžby se o tento lom začala zajímat armáda kvůli své velké hloubce, překvapivě průzračné vodě a v neposlední řadě i pro svojí blízkost od Prahy. Tehdejší armáda (Svazarm) zde sídlila od 70. let do konce 80. let. V tomto rozmezí let byl vybudován masivní ponton, který je využíván do dnešní doby pouze v minimálně změněné podobě (chybí pouze přístupová roura do kesonu). Zajímavostí bylo i to, že až v roce 2007 došlo k vytažení potápěčského kesonu ze dna lomu. Tento keson od odchodu vojska ztratil svojí funkci, nýbrž tehdy proběhla demontáž přístupové roury. V dnešní době by měl být vytažený keson v Lomečku ve Starém Klíčove u Domažlic. Co rozhodně stojí za zmínku je fakt, že na dnešním místě "houpačky" stával trup vojenského vrtulníku. Byl zde proto, aby si vojenští potápěči natrénovali skoky z vrtulníku do vody. Celý tento trup vrtulníku byl zavěšen na speciálním jeřábu, který umožnil celý vrtulník dostat nad vodu.
  • Jak už bylo zmíněno, lom je dnes známý pořádáním skoků do vody pod názvem High jump. Každoročně můžeme při této akci vidět profesionální skoky z 10ti, 12ti, 15ti a z bonusových 30ti metrů. Pro zpestření skoků je do závodu zakomponována i obří houpačka. Více informací naleznete na oficiálních stránkách této akce www.HIGHJUMP.cz
  • Lom je hojně využíván jako "kulisa" pro různé filmy či reklamní spoty. Některé scény můžeme vidět například v komedii 2Bobule (2009), Výchova dívek v Čechách (1997), Cesta peklem (1995). Z krátkých reklamních spotů to byla reklama na operátora bývalého Eurotelu s Roman Šebrle a Tomáš Dvořák.

Neznámé lomy v okolí

  • Krom Kujalova lomu se nachází v okolí Hřiměždic ještě 2 bývalé lomy (Na plachtě a Hájkův). Lom Na plachtě je dnes pod hladinou Slapské přehrady, který se nacházel naproti dnešním Bučilům (v těchto místech se nacházely známé a obávané Bučilské proudy). Do dnešní doby se zde dochoval pouze vyčnívající žulový ostrůvek z Vltavy, který můžeme shlédnout i v pohádce Zlatovláska.
  • Poslední lom (Hájkův) se nachází 400 metrů východně od Kujalova lomu. Spíše se jedná o vysokou skalní stěnu, tudíž je i bez vody.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vede silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 2,5 km od centra vede po Vesteckém mostě přes vodní nádrž Slapy silnice I/18 Rožmitál pod Třemšínem - Příbram - Sedlčany - Olbramovice.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2014

  • Autobusová doprava
-Linky:
300015 (D15)- Sedlčany-Dobříš (Arriva Praha)-2 páry spojů
300045 (D45)- Příbram-Hřiměždice,Vestec (Arriva Praha)-4 páry spojů
300055 (D55)- Dobříš-Nečín-Hřiměždice (Bosák Bus)-7 spojů
Aktuální veřejné spojení hledejte na IDOSu

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Pěší turistika
Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Vestec - Roviště - Kamýk nad Vltavou, zelená turistická značka Obory - Hřiměždice - Strž a žlutá turistická značka Nečín - Vrchy - Hřiměždice - Zadní Háje - Cholín.
  • Geocaching

Jelikož zdejší okolí se nachází na pahorkatině a v naprosté blízkosti vodní nádrže Slapy. Naskýtá se z okolních kopců a skal panoramatické pohledy do širokého okolí Středního povltaví. V katastrálním území se proto vyskytuje mnoho poschovávaných krabiček, které jsou umístěny na nejzajímavějších místech v okolí.

Občerstvení[editovat | editovat zdroj]

  • Hostince

Celoročně jsou v obci provozovány 2 hostince. První je "U jezírka", který se nachází na návsi. Druhým je "Hospoda Hřiměždice", která se nachází směrem k lomu po pravé straně. Součástí je i společenský sál (kdysi bývalé kino, které ukončilo svoji činnost roku 1997 promítnutím filmu Titanic). Dnes se sál využívá pro místní společenské události (plesy, karneval, koncerty.

  • Další možnosti

Bar "Plážový frája" u místního lomu který je otevřen v hlavní letní sezoně. Dále "klubovna" na hřišti TJ Vltavan Hřiměždice, která je otevřena pouze při domácím fotbalovém utkání.

Sport a sportovní využití[editovat | editovat zdroj]

  • V obci je k dispozici fotbalové hřiště, kde působí místní fotbalový oddíl TJ Vltavan Hřiměždice s mužstvy A a B. Mužstva dorostu a žáků po letech aktivní činnosti zanikli. V areálu kromě fotbalového hřiště se nachází i asfaltová hrací plocha s rozměry pro tenis a nohejbal, včetně dvou betonových stolů pro stolní tenis.
  • Další a dnes již zřídkakdy využívaným hřištěm na nohejbal je v oblasti chatové oblasti "Kovárna-Pískovna" v blízkosti motokrosové trati "Pískovna" - dnes také bez využití.
  • Bývalý Kujalův lom, nebo řeka Vltava je ideálním místem pro vodní rekreaci. Další lokalitou pro aktivní odpočinek je tzv. Čertova skála naproti Bučilům, na které je umístěno mnoho horolezeckých tras.
  • Zdejší kraj je ideálním pro turistiku, nebo cykloturistiku.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Retrospektivní lexikon obcí
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 392. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]