Hřiměždice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hřiměždice

Kostel v Hřiměždicích
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020B 540285
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Dobříš
Historická země Čechy
Katastrální výměra 8,5 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 406 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 325 m n. m.
PSČ 262 14 až 263 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Hřiměždice 46
26214 Hřiměždice
Starosta Jiří Novák
Oficiální web: hrimezdice.cz
Email: hrimezdice.ou@seznam.cz
Hřiměždice
Red pog.svg
Hřiměždice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřiměždice (dříve Werměřice, německý zápis Wermierzitz) je obec, která se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Přesněji 13 km od Dobříše v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Slapy. Žije zde 406[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Hřiměždice se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích:

  • Hřiměždice (i název k. ú.)
  • Háje (leží v k. ú. Hřiměždice)
  • Vestec (součástí obce od roku 1961, k. ú. Vestec u Hřiměždic)

Součástí Hřiměždic byly i již zaniklé osady Byčice a Záběhlice.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území okolí Hřiměždic bylo osídleno už v době neolitu před cca 3 000 let př. n. l. Historické osídlení dokládají i nálezy v okolí Vltavy (tzv. Knovízské pohřebiště) z mladší doby bronzové (800 let př. n. l.). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325.

Název obce Hřiměždice prý vznikl od zdejšího statkáře pana Hřimezdy. V katastrálních mapách lze objevit název Verměřice (německý přepis Wermierzitz). Je možné též dovodit, že název obce vznikl též z etymologického spojení slov „věrná“ a „měřice“ (objemová míra o velikosti 61,49 litru).

V roce 1887 byl v Hřiměždicích založen sbor dobrovolných hasičů, který funguje do dnešní doby společně s další dobrovolnickou organizací - fotbalovým klubem TJ Vltavan Hřiměždice. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v k.ú. Hřiměždice žilo 417 obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
  • 1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[5]
  • 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Dobříš[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Dobříš

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hřiměždice (přísl. Byčice, Háje, Záběhlice, 510 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] lékař, autobusová doprava, cihelna, holič, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 2 lomy, mlýn, 4 obuvníci, obchod s obuví Baťa, pekař, porodní asistentka, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Hříměždice, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Anny z roku 1797 stojící na návsi, který prošel dvěma rekonstrukcemi. V 90. letech minulého století proběhla celková oprava fasády a dále v roce 2008 byla kompletně vyměněna střešní krytina včetně okapů. Při tomto kostelu jsou barokní sochy světců pocházející ze zrušeného kláštera v Obořišti.
  • Zámeček Hřiměždice – pochází ze začátku 18. století, který je postaven v klasicistním stylu baroka, v písemných zmínkách zmíněn už v roce 1788. Na střeše zámečku byla umístěna věžička s hodinami, která byla v roce 1949 odstraněna. V 60. letech minulého století byl samotný zámek využíván jako sirotčinec. Autentickou denní rutinu v tomto sirotčinci si je možno přečíst v knize od Jiřího Rezka Z(A)tracení parchanti. Po zrušení sirotčince zde byly uchovány dřevěné loutky, které sem byly převezeny z depozitáře divadelního oddělení Národního muzea. Momentálně tento zámeček není volně přístupný.
  • Velmi známý byl i zdejší pivovar. Na začátku 20. století stával na místech dnešního kulturního domu s přilehlou hospodou a okolím. O tomto tehdejším minipivovaru se lze dočíst v mnoha knihách o starých pivovarech. Pivovar dlouhou dobu patřil místnímu panu Františku Wankovi, jehož rodina byla s Hřiměždicemi spjata už od roku 1860. Po druhé světové válce byla rodina z důvodu rakouské státní příslušnosti na základě dekretů prezidenta Beneše zbavena vlastnictví a vystěhována.

Lomy[editovat | editovat zdroj]

Kujalův lom[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době jsou Hřiměždice všeobecně známé právě z důvodu zatopeného Kujalova lomu, který je v letních měsících cílem velkého množství lidí. A to nejen pro možnost koupání, ale především v konání skoků do vody známé jako akce High jump.

Název lomu je odvozen od bývalého majitele, kterému ve zdejším okolí patřilo mnoho okolních kamenolomů v průběhu 20. století. Zašlou slávu těžby žuly dnes v tomto lomu připomíná na dně potopený důlní vozík. Po ukončení těžby se o tento lom začala zajímat armáda kvůli své velké hloubce, překvapivě průzračné vodě a v neposlední řadě i pro svojí blízkost od Prahy. Tehdejší Svazarm zde sídlil od 70. let do konce 80. let a v tomto rozmezí let byl vybudován masivní ponton, který je využíván do dnešní doby pouze v minimálně změněné podobě (chybí přístupová roura do kesonu). Zajímavostí bylo i to, že až v roce 2007 došlo k vytažení potápěčského kesonu ze dna lomu. Tento keson od odchodu vojska ztratil svojí funkci z toho důvodu, že přístupová roura byla demontována. V dnešní době by měl být tento vytažený keson v Lomečku ve Starém Klíčově u Domažlic.

