Mirovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Písecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mirovice (rozcestník).
Mirovice
Znak obce MiroviceVlajka obce Mirovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0314 549592
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Obec s rozšířenou působností Písek
Pověřená obec Mirovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 22,06 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 597 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 433 m n. m.
PSČ 398 06
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 9
Katastrální území 7
Adresa městského úřadu Masarykovo nám. 38, 39806 Mirovice
Starosta Zdeněk Bárta
Oficiální web: www.mirovice-mesto.cz
Email: mumirovice@iol.cz
Mirovice
Red pog.svg
Mirovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirovice jsou převážně zemědělské městečko ležící v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky městečko spadalo do kraje Prácheňského. V městečku a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historické památky[editovat | editovat zdroj]

  • Nejstarší částí městečka je kostel sv. Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počápel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou).
Kostel Svatého Klimenta v Mirovicích
  • Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Autor sochařské výzdoby není s jistotou znám, někdy se uvádí syn Kiliana Dietzenhofera, pravděpodobnější je však autorství J. J. Schlansowského.
  • Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866-1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (č. p. 77) na jižní straně náměstí, dílo prof. A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.
  • Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na VIII. olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
  • Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází vzácný a pozoruhodný židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680, posléze byl rozšířen roku 1731). Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.
Židovský hřbitov při polní cestě do Myslína
  • V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300m od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené.(Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.)
  • Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly.[2]
  • Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna.[2]
  • Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku.[3]
  • Husitský kostel na okraji města, vyhořel na jaře 2015. Postupně však probíhají práce na jeho obnově. O kostele byl dokonce natočen dokument.[4]

Přírodní pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrovu“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy - přírodní památku Nerestský lom - lze spatřit 1 km jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů (jsou chráněným přírodním územím), mimo jiné lze zde spatřit výra velkého (Bubo bubo), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je ca. 0,5 km vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem je dnes JZD Plíškovice a Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, pobočka České spořitelny, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.

Panorama městečka

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích.

Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha : Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 32.  
  3. Kapličky, s. 56
  4. https://www.youtube.com/watch?v=8Po75J7HC9g
  5. Radniční zpravodaj Mirovicko, říjen 2010, zpráva o návštěvě z partnerské obce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexandr Debnar: Neznámý barokní malíř oltářních obrazů Jan Chlumecký a Mirovice, in: Výběr z prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č.4, roč. XXX./1993.
  • Alexandr Debnar: Rodina barokního malíře Jana Chlumeckého ve světle mirovických farních matrik, in: Výběr...č.2, roč. XXXV./1998.
  • Alexandr Debnar: K neúplné interpretaci královské listiny dokládající historickou těžbu zlata u Nerestců na Písecku, in: Podbrdsko, sborník SokA a Okresního muzea v Příbrami, roč. VII./2000.
  • Alexandr Debnar: Několik indicií k možné středověké těžbě zlata u Horosedel a dalších vesnic bývalého příbramského panství na dnešním Mirovicku, in: Podbrdsko...roč. VII./2001.
  • Alexandr Debnar: Pověsti z Blatenska a Mirovicka I-II. Prácheňské nakladatelství, Písek, 2002, 2006.
  • Alexandr Debnar: K otázce těžby zlata v okolí Letů, in: Podbrdsko...roč.IX./2002.
  • Alexandr Debnar: Radkovcové z Mirovic. Genealogická, heraldická a sfragistická poznámka k nejstarším dějinám rodu, in: Podbrdsko..., roč. X/2003.
  • Alexandr Debnar: Mirovická privilegia, in: Podbrdsko..., roč. XI./2004.
  • Alexandr Debnar: Z (vlastních) nových archeologických objevů na Mirovicku, in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, jednotlivé články v číslech: červen, červenec, srpen, listopad, prosinec 2001, květen, červen, červenec, září, listopad, prosinec 2002, leden, únor, duben, červen, srpen, září a listopad 2003.
  • Ivo Chlupáč a kol.: Geologická minulost České republiky. Academia, Praha 2002.
  • František Růžička: Mirovice na prahu století 1. - 3. České Budějovice 2002 - 2003.
  • Jan Toman: Mirovicko v literatuře, umění a vědě, Beroun 1940.
  • Jan Toman: Mirovické radnice, Mirovice 1945.
  • Jan Toman: Dějiny města Mirovic I. (Stavební vývoj, obyvatelstvo a dějiny domů). MNV v Mirovicích, 1948.
  • Jan Toman: Dějiny zemědělských usedlostí na středním Mirovicku. Mirovice 1950.
  • Jan Toman: Regionálně historické sondy do dějin Mirovicka. Milevsko 1994.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Březnice Milín Petrovice Růžice kompasu
Sever Milevsko
Západ   Mirovice   Východ
Jih
Blatná Mirotice