Smolotely

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Smolotely
Kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie na Makové hoře
Kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie na Makové hoře
Znak obce SmolotelyVlajka obce Smolotely
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020B 541311
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Obec s rozšířenou působností Příbram
Pověřená obec Příbram
Historická země Čechy
Katastrální území Smolotely
Katastrální výměra 10,92 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 242 (2019)[3]
Nadmořská výška 439 m n. m.
PSČ 262 63
Zákl. sídelní jednotky 4[1]
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Smolotely 21
26263 Smoletely[2]
Starosta Štěpán Šedivý
Oficiální web: www.obec-smolotely.cz
E-mail: ou-smolotely@volny.cz
Smolotely
Smolotely
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Smolotely se nachází v okrese Příbram přibližně 5 km západně od hráze Orlické přehrady. Její součástí jsou vsi Smolotely, Smolotelky, Draha a Dalskabáty a řada samot. Žije zde 242[3] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně již koncem doby bronzové v okolí dnešních Smolotel bylo první známé osídlení (na vrchu zvaném Hradiště bylo vědeckým průzkumem doloženo slovanské hradiště). V 9. století byl na území dnešní obce Smolotely pravděpodobně trh se smolou (z toho pravděpodobně pochází název dnešní název obce – Smolotely). Z roku 1336 pochází první písemná zmínka v majestátu Jana Lucemburského.

První písemná zmínka o zdejší gotické tvrzi je z roku 1515 (pro její existenci svědčí zkosené zdi na jedné ze stran dnešního zámku). Roku 1605 koupil tvrz rod Chanovských z Dlouhé Vsi. Za třicetileté války byl východně od dnešních Smolotelek švédský vojenský tábor. Jan Felix Chanovský z Dlouhé vsi nechal vystavět v letech 1719–1722 poutní kostel na nedalekém vrchu Maková (název od: má kovy). V tomto období byla také přestavěna zdejší gotická tvrz na barokní zámek (1706–1732). První písemná zmínka o zámku je z 28. dubna 1732. K zámku v této době náležel ještě pivovar s chmelnicí a postupně se stavěly další budovy pro hospodářské účely.

Barokní zámek v obci je k roku 2012 ve špatném technickém stavu

První světová válka ho nijak významně neovlivnila. V roce 1915 zámek a lesní panství získal v dražbě známý pražský advokát Eduard Schwarz. Po jeho smrti v roce 1938 celá rodina s výjimkou syna Karla (který zemřel v Osvětimi) emigrovala před nacismem do Ekvádoru. Majetek zabrala Německá říše. Po roce 1945 bylo panství vráceno dceři Emě, ale bylo opět v roce 1948 zestátněno. Zámek spravovala obec, konaly se zde zábavy a filmové promítání, sídlila zde ordinace praktického lékaře a také mateřská škola a sloužila kanceláři místního národního výboru. Zámek ale bez údržby chátral a tak byl roku 1988 místním národním výborem opuštěn. V roce 1996 se o zámek a další majetek přihlásil v rámci restitucí Josef Kohn, matematik světového jména, vnuk Eduarda Schwarze. Vysokým nákladem nechal zrekonstruoval bývalý pivovar, který byl přeměněn na penzion se sálem, který je centrem společenského dění v obci. Rekonstrukce zámku, poznamenaného dlouhodobým užíváním lidosprávou bez údržby, ale vyžaduje obrovskou finanční investici, kterou nelze z provozu lesního panství pokrýt. V roce 2006 byla schválena vlajka a znak obce.


Budova bývalého pivovaru, v současnosti penzionu s hospodou

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Smolotely (642 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] nákladní autodoprava, cihelna, 3 hostince, klempíř, kolář, 2 kováři, 3 krejčí, akademický malíř, 4 mlýny, 2 obuvníci, 3 pily, pokrývač, 3 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, truhlář, 2 velkostatky.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2010–2014 Alois Bučil
  • 2014 - 2018 Pavel Patera
  • 10/2018 - 06/2019 Miroslav Mařík
  • 06/2019 Štěpán Šedivý

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V okolí se nachází několik významných stavení a pamětihodností. Na nedalekém vrchu Maková stojí barokní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské. Přímo v obci leží chátrající barokní zámek a bývalý pivovar. Po památkách okolí Smolotel provází naučná stezka Okolím Smolotel a Makové hory (v provozu od listopadu 2009).

