Mirovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Písecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mirovice (rozcestník).
Mirovice
Náměstí
Náměstí
Znak města MiroviceVlajka města Mirovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0314 549592
Pověřená obecMirovice
Obec s rozšířenou působnostíPísek
Okres (LAU 1)Písek (CZ0314)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 624 (2021)[1]
Rozloha22,04 km²
Nadmořská výška433 m n. m.
PSČ398 06
Počet částí obce9
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 38, 398 06 Mirovice
mumirovice@iol.cz
StarostaBc. Josef Vejšický
Oficiální web: www.mirovice-mesto.cz
Mirovice
Mirovice
Další údaje
Kód obce549592
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirovice (německy Mirowitz) jsou město v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. Žije v nich přibližně 1 600[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky město spadalo do Prácheňského kraje. Ve městě a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město bylo sídlem Radkovců z Mirovic. Dne 31. července 1627 Ferdinand II. Štýrský svým rekatolizačním mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo konvertovat ke katolictví. Jen v tomto roce se ze země vystěhovalo 185 šlechtických rodin. Exulanty přijímalo už od roku 1622 saské kurfiřství. Šlechtična Anna Radkovská z Mirovic, jejíž manžel zemřel v roce 1628 v Pirně, byla v roce 1640 v seznamu exulantů v Žitavě.[2]

Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem jsou dnes Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.

Panorama městečka

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrovu“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy – přírodní památka Nerestský lom - leží jeden kilometr jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů, mimo jiné lze zde spatřit výra velkého, ropuchu obecnou a čolka obecného. Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je asi půl kilometru vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov při polní cestě do Myslína
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mirovicích.
  • Nejstarší částí městečka je kostel svatého Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počapel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou).
  • Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Autor sochařské výzdoby není s jistotou znám, někdy se uvádí syn Kiliana Dietzenhofera, pravděpodobnější je však autorství J. J. Schlansowského.
  • V Hřbitovní ul. č.p.191 jsou zachovány památkově chráněné relikty mirovické tvrze.[3]
  • Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866–1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (čp. 77) na jižní straně náměstí, dílo A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.
  • Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
  • Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680) a rozšířen roku 1731. Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.
  • V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300m od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené.(Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.)
  • Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly.[4]
  • Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna.[4]
  • Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku.[5]
  • Husitský kostel sv. mučedníků kostnických; Jana Husa a Jeronýma Pražského. Nachází se na okraji města. Vyhořel na jaře 2015. Postupně však byl obnoven a modernizován. Kostel je místem duchovní obnovy. Navazuje na utrakvistickou tradici Těla a Krve Páně.

Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 176, 490. 
  3. tvrz - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  4. a b HLADKÝ, Jiří, 2011. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska. S. 32. 
  5. Hladký 2011, s. 56.
  6. Radniční zpravodaj Mirovicko, říjen 2010, zpráva o návštěvě z partnerské obce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Březnice Milín Petrovice Růžice kompasu
Sever Milevsko
Západ   Mirovice   Východ
Jih
Blatná Mirotice