Hřiměždice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hřiměždice
Kostel v Hřiměždicích
Kostel v Hřiměždicích
Znak obce HřiměždiceVlajka obce Hřiměždice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020B 540285
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíDobříš
Okres (LAU 1)Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel398 (2021)[1]
Rozloha8,5 km²
Nadmořská výška325 m n. m.
PSČ262 14 až 263 01
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduHřiměždice 46
26214 Hřiměždice
obec@hrimezdice.cz
StarostaJiří Novák
Oficiální web: hrimezdice.cz
Hřiměždice
Hřiměždice
Další údaje
Kód obce540285
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřiměždice (německy Wermierzitz) je obec, která se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Přesněji 13 km od Dobříše v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Slapy. Z geomorfologického hlediska se obec nachází v Benešovské pahorkatině s nejvyšším vrcholem Na Hvězdáři [452 m n. m.]. Žije zde 398[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z příjmení Hrměžď ve významu ves lidí Hrměžďových. Samotné příjmení vychází ze staročeského slova hrměžď, které označovala hlemýždě. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hiermeszicz (1325), Hirmiezdicz (1326), „in Hrzymezdicz“ (1382, 1383), „in villa Hrzymyedcziczich“ (1383), „de Hrmysesdicz“ (1400), Hrměždice (1490), Hrmezdicze (1562), „ve vsi hrmizdiczych“ (1569), „na břehu Hermiezdskym“ (1570), „k Herzmiždiczuom“ (1580), Heržmanicze a Wermierzicze (1653), Wermeržycze (1714), Werměřitz a Wermieřitz (1849), a Hřiměždice nebo Verměřice (1854).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území okolí Hřiměždic bylo osídleno už v době neolitu před cca 3 000 let př. n. l. Historické osídlení dokládají i nálezy v okolí Vltavy (knovízské pohřebiště) z mladší doby bronzové (800 let př. n. l.).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325.[3]

V roce 1887 byl v Hřiměždicích založen sbor dobrovolných hasičů, který funguje do dnešní doby společně s fotbalovým klubem TJ Vltavan Hřiměždice.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Hřiměždice se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích:

  • Hřiměždice (i název k. ú.)
  • Háje (leží v k. ú. Hřiměždice)
  • Vestec (součástí obce Hřiměždice jsou od roku 1961, k. ú. Vestec u Hřiměždic)

Součástí Hřiměždic byly i již zaniklé osady Byčice a Záběhlice.[4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
  • 1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[7]
  • 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Dobříš[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Dobříš

Společnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 byly v obci Hřiměždice (přísl. Byčice, Háje, Záběhlice, 510 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, autobusová doprava, cihelna, holič, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 2 lomy, mlýn, 4 obuvníci, obchod s obuví Baťa, pekař, porodní asistentka, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Hříměždice, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky.

Celoročně jsou v obci provozovány dva hostince. První hostinec U Jezírka se nachází na návsi v Hřiměždicích, který se vybudoval při akci Z. Druhým hostincem je Hospoda Hřiměždice, která se nachází v těsné blízkosti místního zámku. Součástí tohoto hostince je i společenský sál (během 90. let minulého století byl tento sál využíván i ke kinematografii). Činnost kina byla ukončena promítnutím filmu Titanic v roce 1997. V současné době je tento sál využíván převážně pro místní společenské události jakou jsou plesy, karnevaly a občasné koncerty. V letních měsících je otevřen u místního lomu menší bar. Při fotbalových utkáních a hasičských soutěžích je otevřena klubovna s rychlým občerstvením na místním fotbalovém hřišti.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V obci je k dispozici fotbalové hřiště, kde působí místní fotbalový oddíl TJ Vltavan Hřiměždice s mužstvy A a B. Mužstva dorostu a žáků po letech aktivní činnosti zanikla. V areálu kromě fotbalového hřiště se nachází i asfaltová hrací plocha s rozměry pro tenis a nohejbal, včetně dvou betonových stolů pro stolní tenis. Další možností pro využití volného času je hřiště na nohejbal v oblasti chatové oblasti Kovárna-Pískovna. V těsné blízkosti se nachází i pískovna, kde v dřívějších dobách byla vybudována motokrosová trať.

Lomy[editovat | editovat zdroj]

Kujalův lom (lom Hřiměždice)[editovat | editovat zdroj]

Lom Hřiměždice (ponton)
Lom Hřiměždice (informativní cedule)

V dnešní době jsou Hřiměždice všeobecně známé z důvodu zatopeného lomu, který je v letních měsících cílem velkého množství lidí. Důvodem tak velké návštěvnosti je jeho relativně blízká vzdálenost od Prahy a každoroční skoky do vody (High jump), který tento lom ještě více zviditelnil.