Na místě dnešní "houpačky" také stával trup vojenského vrtulníku, ze kterého vojenští potápěči trénovali skoky z vrtulníku do vody. Celý tento trup vrtulníku byl zavěšen na speciálním jeřábu, který umožnil celý vrtulník dostat nad vodu.

Lom je hojně využíván jako "kulisa" pro různé filmy či reklamní spoty. Některé scény lze vidět například v komedii 2Bobule (2009), Výchova dívek v Čechách (1997) nebo Cesta peklem (1995). Z krátkých reklamních spotů to byla reklama na operátora bývalého Eurotelu s Roman Šebrle a Tomáš Dvořák.

Další lomy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Krom Kujalova lomu se nachází v okolí Hřiměždic ještě dva bývalé lomy (Na plachtě a Hájkův). Lom Na plachtě je dnes pod hladinou Slapské přehrady, který se nacházel naproti dnešním Bučilům (v těchto místech se nacházely známé a obávané Bučilské proudy). Do dnešní doby se zde dochoval pouze vyčnívající žulový ostrůvek z Vltavy, který lze zhlédnout i v pohádce Zlatovláska.

Poslední lom (Hájkův) se nachází 400 metrů východně od Kujalova. Jedná se ale o jakousi skalní roklinu bez vody, takže koupání není možné.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 2,5 km od centra vede po Vesteckém mostě přes vodní nádrž Slapy silnice I/18 Rožmitál pod Třemšínem - Příbram - Sedlčany - Olbramovice.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2014

Do obce zajíždí tři linky autobusové dopravy:

  • 300015 (D15) - Sedlčany-Dobříš (Arriva Praha) – 2 páry spojů
  • 300045 (D45) - Příbram-Hřiměždice,Vestec (Arriva Praha) – páry spojů
  • 300055 (D55) - Dobříš-Nečín-Hřiměždice (Bosák Bus) – 7 spojů

Restaurace[editovat | editovat zdroj]

Celoročně jsou v obci provozovány dva hostince. První je "U jezírka", který se nachází na návsi. Druhým je "Hospoda Hřiměždice", která se nachází směrem k lomu po pravé straně. Součástí je i společenský sál (kdysi bývalé kino, které ukončilo svoji činnost roku 1997 promítnutím filmu Titanic). Dnes se sál využívá pro místní společenské události (plesy, karneval, koncerty).

Dalšími je bar "Plážový frája" u místního lomu, který je otevřen v hlavní letní sezoně, a "klubovna" na hřišti TJ Vltavan Hřiměždice, která je otevřena pouze při domácím fotbalovém utkání.

Sport a turistika[editovat | editovat zdroj]

V obci je k dispozici fotbalové hřiště, kde působí místní fotbalový oddíl TJ Vltavan Hřiměždice s mužstvy A a B. Mužstva dorostu a žáků po letech aktivní činnosti zanikla. V areálu kromě fotbalového hřiště se nachází i asfaltová hrací plocha s rozměry pro tenis a nohejbal, včetně dvou betonových stolů pro stolní tenis. Další a dnes již zřídkakdy využívaným hřištěm na nohejbal je v oblasti chatové oblasti "Kovárna-Pískovna" v blízkosti motokrosové trati "Pískovna" - dnes také bez využití.

Bývalý Kujalův lom, nebo řeka Vltava je ideálním místem pro vodní rekreaci. Další lokalitou pro aktivní odpočinek je tzv. Čertova skála naproti Bučilům, na které je umístěno mnoho horolezeckých tras. Zdejší kraj je také ideálním pro turistiku, nebo cykloturistiku. Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Vestec - Roviště - Kamýk nad Vltavou, zelená turistická značka Obory - Hřiměždice - Strž a žlutá turistická značka Nečín - Vrchy - Hřiměždice - Zadní Háje - Cholín.

Jelikož zdejší okolí se nachází na pahorkatině a v naprosté blízkosti vodní nádrže Slapy naskýtá se z okolních kopců a skal panoramatické pohledy do širokého okolí Středního povltaví. V katastrálním území se proto v rámci hry geocaching vyskytuje mnoho poschovávaných krabiček, které jsou umístěny na nejzajímavějších místech v okolí.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Retrospektivní lexikon obcí
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 392. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]