Kostel na Makové hoře
  • kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské – Kostel je vystavěn v barokním slohu (dokončen roku 1722) architektem Carlem Antonio Canevallem. Současně s vysvěcením byla přinesena Milostná soška Panny Marie Škapulířské. Kostel je tedy zasvěcen sv. Janu Křtiteli a Panně Marii Škapulířské. Na stropech kostela jsou například malby čtyř evangelistů od Josefa Bosáčka (přítele Mikoláše Alše). Mše se tu konají jen jednou měsíčně. V některých pramenech se uvádí, že na počátku existence kostela stál opodál karmelitánský klášter s ambity. O této informaci se však velmi spekuluje. Dnes se na Makové nachází pouze kostel a opodál bývalá fara. Klášter ani jeho pozůstatky však nikoli. Za první světové války přišel kostel o zvony a málem i o varhany. Dnes je celý kostel zrekonstruován.
  • bývalý barokní zámek – Nejprve gotická tvrz, v letech 1706–1732 přestavěna na barokní zámek. Za druhé světové války majitelé zámku deportováni do Osvětimi. Od této doby se stává zámek státním. V období komunismu dějiště mnoha kulturních akcí. Dnes vlastní zámek restituent.
  • Panský mlýn – Leží přibližně 0,5 km severně od Smolotelek na Líšnickém potoce. V první polovině 20. století nahrazeno mlýnské kolo Francisovou turbínou. Provoz zastaven roku 1946. Poháněn náhonem z Drahy. Dnes slouží jako obytný dům.
  • Vopičkův mlýn – První zmínka z roku 1620 na zlatonosném Líšnického potoce. Každý rok namlel kolem 200 tun mouky. Provoz mlýna zastaven v roce 1946. Dnes slouží jako obytný dům.
Pohled na Makovou horu a Smolotely od silnice směr obce Pečičky
  • Parní mlýn (Parník) – dobře se zachoval ojedinělý cihlový komín viditelný již zdaleka (cihly na jeho stavbu byly vyrobeny na zakázku). Budova samotného parního mlýna zbourána. Dnes opodál se nachází chladící rybníček a obytnou vilu.
  • pivovar – první zmínka je z roku 1605 jako zámecký pivovar. Výroba v roce 1870 činila 15 000 hektolitrů za rok. Už téměř od počátku k pivovaru náležela vlastní chmelnice. Pivovar zanikl v počátečním období první světové války (zabavení měděných kotlů na vaření piva). Dnes je část zrekonstruovaná jako Pension Smolotel.
  • lihovar – První zmínka pochází z let 1650–1670. Na konci druhé světové války vyrabován ruskou armádou. Dnes se nachází v areálu dnešního Zemědělského družstva.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • František Bučil (1894–1955), římskokatolický kněz, děkan v Sedlčanech, oběť komunistického režimu

Služby[editovat | editovat zdroj]

U silnice směr obec Pečičky se nachází i dvojice vzrostlých památných dubů

V obci se nachází pobočka České pošty, místní hospoda, smíšené zboží a obecní úřad.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Z Příbrami do Smolotel se nejlépe dostanete, když po silnici těsně před Milínem na okamžik odbočíte na silnici 4 a z té odbočíte na Pečičky. Po této komunikaci dojedete přes Pečičky až do Smolotel.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Do obce vedla autobusová linka Příbram-Smolotely (v pracovní dny 3 spoje) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.).

Veřejná doprava 2016

  • Autobusová doprava – Do obce vede autobusová linka Příbram-Smolotely (v pracovní dny 4 páry spojů) (dopravce Arriva Praha, s. r. o.). V docházkové vzdálenosti 2,7 km se nachází zastávka Pečice,Pečičky obsluhovaná linkou Příbram-Klučenice i s víkendovým provozem (dopravce Arriva Praha, s. r. o.).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice – Smolotely – Milín – Příbram.
  • Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Příbram – Háje – Smolotely – Dolní Líšnice – Solenice a zelená turistická značka Bohostice-rozcestí – Smolotely – Horní Líšnice – Obory.
  • Naučné stezky – Kolem obce vede okružní naučná stezka naučná turistická značka Okolím Smolotel a Makové.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Oficiálně se obec nečlení na části. Jsou v ní evidovány čtyři základní sídelní jednotky, vesnice Smolotely, Smolotelky, Draha a Dalskabáty. K obci patří i několik samot podél Líšnického potoka: Hamr, Parník, Panský Mlýn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=541311&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat
  2. http://www.obec-smolotely.cz/index.php?menu=povinne-informace#
  3. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. ;. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]