Hřiměždický lom neboli bývalý Kujalův lom je odvozen od bývalého majitele, kterému ve zdejším okolí patřily okolní kamenolomy v první polovině 20. století. Zatopení lomu proběhlo pravděpodobně začátkem/během 2. světové války. Památku na těžbu žuly ve zdejším lomu dodnes připomíná pouze potopený důlní vozík. V průběhu 70. let se o lom začal zajímat Svazarm, který zde vybudoval své výcvikové středisko. Stěžejní stavbou se stal dodnes používaný ponton. Bohužel do dnešní doby se již nedochovala řada příslušenství (např. keson). Tento keson byl v roce 2006 vytažen a převezen na renovaci do Lomečku ve Starém Klíčově u Domažlic. Jeho technický stav nebyl pravděpodobně ve vyhovující stavu. Tudíž nedošlo k opětovnému použití v tomto jiném lomu. Keson je dnes umístěn na břehu Lomečku.

Na místě dnešní "houpačky" stával do konce 80. let trup vojenského vrtulníku Mi-4. Tento trup vrtulníku byl zavěšen na speciálním jeřábu, kterým bylo umožněno přemisťování trupu, tak i jeho změnu výšky nad vodní hladinu. Hlavním účelem tohoto trenažéru bylo co nejvěrněji navodit pro vojenské potápěče seskoky do vody z vrtulníku.

Lom lze spatřit v mnoha českých filmech např. 2Bobule (2009), Výchova dívek v Čechách (1997) nebo Cesta peklem (1995).

Další lomy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Kromě Kujalova lomu se nachází v okolí Hřiměždic ještě dva bývalé lomy (Na plachtě a Hájkův). Lom Na plachtě je dnes pod hladinou Slapské přehrady, který se nacházel naproti dnešním Bučilům (v těchto místech se nacházely známé a obávané Bučilské proudy). Do dnešní doby se zde dochoval pouze vyčnívající žulový ostrůvek z Vltavy, který lze zhlédnout i v pohádce Zlatovláska.

Poslední lom (Hájkův) se nachází 400 metrů východně od Kujalova. Jedná se ale o jakousi skalní roklinu bez vody, takže zde koupání není možné.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 2,5 km od centra vede po Vesteckém mostě přes vodní nádrž Slapy silnice I/18 Rožmitál pod Třemšínem – Příbram – Sedlčany – Olbramovice.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2014 Do obce zajíždí tři linky autobusové dopravy:

  • 300015 (D15) – Sedlčany-Dobříš (Arriva Praha) – 2 páry spojů
  • 300045 (D45) – Příbram-Hřiměždice,Vestec (Arriva Praha) – páry spojů
  • 300055 (D55) – Dobříš-Nečín-Hřiměždice (Bosák Bus) – 7 spojů

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Bývalý Kujalův lom, nebo řeka Vltava je ideálním místem pro vodní rekreaci. Další lokalitou pro aktivní odpočinek je tzv. Čertova skála naproti Bučilům, na které je umístěno mnoho horolezeckých tras. Zdejší kraj je také ideálním pro pěší turistiku, nebo cykloturistiku. Územím obce vedou červeně značená turistická trasa Vestec – Roviště – Kamýk nad Vltavou, zeleně značená trasa Obory – Hřiměždice – Strž a žlutě značená trasa Nečín – Vrchy – Hřiměždice – Zadní Háje – Cholín.

Jelikož zdejší okolí se nachází na pahorkatině v naprosté blízkosti vodní nádrže Slapy naskýtá se z okolních kopců a skal panoramatické pohledy do širokého okolí Středního Povltaví. V katastrálním území se proto v rámci hry geocaching vyskytuje mnoho poschovávaných krabiček, které jsou umístěny na nejzajímavějších místech v okolí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Anny z roku 1797 stojící na návsi prošel dvěma rekonstrukcemi. V 90. letech minulého století proběhla celková oprava fasády a dále v roce 2008 byla kompletně vyměněna střešní krytina včetně okapů. Při tomto kostelu jsou barokní sochy světců pocházející ze zrušeného kláštera v Obořišti.
  • Zámeček Hřiměždice pochází ze začátku 18. století a postavený ve stylu klasicistního baroka. V písemných zmínkách je poprvé zmíněn v roce 1788. Na střeše zámečku byla umístěna věžička s hodinami, která byla v roce 1949 odstraněna. V 60. letech minulého století byl samotný zámek využíván jako sirotčinec. Autentickou denní rutinu v tomto sirotčinci je možno přečíst v knize od Jiřího Rezka Z(A)tracení parchanti. Po zrušení sirotčince zde byly uchovány dřevěné loutky, které sem byly převezeny z depozitáře divadelního oddělení Národního muzea. Momentálně tento zámeček není volně přístupný.
  • Velmi známý byl i zdejší pivovar. Na začátku 20. století stával na místech dnešního kulturního domu s přilehlou hospodou a okolím. O tomto tehdejším minipivovaru se lze dočíst v mnoha knihách o starých pivovarech. Pivovar dlouhou dobu patřil místnímu panu Františku Wankovi, jehož rodina byla s Hřiměždicemi spjata už od roku 1860. Po druhé světové válce byla rodina z důvodu rakouské státní příslušnosti na základě dekretů prezidenta Beneše zbavena vlastnictví a vystěhována.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Hřiměždice, s. 774–775. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hřiměždice – zámek. 
  4. Retrospektivní lexikon obcí
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 392. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]