Lucká válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lucká válka
Trvání: Za vlády knížete Neklana (přesně není známo)
Místo: Čechy
Výsledek: Lučané poraženi
Strany
Češi Lučané
Velitelé
kníže Neklan
Tyr (pravděpodobně Tur viz Turské pole, Tursko)
vladyka (vojvoda) Vlastislav

Lucká válka byla legendární válka, která podle pověsti probíhala mezi Čechy a Lučany. Válka se odehrávala po Křesomyslově smrti, za vlády Neklana. Čechy vedl do války Neklan (do rozhodující bitvy za sebe poslal hrdinu Tyra) a Lučany vedl do války vladyka (někdy udáváno vojvoda) Vlastislav. Příčinou války byla asi hamižnost Lučanů. Je to jedna z mála českých pověstí, která byla pravděpodobně napsána na pozadí skutečné historické události.

Průběh války[editovat | editovat zdroj]

Po smrti knížete Křesomysla vládl Neklan. Neklan byl bázlivý, mírný a snažil se udržovat dobré vztahy s vladykou Lučanů Vlastislavem. Spolu ujednali mír, který ale porušil Vlastislav útokem na Neklanovy vesnice. U Levého Hradce se podařilo Čechům porazit Lučany, za přispění Lemuzů, Litoměřiců a Děčanů.

Po této porážce se snažil Neklan domluvit s Vlastislavem, ale ten se přesto snažil znovu shromáždit vojáky na další bitvu. Češi se mezitím shromáždili a čekali na Neklana. Ten místo sebe poslal do bitvy hrdinu Tyra, oblečeného v Neklanově knížecím plášti, kukle a sedícího na Neklanově koni. Čestmír vedl vojáky k Tursku, kde se odehrála rozhodující bitva.

Hle, Lučanů pyšné plémě! Bijte je, až zvítězíte.

- pronesl Tyr před bitvou u Turska.

V bitvě podle pověsti Tyr zabil Vlastislava, přišel o svého koně a nakonec byl sám zabit. Češi povzbuzení Tyrovým vítězstvím, vyhráli bitvu. V bitvě se střetlo asi dvacet tisíc mužů, což byla desetina tehdejšího obyvatelstva na území dnešních Čech.

Výsledek války[editovat | editovat zdroj]

Výhrou ve válce se Čechové zbavili nebezpečného nepřítele a zvětšili svoji moc. Podle pověsti byl v Lucku nalezen Vlastislavův malý syn Zbyslav. Neklan se nad Zbyslavem slitoval a postavil v lucké zemi hrad Draguš, ve kterém Zbyslav žil. Zbyslava vychovával Durynk, který dřív sloužil Vlastislavovi, ale Neklan mu důvěroval. První zimu po smrti Vlastislava vylákal Durynk Zbyslava k řece. V zamrzlé řece prý vysekal sekerou díru a pod záminkou uvidění ryb přinutil Zbyslava lehnout na led. Pak ho zabil a odseknutou hlavu odnesl Neklanovi, protože si myslel, že dostane odměnu, neboť jej zbavil posledního nepřítele. Místo toho se Neklan zhrozil a vykřikl: „Sám si zvol smrt! To je má odměna!“ Durynk se oběsil na olši, které se pak říkalo „Durynkova olše“.

Kritický náhled[editovat | editovat zdroj]

Jediným původním pramenem o lucké válce je Kosmova kronika. Její autor s největší pravděpodobností vycházel z ústí tradice, která se o události udržovala v severních Čechách. Téměř jistě i sám navštívil zříceninu hradu Vlastislav (svým podrobným popisem nám umožnil ji jednoznačně identifikovat) a věděl tak, že šlo o skutečnou historickou událost, relativně až ne tolik dávnou. Protože se mu ji ale nepodařilo časově přesně zařadit, umístil ji na konec části kroniky věnované mýtickým pověstem.

Kosmas v lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než předkřesťanské, pravděpodobně vojenské střetnutí knížete Boleslava I. s drobným severočeským knížetem, které pravděpodobně už dříve byl do jisté míry podřízen přemyslovským knížatům. Do konfliktu se neúspěšně snažili zasáhnout mimo jiné i durynské oddíly a z Widukindovy kroniky tak víme, že se vše odehrálo nejspíše v roce 936. Tomu odpovídá i datace archeologických nálezů ve Vlastislavi.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]