Pomořané

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pomořané byla skupina slovanských kmenů, která žila na pobřeží Baltu mezi ústím Odry a Visly, tedy v Pomořansku. Mluvili pomořanštinou náležející do lechické větve západoslovanských jazyků. Mezi pomořanské kmeny náleželi Pyřičané, obývající území mezi Wartou a dolní Odrou, a Volyňané obývající ústí Odry. Vytvořili sídla městského typu jako je Štětín, Wolin a Kolobřeh. Z bohů, které ctili, je znám štětínský Trihlav a wolgastský Jarovít.

Pomořanské kmeny se počaly formovat v 6. století během slovanské migrace na územích dříve obývaných germánskými kmeny Gótů a Rugiů. Od konce 10. století se snažili pomořanské území začlenit do své říše polská piastovská knížata a několikrát byli úspěšní, Pomořanům se vždy však podařilo obnovit svou nezávislost. Ve 12. století, stále nechristianizováni, čelili trvalému tlaku Polska, Dánska a Svaté říše římské. V roce 1121 byla jejich území dobyta polským knížetem Boleslavem III. Křivoústým a christianizována prostřednictvím misie Oty Bamberského. V téže době pomořanský kníže Vartislav I. získal území západně od Odry, dříve patřící Luticům. Poté co byli jeho potomci z dynastie Greifen poraženi roku 1164 v bitvě u Verchenu, podřídili se saskému vévodovi Jindřichovi Lvovi. Země Pomořanů byly nakonec rozděleny, západní část byla jako Pomořské knížectví součástí Svaté říše římské a východní pod vládou Soběslavovců Polska, od roku 1309 náležela Řádu německých rytířů. Ostsiedlung, německá kolonizace, nakonec vedla ke germanizaci Pomořanů, přesto si však několik etnických skupin, mezi něž náleží Kašubové, pomořanští Slovinci, Kociewiacy a Borowiacy, zachovaly slovanský jazyk a identitu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pomeranians (Slavic tribe) na anglické Wikipedii.