Bělbog

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bělboh je hypotetický slovanský bůh. Jeho existence je odvozována ze zmínky Helmolda z Bosau 12. století o polabském Černobohovi, jehož protipólem by měl Bělboh být:

Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení[pozn. 1] – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí.[1]

Na to že byl bůh tohoto jména skutečně ctěn můžou svědčit některá toponyma, například česká vesnice Bělbožice, ukrajinská vesnice Bilobožnycja, pomořanský klášter Belbuck zvaný také Bělbog a další. Jméno lužické hory Běłobóh je doloženo až v pozdních pramenech.[2]

Podle Zdeňka Váni mohla být představa Bělboha a Černoboha vzniknout až pod vlivem křesťanství, ačkoliv spatřuje ve slovanském náboženství dualistické prvky.[3]

Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend ztotožňuje Bělboha s běloruským Belunem,[4] což je však polní duch.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. v latinském originále consecracio a execracio, častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELMOLD Z BOSAU. Kronika Slovanů. Praha : Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0786-9. S. 105.  
  2. NIEDERLE, Lubor. Slovanské starožitnosti. Praha : Bursík & Kohout, 1916. S. 159. Díl II., svazek I.. 
  3. VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha : Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 96.  
  4. DIXON-KENNEDY, Mike. Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend. Santa Barbara : ABC Clio, 1998. ISBN 1-57607-063-8. S. 48.  
  5. VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha : Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 123.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Bělboh ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích