Denár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o stříbrné minci. O české jednotce hmotnosti užívané v mincovnictí pojednává článek denár (jednotka).
Denár Vratislava II., první strana mince
Denár Vratislava II., druhá strana mince

Denár je stříbrná mince, která byla poprvé ražena na území římského státu. Ze slova denarius později vznikl název denár pro středověké a novověké mince, a také je z něj odvozen název britské mince penny (značka d. podle francouzské mince denier) či název platidla dinár.

Římský denár[editovat | editovat zdroj]

Denarius bylo stříbrné starořímské platidlo, které platilo v období římské republiky i později římského císařství. Poprvé byl ražen již roku 211 př. n. l. Název je odvozen z lat. dena (deset), protože denár se dělil na 10 měděných mincí, asů. Původně vážil 4,55 g, za vlády Nerona už pouhých 3,4 g. Septimius Severus zvýšil příměs mědi v denáru na 50 %.

Denár v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Stejný název dostaly i první stříbrné mince ražené v Čechách koncem 10. století, které byly zavedeny Boleslavem I. Až do mincovní reformy Břetislava I. roku 1050 byly denáry tzv. velkého střížku tj. průměr 18 – 20 mm a hmotnosti více než 1 g. Nálezy velkého střížku se objevují více v zahraničí než doma. U nás např. v Praze a v okolí a v Plzni a v okolí. Od roku 1050 až do začátku ražby brakteátů někdy okolo roku 1217 byly raženy denáry malého střížku o průměru 16 mm a hmotnosti pod 1 g. Ke konci ražby ryzost kovu výrazně poklesla. Denáry mohly být například šípového typu nebo mečového typu. V opisu mince mohlo být napsáno jméno panovníka, které končí slovem dux. Bývají tam také napsány názvy míst, kde mince vznikla. Později však názvy mincoven mizí a nahrazují se jmény světců a patronů.

Ražba denáru v Českých zemích zanikla roku 1300 mincovní reformou Václava II., kdy už mezi lidem málo oblíbený denár nahradil později velmi slavný pražský groš z mincovny v Kutné Hoře. Ražba denáru pokračovala ještě po staletí v Uhrách a uherský denár s typickým obrazem madony ukončila až rakouská císařovna Marie Terezie.

České denáry[editovat | editovat zdroj]

České denárové mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

  • Václav (921–935) – jsou známy denáry s jeho jménem, ale nedají se mu s určitostí přisoudit
  • Boleslav I. (935–972) – razil první historicky doložené mince Českého státu
  • Boleslav II. (972–999) – na mincích se objevují motivy převzaté z anglických mincí (meč, pták, luk se šípem), založil mincovnu na Vyšehradě
  • Boleslav III. (999–1002) – razil mince řezenského typu
  • Vladivoj (1002–1003)
  • Boleslav Chrabrý (1003–1004)
  • Jaromír (1003, 1004–1012, 1033–1034) – mince převážně karolinského typu, poprvé mince s nápisem (jméno svatého Václava)
  • Oldřich (1012–1033, 1034) – na lícní straně je velmi často vyobrazen kníže s péřovou čelenkou
  • Břetislav I. (1035–1055) – na lícní straně vyobrazena postava knížete či kníže sedící na koni, na rubu svatý Václav, nebo motiv ptáka

Kolem roku 1050 byla uskutečněna měnová reforma, nově ražené denáry mají menší rozměry a hmotnost, jakost stříbra byla určena na 0,960

Moravské denáry[editovat | editovat zdroj]

Moravské denárové mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

Olomoucké knížectví:

Znojemsko:

Brněnské knížectví:

Moravské markrabství

  • Vladislav I. Jindřich (1197–1222)
  • Vladislav II. (1224–1227)
  • Přemysl (1228–1239)
  • Vladislav III. (1246–1247)
  • Přemysl Otakar II. (1247–1253)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denár (minca) na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]