Mirovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Písecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mirovice (rozcestník).
Mirovice
Náměstí městečka
Náměstí městečka
Znak města MiroviceVlajka města Mirovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0314 549592
Pověřená obec Mirovice
Obec s rozšířenou působností Písek
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 622 (2020)[1]
Rozloha 22,06 km²
Nadmořská výška 433 m n. m.
PSČ 398 06
Počet částí obce 9
Počet k. ú. 7
Počet ZSJ 9
Kontakt
Adresa městského úřadu Masarykovo nám. 38, 39806 Mirovice
mumirovice@iol.cz
Starosta Bc. Josef Vejšický
Oficiální web: www.mirovice-mesto.cz
Mirovice
Mirovice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirovice (německy Mirowitz) jsou převážně zemědělské městečko ležící v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. Žije v nich přibližně 1 600[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky městečko spadalo do kraje Prácheňského. V městečku a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mirovicích.
  • Nejstarší částí městečka je kostel sv. Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počápel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou).
  • Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Autor sochařské výzdoby není s jistotou znám, někdy se uvádí syn Kiliana Dietzenhofera, pravděpodobnější je však autorství J. J. Schlansowského.
  • Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866-1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (č. p. 77) na jižní straně náměstí, dílo prof. A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.
  • Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na VIII. olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
  • Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází vzácný a pozoruhodný židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680, posléze byl rozšířen roku 1731). Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.
Židovský hřbitov při polní cestě do Myslína
  • V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300m od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené.(Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.)
  • Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly.[2]
  • Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna.[2]
  • Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku.[3]
  • Husitský kostel sv. mučedníků kostnických; Jana Husa a Jeronýma Pražského. Nachází se na okraji města. Vyhořel na jaře 2015. Postupně však byl obnoven a modernizován. O kostele byl dokonce natočen dokument.[4] Kostel je místem duchovní obnovy. Navazuje na utrakvistickou tradici Těla a Krve Páně.

Přírodní pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrovu“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy - přírodní památku Nerestský lom - lze spatřit 1 km jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů (jsou chráněným přírodním územím), mimo jiné lze zde spatřit výra velkého (Bubo bubo), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je ca. 0,5 km vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem je dnes JZD Plíškovice a Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.

Panorama městečka

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 32. 
  3. Kapličky, s. 56
  4. https://www.youtube.com/watch?v=8Po75J7HC9g
  5. Radniční zpravodaj Mirovicko, říjen 2010, zpráva o návštěvě z partnerské obce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexandr Debnar: Neznámý barokní malíř oltářních obrazů Jan Chlumecký a Mirovice, in: Výběr z prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č.4, roč. XXX./1993.
  • Alexandr Debnar: Rodina barokního malíře Jana Chlumeckého ve světle mirovických farních matrik, in: Výběr...č.2, roč. XXXV./1998.
  • Alexandr Debnar: K neúplné interpretaci královské listiny dokládající historickou těžbu zlata u Nerestců na Písecku, in: Podbrdsko, sborník SokA a Okresního muzea v Příbrami, roč. VII./2000.
  • Alexandr Debnar: Několik indicií k možné středověké těžbě zlata u Horosedel a dalších vesnic bývalého příbramského panství na dnešním Mirovicku, in: Podbrdsko...roč. VII./2001.
  • Alexandr Debnar: Pověsti z Blatenska a Mirovicka I-II. Prácheňské nakladatelství, Písek, 2002, 2006.
  • Alexandr Debnar: K otázce těžby zlata v okolí Letů, in: Podbrdsko...roč.IX./2002.
  • Alexandr Debnar: Radkovcové z Mirovic. Genealogická, heraldická a sfragistická poznámka k nejstarším dějinám rodu, in: Podbrdsko..., roč. X/2003.
  • Alexandr Debnar: Mirovická privilegia, in: Podbrdsko..., roč. XI./2004.
  • Alexandr Debnar: Z (vlastních) nových archeologických objevů na Mirovicku, in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, jednotlivé články v číslech: červen, červenec, srpen, listopad, prosinec 2001, květen, červen, červenec, září, listopad, prosinec 2002, leden, únor, duben, červen, srpen, září a listopad 2003.
  • Ivo Chlupáč a kol.: Geologická minulost České republiky. Academia, Praha 2002.
  • František Růžička: Mirovice na prahu století 1. - 3. České Budějovice 2002 - 2003.
  • Jan Toman: Mirovicko v literatuře, umění a vědě, Beroun 1940.
  • Jan Toman: Mirovické radnice, Mirovice 1945.
  • Jan Toman: Dějiny města Mirovic I. (Stavební vývoj, obyvatelstvo a dějiny domů). MNV v Mirovicích, 1948.
  • Jan Toman: Dějiny zemědělských usedlostí na středním Mirovicku. Mirovice 1950.
  • Jan Toman: Regionálně historické sondy do dějin Mirovicka. Milevsko 1994.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Březnice Milín Petrovice Růžice kompasu
Sever Milevsko
Západ   Mirovice   Východ
Jih
Blatná Mirotice