Mirovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Písecku. Další významy jsou uvedeny v článku Mirovice (rozcestník).
Mirovice
Mirovice-square.jpg

znak obce Mirovicevlajka obce Miroviceznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0314 549592
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1): Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností: Písek
pověřená obec: Mirovice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,06 km²
počet obyvatel: 1 597 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 433 m n. m.
PSČ: 398 06
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 9
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Masarykovo nám. 38, 39806 Mirovice
starosta / starostka: Zdeněk Bárta
Oficiální web: www.mirovice-mesto.cz
E-mail: mumirovice@iol.cz

Mirovice
Red pog.svg
Mirovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Mirovice jsou převážně zemědělské městečko ležící v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky městečko spadalo do kraje Prácheňského. V městečku a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historické památky[editovat | editovat zdroj]

  • Nejstarší částí městečka je kostel sv. Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počápel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou).
Kostel Svatého Klimenta v Mirovicích
  • Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Autor sochařské výzdoby není s jistotou znám, někdy se uvádí syn Kiliana Dietzenhofera, pravděpodobnější je však autorství J. J. Schlansowského.
  • Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866-1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (č. p. 77) na jižní straně náměstí, dílo prof. A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.
  • Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na VIII. olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
  • Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází vzácný a pozoruhodný židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680, posléze byl rozšířen roku 1731). Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.
Židovský hřbitov při polní cestě do Myslína
  • V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300m od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené.(Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.)
  • Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly.[2]
  • Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna.[2]
  • Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku.[3]
  • Husitský kostel na okraji města, vyhořel na jaře 2015. Postupně však probíhají práce na jeho obnově. O kostele byl dokonce natočen dokument.[4]

Přírodní pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrovu“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy - přírodní památku Nerestský lom - lze spatřit 1 km jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů (jsou chráněným přírodním územím), mimo jiné lze zde spatřit výra velkého (Bubo bubo), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je ca. 0,5 km vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem je dnes JZD Plíškovice a Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, pobočka České spořitelny, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.

Panorama městečka

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích.

Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha : Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 32.  
  3. Kapličky, s. 56
  4. https://www.youtube.com/watch?v=8Po75J7HC9g
  5. Radniční zpravodaj Mirovicko, říjen 2010, zpráva o návštěvě z partnerské obce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexandr Debnar: Neznámý barokní malíř oltářních obrazů Jan Chlumecký a Mirovice, in: Výběr z prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č.4, roč. XXX./1993.
  • Alexandr Debnar: Rodina barokního malíře Jana Chlumeckého ve světle mirovických farních matrik, in: Výběr...č.2, roč. XXXV./1998.
  • Alexandr Debnar: K neúplné interpretaci královské listiny dokládající historickou těžbu zlata u Nerestců na Písecku, in: Podbrdsko, sborník SokA a Okresního muzea v Příbrami, roč. VII./2000.
  • Alexandr Debnar: Několik indicií k možné středověké těžbě zlata u Horosedel a dalších vesnic bývalého příbramského panství na dnešním Mirovicku, in: Podbrdsko...roč. VII./2001.
  • Alexandr Debnar: Pověsti z Blatenska a Mirovicka I-II. Prácheňské nakladatelství, Písek, 2002, 2006.
  • Alexandr Debnar: K otázce těžby zlata v okolí Letů, in: Podbrdsko...roč.IX./2002.
  • Alexandr Debnar: Radkovcové z Mirovic. Genealogická, heraldická a sfragistická poznámka k nejstarším dějinám rodu, in: Podbrdsko..., roč. X/2003.
  • Alexandr Debnar: Mirovická privilegia, in: Podbrdsko..., roč. XI./2004.
  • Alexandr Debnar: Z (vlastních) nových archeologických objevů na Mirovicku, in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, jednotlivé články v číslech: červen, červenec, srpen, listopad, prosinec 2001, květen, červen, červenec, září, listopad, prosinec 2002, leden, únor, duben, červen, srpen, září a listopad 2003.
  • Ivo Chlupáč a kol.: Geologická minulost České republiky. Academia, Praha 2002.
  • František Růžička: Mirovice na prahu století 1. - 3. České Budějovice 2002 - 2003.
  • Jan Toman: Mirovicko v literatuře, umění a vědě, Beroun 1940.
  • Jan Toman: Mirovické radnice, Mirovice 1945.
  • Jan Toman: Dějiny města Mirovic I. (Stavební vývoj, obyvatelstvo a dějiny domů). MNV v Mirovicích, 1948.
  • Jan Toman: Dějiny zemědělských usedlostí na středním Mirovicku. Mirovice 1950.
  • Jan Toman: Regionálně historické sondy do dějin Mirovicka. Milevsko 1994.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Březnice Milín Petrovice Růžice kompasu
Sever Milevsko
Západ   Mirovice   Východ
Jih
Blatná Mirotice